Superhrubá mzda – změna již od ledna 2019 | News Flash

Zásadní změna výpočtu superhrubé mzdy u některých statutárů a zaměstnanců ze zahraničí již od ledna 2019!

V úterý 11. prosince 2018 prezident Miloš Zeman podepsal novelu zákona o daních z příjmů, tzv. Foldynův návrh (o kterém jsme vás informovali nedávno). Ta má pomoci českým lodníkům pracujícím v Nizozemí k nižšímu daňovému zatížení. Vedle toho ale přinese komplikace řadě společností.

Novela zásadně mění způsob výpočtu superhrubé mzdy zaměstnanců, kteří podléhají systému sociálního a zdravotního pojištění jiného členského státu EU, tj. držitelů formuláře A1 vystaveného v zahraničí. Zpravidla jde cizince, kteří jako zaměstnanci vykonávají práci souběžně ve více členských státech najednou, jsou dočasně vyslaní do České republiky, nebo jsou členy statutárních orgánů českých společností.

Doposud se u těchto osob při výpočtu superhrubé mzdy v České republice jejich hrubá mzda/odměna jednoduše navýšila o fiktivní pojistné, jaké by hradil český zaměstnavatel (34 % při zohlednění stropu na sociální zabezpečení), zahraniční pojistné do kalkulace nevstupovalo.

Od ledna 2019 však musí být hrubá mzda těchto zaměstnanců navýšena o skutečné pojistné hrazené zaměstnavatelem v jiném členském státě EU. Tato změna bude pro mnoho firem, ale i finanční správu, znamenat vyšší administrativní zátěž. Mzdové účetní si již při výpočtu záloh za leden 2019 budou muset zjišťovat sazby pojistného v příslušných státech EU. Nutno říci, že vzhledem k tomu, že odvody pojistného v České republice patří v EU k jedněm z nejvyšších, v řadě případů se daňové zatížení zaměstnanců sníží, např. v situaci, kdy v jiné členské zemi pojistné hradí pouze zaměstnanec (Rumunsko).

Je zatím nejasné, jak se bude postupovat v některých složitějších situacích, např. v případě, kdy zaměstnanec v zahraničí dosáhl stropu už ze svých zahraničních příjmů a z českých příjmů se tak pojistné fakticky neodvádí (často Německo).

U zaměstnanců podléhajícím systému pojištění ve státě mimo EU bude hrubá mzda nadále navyšována o fiktivní české pojistné.

Judikatura: Superhrubá mzda se u plnění od třetích osob neuplatní

Již dříve jsme vás informovali o rozhodnutí Krajského soudu v Hradci Králové, který dal za pravdu správci daně ve věci doměření daně ze závislé činnosti v důsledku uplatnění principu superhrubé mzdy v situaci, kdy byly zaměstnancům České pošty poskytovány a zdaňovány nepeněžní příjmy třetí osobou (ČSOB).

Proti rozhodnutí Krajského soud v Hradci Králové podala ČSOB kasační stížnost u Nejvyššího správního soudu a ten ji shledal důvodnou. Nejvyšší správní soud zrušil rozsudek Krajského soudu i rozhodnutí správního orgánu a vrátil případ k dořešení finančnímu úřadu.

Dle Nejvyššího správního soudu nemůže být společnost považována za zaměstnavatele pro účely pojistného. Aby byla společnost považována za zaměstnavatele, musí nejen poskytovat příjmy ze závislé činnosti, ale tyto příjmy musí plynout z činnosti zaměstnance pro zaměstnavatele.

NSS tak potvrdil dosavadní postup, který doporučujeme svým klientům, a to, že i plnění poskytnutá v souvislosti se zaměstnáním třetí osobou musí plátce příjmu (třetí osoba) zdanit, ale zálohy na daň ze závislé činnosti odvede jen z hrubé výše příjmu.