Aktuality z daní a práva – únor 2023

Přiznání k dani z nemovitých věcí na rok 2023 se podává na základě stavu katastru nemovitostí k 1. lednu 2023.

Povinnost podat daňové přiznání mají zejména ti poplatníci, kteří v roce 2022:

• do svého vlastnictví nově nabyli pozemek, zdanitelnou stavbu, bytovou či nebytovou jednotku,
• pokud na svém pozemku zaevidovali krajinný prvek.

Povinnost podat daňové přiznání mají také poplatníci, kteří na již přiznané nemovité věci provedli přístavbu, nástavbu nebo ji částečně zlikvidovali, pokud na základě těchto změn současně došlo ke změně počtu nadzemních podlaží. Obdobně se postupuje i při změně druhu nebo výměry pozemku.

Je-li jedinou změnou ve vztahu k nemovité věci k 1. lednu 2023 úprava koeficientu, daňové přiznání se nepodává. Správce daně tyto změny automaticky zohlední při výpočtu daně na aktuální rok sám.

Poplatníci, kteří nemovitou věc v průběhu roku 2022 darovali, prodali nebo jinak pozbyli, musí správce daně o této skutečnosti informovat.

Nejzazší lhůta pro zaplacení daně (zálohy na daň) z nemovitých věcí je 31. května 2023. Poplatníci budou o své daňové povinnosti na rok 2023 informováni formou složenky, kterou obdrží do poštovních schránek, nebo formou hromadných předpisných seznamů, které budou v květnu k nahlédnutí na finančních úřadech.

Majitelé datových schránek dostanou namísto složenky informace pro placení daně z nemovitých věcí do svých datových schránek.

Nejvyšší správní soud se ve svém nedávném rozsudku (sp. zn. 2 Afs 139/2021 ze dne 30. 11. 2022) vyjádřil k daňové uznatelnosti nákladů na reprezentaci vynaložených za odběratele, které mu jsou dodavatelem následně přefakturovány v rámci poskytovaných služeb či dodávaného zboží.

NSS se zabýval případem, ve kterém společnost vynakládala za zástupce obchodních partnerů náklady na reprezentaci jako pohoštění, letenky, půjčení vozidla, ubytování a stravu apod. Tyto náklady a jejich odhadovanou výši následně zahrnula do cenové kalkulace prodávaného zboží odběrateli. Současně zmíněné náklady s odkazem na § 24 odst. 2 písm. zc) ZDP ve znění platném do konce roku 2014 ošetřila jako daňově uznatelné.

NSS ve svém rozsudku potvrdil, že přímou souvislost nákladů s výnosy nelze dovodit ze způsobu kalkulace ceny. Současně uvedl, že společnost se mylně domnívala, že k daňovému uznání těchto nákladů je postačující jejich pouhá přefakturace (formální přenesení) na osoby, v jejichž prospěch byly vynaloženy.

Aby mohly být náklady považovány za daňově uznatelné, musela by společnost prokázat nejen souvislost s konkrétním obchodním případem, ale také jejich vliv na realizaci tržeb. Přímou souvislost tak nelze chápat pouze jako úměru mezi náklady a výnosy, ale jako možnost ovlivnit výši výnosů i jiným způsobem než pouze jejich automatickým zvýšením.

Oproti loňskému roku jsou v roce 2023 v oblasti vykazování Intrastat zavedeny dvě významnější změny. Žádná z nich se ale netýká samotného sestavování hlášení.

První změnou je validace DIČ partnerského subjektu. Zpravodajské jednotky mají od roku 2022 povinnost vykazovat ve směru vývozu zboží do jiného členského státu DIČ protistrany. Vzhledem k vykazování nesprávných hodnot zavádí celní správa validaci této hodnoty do obou aplikací pro vyplňování a zasílání výkazů Intrastatu, tj. InstatDesk a InstatOnline. V případě uvedení hodnoty v nesprávném formátu nebude možné výkaz uložit a odeslat.

Druhou změnou je úprava formuláře Oznámení o změně registračních údajů. Do formuláře je doplněna sekce k oznámení zániku povinnosti vykazovat údaje Intrastat pro jednotky, které v roce 2022 vykazovaly údaje zjednodušeným způsobem. Tuto změnu ve formuláři avizovala celní správa již minulý rok. Na rozdíl od jednotek, které vykazují ve standardním rozsahu, totiž celní správa nemá takové informace, aby mohla sama vyhodnotit, zda jednotkám zanikla povinnost vykazovat údaje z moci úřední. Vzhledem ke skutečnosti, že změna ve vykazování by měla být oznámena ve lhůtě 15 dnů ode dne, kdy změna nastala, připadá konec lhůty pro podání oznámení o zániku povinnosti vykazovat údaje Intrastatu na 1. únor 2023.

Kromě výše uvedených změn byl také aktualizován Seznam zboží, jež není určeno pro zjednodušené vykazování do systému Intrastat, či příručka pro Intrastat ve verzi V23, která je již nyní zveřejněna na stránkách ČSÚ.

Od 1. ledna 2023 dochází k úplnému zrušení elektronické evidence tržeb (EET), která byla doposud pozastavena v důsledku pandemie covid-19. V této souvislosti vydalo Generální finanční ředitelství tiskovou zprávu, ve které doplňuje informace související se zánikem evidenční povinnosti. Zrušením EET dochází k zániku evidenční povinnosti poplatníků (a to i dobrovolné), a dále také ostatních povinností vyplývajících ze zákona o evidenci tržeb (např. povinnost umístit informační oznámení, ochrana autentizačních údajů, certifikátu a bloků účtenek).

Po přechodnou dobu (do konce roku 2023) umožní Finanční správa nadále nahlížet na tržby doposud zaslané do systému EET a případně požádat o detailní výpis těchto tržeb. V případě ztráty či zapomenutí autentizačních údajů bude rovněž možné do konce roku 2023 požádat o nové. Generální finanční ředitelství doporučuje poplatníkům, aby na svém pokladním zařízení vypnuli funkci evidence tržeb a ověřili u dodavatele, že v souvislosti s vypnutím systému EET nemohou nastat technické problémy s funkčností jejich pokladního zařízení.

V návaznosti na zrušení zákona o EET dochází ke zneplatnění souvisejících ustanovení v zákoně o daních z příjmů, které se týkají osvobození příjmů z výher v účtenkové loterii, povinnosti srazit daň z výhry a zrušení slevy na evidenci tržeb pro fyzické osoby.

S účinností od 1. července 2022 byla prostřednictvím zákona č. 142/2022 Sb. významně novelizován silniční daň. Nová pravidla mají zpětnou účinnost a poprvé se použijí již při zpracování lednového přiznání k dani silniční za rok 2022. V důsledku novely došlo zásadnímu zúžení předmětu daně a snížení daňové povinnosti. Podle nových pravidel silniční dani podléhají pouze nákladní vozidla pro přepravu zboží s maximální hmotností nad 3,5 t (tj. kategorie N2 a N3) a dále jejich přípojná vozidla s maximální hmotností nad 3,5 t (kategorie O3 a O4), pokud jsou zapsaná v registru silničních vozidel České republiky.

Nová pravidla pro silniční daň a informaci, jak postupovat v případě zániku daňové povinnosti, jsme pro vás shrnuli v článku na našem webu. Budete-li mít zájem o přípravu daňového přiznání podle nových pravidel či zajištění vrácení přeplatku na silniční dani, prosím neváhejte se na nás obrátit.

Německý správce daně posoudil převodní ceny transakcí realizovaných v letech 2005–2007 mezi českým daňovým subjektem a jeho německou mateřskou společností jako nadhodnocené. Následkem tohoto posouzení došlo na straně českého daňového subjektu ke snížení výnosů a vzniku daňové ztráty za zdaňovací období roku 2006. Vzhledem k tomu, že daňový subjekt byl o výsledcích kontroly německého správce daně informován až v červnu 2013, byla daňová ztráta za rok 2006 vyměřena až v roce 2013. Tj. po uplynutí zákonné 5leté lhůty pro uplatnění daňové ztráty jako položky odčitatelné od základu daně. Současně dle legislativy platné v době řešení daného případu bylo možné základ daně snížit dodatečně o daňovou ztrátu pouze proti vyššímu základu daně. Vzhledem k nastalým okolnostem nebyl daňový subjekt oprávněn podat dodatečné daňové přiznání za zdaňovacím období let 2010 a 2011, jejichž prostřednictvím by mohl dodatečně vyměřenou ztrátu roku 2006 uplatnit. Daňový subjekt se tak rozhodl dosáhnout snížení základu daně jinou procesní cestou, a to žádostí o obnovu vyměřovacího řízení roku 2010 a 2011.

V daném případě tak zásadní otázkou bylo povolení obnovy vyměřovacího řízení. Jednou ze základních podmínek, pro které lze obnovu řízení povolit je vyjevení nových skutečností nebo důkazů, které sice existovaly již v době původního pravomocného rozhodnutí, ale které nemohly být bez zavinění daňového subjektu nebo správce daně v řízení uplatněny a jejichž zohlednění může být pro dané rozhodnutí podstatné.

Daňový subjekt argumentoval, že původ daňové ztráty za rok 2006 není jen v dodatečném daňovém přiznání, ale především v úpravě převodních cen na základě daňové kontroly za roky 2005–2007, a tudíž považuje podmínku existující skutečnosti za splněnou. Správní orgán a krajský soud však dospěly závěru, že daná podmínka splněna nebyla, neboť v době rozhodnutí správce daně v původním vyměřovacím řízení za zdaňovací období roku 2010 a 2011 ještě daňová ztráta roku 2006 neexistovala (byť byla vyměřena až v roce 2013). Toto stanovisko potvrdil i Nejvyšší správní soud, který shledal kasační stížnost daňového subjektu za bezdůvodnou. A dále doplnil, že rozhodující v tomto případě je, kdy došlo k doměření daňové ztráty roku 2006, a nikoliv, kdy nastala skutečnost, na jejímž základě daňové ztráta vznikla.

Dne 1. ledna 2023 nabyl účinnosti zákon č. 547/2022, kterým se mění zákon č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů.

Tento zákon rozšiřuje okruh osob, kterým bude v roce 2023 automaticky zřízena datová schránka. Dle původního návrhu měla být schránka ze zákona zřízena všem fyzickým osobám, které ke komunikaci využijí prostředek pro elektronickou identifikaci (NIA ID). Jelikož by přijetí novely v této podobě bylo značně problematické, návrh zákona byl upraven tak, aby schránka byla ze zákona zřízena pouze podnikajícím fyzickým osobám a dále všem právnickým osobám, které dosud datovou schránku zřízenou neměly. Jedná se například o spolky, nadace či společenství vlastníků jednotek.

Datové schránky budou automaticky zřizovány v průběhu prvního čtvrtletí roku 2023. Povinnost elektronického podávání vzniká po zpřístupnění datové schránky. K tomu dojde buď při prvním přihlášení do datové schránky či 15 dnů po doručení přihlašovacích údajů, pokud se do té doby subjekt do schránky sám nepřihlásí. Tedy v případě, že chce OSVČ podat přiznání k dani z příjmů za rok 2022, ale stále neobdržel přihlašovací údaje, může podat daňové přiznání za rok 2022 v listinné podobě (a nemusí s podáním čekat na obdržení přihlašovacích údajů).

Dále bychom chtěli upozornit, že elektronické podání nemusí být provedeno pouze datovou schránkou. Elektronicky lze formuláře podat například přes Elektronické podání pro Finanční správu (EPO) či daňovou informační schránkou DIS+. Navíc v případech, kdy právní předpisy nevyžadují výhradně elektronickou formu podání, lze úkony i nadále provádět písemnou formou.

O datových schránkách jsme psali podobněji také v našem článku.

V případu C-512/21 se Soudní dvůr EU zabýval otázkou prokazování účasti na podvodném řetězci a souvisejícího zamítnutí nároku na odpočet DPH. Spor se týkal maďarské společnosti Aquila Part Prod Com SA L. (dále pouze „Aquila“), která je zprostředkovatelem velkoobchodu s potravinami, nápoji a tabákovými výrobky.

Maďarský správce daně u dotčené společnosti provedl daňovou kontrolu, na jejímž základě vyměřil dodatečnou daň za období, během kterých se Aquila údajně účastnila kolotočového podvodu. Správce svoje rozhodnutí argumentoval nelogickým obchodním jednáním Aquily a nízkou obchodní marží, kterou aplikovaly společnosti zapojené do dodavatelského řetězce. V neposlední řadě se správce daně odkazoval i na příkazní smlouvu, kterou Aquila uzavřela se společností, jejíž jednatel se dříve podílel na úniku na DPH. Tyto skutečnosti jsou podle správce daně dostačujícím důkazem aktivní účasti Aquily na daňovém úniku.

Věc se dostala k projednání soudem hlavního města Budapešti, který se v této souvislosti obrátil na Soudní dvůr Evropské unie (dále jen „SDEU“). Ten se ve svém rozhodnutí mimo jiné vyjádřil k rozdílům mezi aktivní a pasivní účastí na daňovém úniku a také k rozsahu práv a povinností účastníků daňového řízení.

Aktivní či pasivní účast na daňovém úniku

SDEU ve svém rozhodnutí uvedl, že v podobných případech je potřeba posuzovat stupeň zapojení daňového subjektu do podvodného jednání a rozlišovat tak jeho účast na aktivní a pasivní. Příkladem aktivní účasti je situace, kdy je prokázáno, že dotyčná osoba se na daňovém úniku přímo podílela. O pasivní účasti můžeme hovořit v případě, že osoba povinná k dani věděla nebo měla vědět, že nákup zboží nebo služeb souvisí s daňovým únikem.

V případě společnosti Aquila dospěl SDEU k závěru, že se jedná o pasivní účast. SDEU zdůraznil, že osoba povinná k dani, která věděla nebo měla vědět, že se účastní úniku na DPH, napomáhá pachatelům tohoto úniku a stává se tak jeho spolupachatelem. A to bez ohledu na to, zda má z takového jednání nějaký prospěch.

SDEU tak shrnuje, že nárok na odpočet daně musí být odepřen nejen v případě, kdy se úniku na DPH dopustila samotná osoba, ale taktéž v případě, kdy se prokáže, že se osoba na úniku podílela pouze pasivně.

Rozsah prokázání účasti na daňovém úniku

SDEU dále poukázal na to, že během posouzení odepření nároku na odpočet DPH u plnění, která jsou součástí podvodného řetězce, není nutné identifikovat všechny účastníky takového řetězce. Rozhodující senát zároveň zdůraznil, že samotná skutečnost, že se někteří členové dodavatelského řetězce znali, nepředstavuje dostatečný důkaz k prokázání účasti člena řetězce na daňovém úniku.

V neposlední řadě byla Soudním dvorem řešena otázka obezřetnosti subjektů při kontrole jeho (i potenciálních) dodavatelů. SDEU poukázal na to, že od obezřetného subjektu lze vyžadovat, aby si zjistil informace o svém dodavateli, a to za účelem ujištění se o jeho věrohodnosti. Zároveň však potvrdil, že správce daně nemůže požadovat, aby daňové subjekty své dodavatele prověřovali příliš složitě a důkladně, a fakticky tak na ně přenést kontrolní úkony, které má vykonávat on sám.

Upozorňujeme na to, že v poslední době se podobné případy vyskytují před soudem stále častěji. Tuzemská judikatura byla loni obohacena o rozsudek Nejvyššího správního soudu čj. 5 Afs 55/2020, který se také zabýval otázkou prokazování účasti na podvodném řetězci a odepřením nároku na odpočet DPH.

Z tohoto důvodu doporučujeme věnovat zvýšenou pozornost řetězovým transakcím a dbát na pověřování svých dodavatelů. V případě zájmu o naše související služby nás prosím neváhejte kontaktovat.

Dle stávající úpravy platí, že při dodání zboží nebo poskytnutí služby je cena splatná do 30 dnů od doručení faktury. Novelizovaná právní úprava stanovuje pravidla pro případ, že není možné určit den doručení faktury, popřípadě podnikatel obdrží fakturu dříve než zboží.

Další změny pak zahrnují rozšíření působnosti stávajících pravidel na veřejné zadavatele, povinnost výslovného sjednání splatnosti delší než 60 dnů či určení pevné částky pro náhradu nákladů na vymáhání pohledávky.

Jedná se o zcela novou úpravu, která doposud nebyla na unijní ani národní úrovni uceleně regulována. Digitálním obsahem se rozumí zejména software, aplikace, e-knihy či audio soubory, a to v jakékoliv podobě.

Jako digitální službu je možné označit například služby sdílení video, audio či jiných souborů, digitální hry nebo sociální média. Novela se vypořádává se specifiky vlastností digitálních produktů, jako je povinnost digitální obsah či službu po určitou dobu aktualizovat, stanovení odpovědnosti za vady. Dále vzhledem k tomu, že digitální obsah či služba jsou zpravidla chráněny právem duševního vlastnictví, musí jejich poskytovatel disponovat příslušnou licencí.

Novela občanského zákoníku, která vstoupila v platnost 6. ledna 2023, značně ovlivnila i oblast spotřebitelského práva.

Mezi nejvýznamnější změny patří:

• povinnosti prodejců uvádět u slev nejnižší cenu daného výrobku za posledních 30 dnů či povinnost ověřovat, že uveřejněné recenze byly poskytovány zákazníky, kteří dané zboží skutečně pořídili;
• nově platí, že vada, která se u zboží objeví v průběhu 12 měsíců od převzetí (před novelou pouze 6 měsíců), existovala již v době jeho převzetí zákazníkem;
• povinnost prodejce dodat zboží do 30 dnů, není-li ujednáno se zákazníkem jinak;
• návod k použití zboží může být nově poskytnut pouze v elektronické podobě;
• smlouva po telefonu bude nově uzavřena až ve chvíli, kdy prodejce nejprve tuto zašle zákazníkovi v textové podobě a ten ji následně prodejci potvrdí elektronicky, nebo mu ji zašle zpět podepsanou.

S ohledem na změny v úpravě týkající se ochrany spotřebitelů, musí i realitní zprostředkovatelé, dochází-li k uzavíraných smluv mimo obchodní prostory, upravit znění smluv, či případně poučení spotřebitele.

Zároveň je rozšířena definice smluv uzavíraných mimo obchodní prostory, a to na smlouvy uzavřené na základě nabídky učiněné spotřebitelem mimo obchodní prostory podnikatele za současné fyzické přítomnosti podnikatele a spotřebitele.

Do úpravy spotřebitelských smluv je včleněn zákaz nepřiměřených sankcí na základě porušení povinností spotřebitele. A to zejména zákaz vysokých smluvních pokut ve prospěch zprostředkovatele za nesplnění méně podstatných povinností ze strany spotřebitele.

Dalším důležitým rozsudkem SDEU je listopadové rozhodnutí o neplatnosti ustanovení, na jehož základě musí být informace o skutečných majitelích společností k dispozici jakékoli osobě z řad široké veřejnosti. SDEU došel k závěru, že přístup veřejnosti k rozsáhlým informacím o skutečných majitelích znamená závažný zásah do práva na soukromý život i na ochranu osobních údajů, a není tedy v souladu s Listinou základních práv Evropské unie.

Několik členských států EU na zneplatnění zmíněného ustanovení zareagovalo téměř obratem a své evidence veřejnosti znepřístupnilo. Ať již bude reakce českého ministerstva spravedlnosti jakákoliv, nedotknou se změny povinností registrovaných osob a případných sankcí za jejich neplnění.

Tématem jsme se více zabývali v článku na našem webu.

Dnem 1. ledna 2023 nabude účinnosti novela zákona o DPH. Ta mimo jiné zvyšuje limit obratu pro vznik plátcovství z 1 000 000 Kč na 2 000 000 Kč. V souvislosti se zvýšením hodnoty obratu pro vznik plátcovství DPH obsahuje novela i speciální právní úpravu (přechodná ustanovení) týkající se zákonné registrace a zrušení registrace na žádost plátce. Tato přechodná ustanovení nabyla účinnosti dne 3. prosince 2022. Již nyní je třeba se blíže podívat na ta, která se týkají zrušení registrace osob, jejichž obrat se do konce listopadu 2022 pohyboval mezi 1 000 000 Kč a 2 000 000 Kč. To je důležité zejména u fyzických osob, u nichž je zrušení registrace k DPH jednou z podmínek pro vstup do režimu paušální daně pro odvod daně z příjmů fyzických osob a pojištění.

Pokud tyto osoby nepodají přihlášku k registraci k DPH, plátci se jednoduše nestanou. Jestliže ale již přihlášku k registraci podali, stanou se plátci jen tehdy, pokud svůj záměr stát se plátcem DPH potvrdí správci daně, a to do 15. prosince 2022 (pokud období pro výpočet obratu končí v listopadu 2022), nebo do 16. ledna 2023 (končí-li období pro výpočet obratu v prosinci 2022). Pro toto potvrzení záměru neexistuje zvláštní formulář.

Dále mohou plátci, jejichž obrat za období prosinec 2021 až listopad 2022 přesáhl 1 000 000 Kč, ale nepřesáhl 2 000 000 Kč, požádat o zrušení registrace. A to prostřednictvím elektronického formuláře finanční správy do 8. prosince 2022. Pokud by plátce žádost o zrušení registrace podal až po tomto termínu, nebude jí vyhověno a nelze pak žádat ani o přihlášení do paušálního režimu. Registraci pak lze zrušit po účinnosti novely zákona podle standardních ustanovení.

Zde je potřeba také upozornit, že v případě, kdy plátce žádá o zrušení registrace k DPH a eviduje dlouhodobý hmotný majetek, u něhož si uplatnil daň na vstupu, bude muset nejspíš také uplatněný odpočet v poměrné části upravit a vrátit. Lhůta pro úpravu odpočtu činí 10 let pro nemovitosti a jejich technické zhodnocení a 5 let pro ostatní dlouhodobý majetek.

Soudní dvůr Evropské unie (SDEU) ve věci C‑607/20 rozhodoval o aplikaci DPH ve specifickém případě odměňování zaměstnanců.

Společnost GEAES, podnikající v odvětví výroby proudových motorů pro letadla, se v rámci systému odměňování svých zaměstnanců rozhodla ocenit nejzasloužilejší a nejvýkonnější zaměstnance. Takoví zaměstnanci byli navrhováni svými kolegy na základě předem daných kritérií a jako odměnu pak obdrželi nákupní poukázky, za něž si mohli na internetových stránkách koupit zboží od vybraných maloobchodníků.

Tyto internetové stránky byly spravovány společností, která pořizovala nákupní poukázky přímo od maloobchodníků. Následně je prodávala společnosti GE USA, která je dále rozprodávala v rámci skupiny. Tedy i společnosti GEAES, která jimi pak odměňovala zaměstnance, aniž by je zdanila na výstupu.

Britský správce daně při kontrole těchto transakcí došel k závěru, že poukázky poskytnuté bezúplatně zaměstnancům měly být řádně zdaněny na výstupu. Společnost GEAES však uvádí, že poskytování dotčených nákupních poukázek nepředstavuje zdanitelnou transakci v podobě poskytnutí plnění mimo ekonomickou činnost, konkrétně pro soukromou spotřebu zaměstnanců. Uvedený program totiž souvisí s hospodářskou činností společnosti a výhoda, která z toho vyplývá pro zaměstnance, je druhotná.

SDEU v rozsudku souhlasil s argumentem, že uvedený program přispívá k posílení motivace zaměstnanců, má pozitivní účinky co do výkonnosti a ziskovosti společnosti GEAES a výhoda, která z něj pro zaměstnance vyplývá, je pouze vedlejší ve vztahu k potřebám podniku.

Dále SDEU uvedl, že GEAES poskytla dotčené nákupní poukázky bezúplatně nebo bez jakéhokoli protiplnění ze strany zaměstnanců a ti zároveň ani předem neznali jejich využití, neboť byli na odměnění navrženi svými kolegy. Osobní zvýhodnění, které z plnění zaměstnanec získal, je proto pouze druhořadé ve vztahu k potřebám podniku. Takové poskytnutí nákupních poukázek proto není zdanitelným plněním podléhajícím zdanění, a to při zachování nároku na odpočet.

Závěrem je třeba upozornit na to, že v daném případě byla situace velmi specifická a k aplikaci podobného přístupu je potřeba vždy přistupovat individuálně a obezřetně.

Finanční správa na svém webu zveřejnila nový tiskopis Oznámení o získání prostředků, které budou nebo byly použity na obstarání vlastní bytové potřeby. Formulář včetně pokynů k jeho vyplnění je dostupný v databázi daňových tiskopisů pod číslem 25 5259. Pro tyto účely nebyla doposud předepsána pevná forma oznámení, a tak poplatníci využívali obecné písemnosti. Nový tiskopis je nepovinný a má pouze za cíl pomoci poplatníkům při splnění této oznamovací povinnosti.

Pro úplnost připomínáme, že oznámení použití získaných prostředků na obstarání vlastní bytové potřeby je nezbytnou podmínkou pro aplikaci osvobození příjmů z prodeje nemovité věci v případě, že není naplněn časový test držby dané nemovitosti.

Jak jsme vás informovali v listopadových novinkách, připravovaný nový zákon o účetnictví, který by měl nabýt účinnosti 1. ledna 2024, počítá mimo jiné se změnami limitů pro povinný audit.

K plánovým změnám vydala na svém webu vyjádření i Komora auditorů České republiky.

Komora auditorů nesouhlasí ani s jednou z navrhovaných variant změn limitů. Upozorňuje především na dopady na auditorský trh, podnikatelské prostředí, výběr daní a ochranu společnosti před škodlivými transakcemi. Nesouhlasí proto ani se zrušením povinnosti konsolidace středních konsolidačních celků.

Ve svém prohlášení Komora připomíná, že během své činnosti se auditor zabývá mj. i transferovými cenami či transakcemi se spřízněnými osobami, a tudíž i případným vyváděním zisků z dceřiných společností do zahraničí. Zároveň vyzdvihuje audit jako nástroj ke zvýšení informovanosti trhu a zabránění agresivním daňovým technikám ohrožujícím zájmy České republiky.

Komora se proto domnívá, že argumentace uvedená v důvodové zprávě k provedení těchto změn je neúplná a nebyla dostatečně prozkoumána. Místo změn limitů tak navrhuje např. zavedení tzv. prověrek.

Úplné vyjádření je k dispozici na webových stránkách KAČR.

Spolu s velmi diskutovanou novelou zákona o účetnictví přichází také novela zákona č. 125/2008 Sb. o přeměnách obchodních společností a družstev, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o přeměnách“). Cílem novely je zapracování směrnice Evropského parlamentu a Rady EU č. 2019/2121. Členské státy jsou povinny provést implementaci do 31. ledna 2023.

Nové formy přeměny

Významnou novinkou je doplnění ustanovení § 243. odst. 1 o písmeno c), přičemž nová právní úprava stanovuje jako další formu rozdělení tzv. vyčlenění. V důsledku vyčlenění nezaniká rozdělovaná společnost a část jejího jmění, která je „vyčleněna“, přechází výměnou za podíl nebo podíly na:

1. jednu nebo více nově vzniklých společností. Rozdělovaná společnost se v tomto případě stává jediným společníkem jedné nebo více nově vzniklých společností;
2. jednu nebo více již existujících společností. V tomto případě nabývá rozdělovaná společnost podíly v jedné nebo více společnostech, na které přešla část jejího jmění;
3. kombinace bodu 1. a 2.

Novela zavádí úpravu přeshraničního rozdělení a přeshraničního přemístění sídla spolu s možností přemístění sídla ze třetího státu (státu mimo EU) do České republiky. Neexistence podrobného právního rámce týkajícího se těchto druhů přeměn totiž vede k právní roztříštěnosti a právní nejistotě, a tedy k překážkám ve výkonu svobody usazování, a rovněž k často nedostatečné ochraně zaměstnanců, věřitelů a menšinových společníků na vnitřním trhu.

Dále se připouští kombinace přeměn se shodným rozhodným dnem.

Rozhodný den

Jelikož novela zákona o přeměnách úzce souvisí s očekávanou novelou zákona o účetnictví, pojem „rozhodný den“ je nově specifikován v ustanovení § 28 navrhovaného znění zákona o účetnictví. Novinkou spojenou s rozhodným dnem je také fakt, že v případě, kdy k přeměně dojde v průběhu účetního období, pak rozhodný den přeměny nemá za následek ukončení stávajícího účetního období pro všechny zúčastněné účetní jednotky. Ukončení účetního období ke dni předcházejícího rozhodný den provede jen zanikající společnost (ať už v důsledku fúze sloučením, nebo splynutím). Nástupnická společnost v případě fúze sloučením nebo rozdělením sloučením od rozhodného dne začne účtovat o jmění, které na ni přešlo přeměnou, ale její účetní období pokračuje dál.

Rozhodný den nově nesmí předcházet více než 12 měsíců den zápisu přeměny do obchodního rejstříku (stávající úprava vázala lhůtu nikoli na zápis do obchodního rejstříku, ale na podání návrhu na zápis přeměny do obchodního rejstříku).

Ocenění jmění

Významné změny se dočká také oceňování při přeměnách. Problematika bude upravena v ustanovení § 68 zákona o účetnictví.

• V případě, že přecházející jmění není zapotřebí nechat ocenit znalcem, přebírá nástupnická účetní jednotka jmění v účetní hodnotě zanikající účetní jednotky.
• Pokud je však při přeměně zapotřebí znaleckého ocenění, aktiva a dluhy zúčastněné účetní jednotky budou nástupnickou účetní jednotkou zaúčtovány následujícím způsobem.
  • Aktiva budou přeceněna na reálnou hodnotu – aktiva tedy nově budou vždy oceněna položkově;
  • V případě zaúčtování dluhů bude jejich vykázaná hodnota záviset na skutečnosti, zda se jedná o dluhy, jež mají být oceněny současnou hodnotou (a tedy zaúčtovány v hodnotě po provedení diskontování), nebo zda se jedná o dluhy, u nichž se diskontování neprovádí. Jedná-li se o dluhy, u nichž se diskontování neprovádí, přebírá nástupnická účetní jednotka účetní hodnotu takových dluhů.

Pro přeměny se znaleckým posouzením končí možnost použití Oceňovacího rozdílu k nabytému majetku a převzetí účetních hodnot.

Znalce již nebude jmenovat soud, nýbrž jej vybere zúčastněná společnost ze seznamu znalců.

V říjnu 2022 bylo ukončeno připomínkové řízení k návrhu, kterým se má významně měnit zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, a některé další související předpisy. K návrhu připravenému Ministerstvem práce a sociálních věcí bylo předloženo velké množství zásadních připomínek. Lze proto předpokládat, že návrh bude v průběhu legislativního procesu ještě podstatně měněn. I přesto stojí za to seznámit se s hlavními koncepty tohoto návrhu již nyní.

Zpřísnění informačních povinností

Dle návrhu budou muset zaměstnavatelé informovat zaměstnance o obsahu pracovního poměru dříve a podrobněji. Termín pro poskytnutí písemné informace se má zkrátit z 1 měsíce na 7 dní. U změn údajů je lhůta ještě kratší, a to bezodkladná, nejpozději však v den účinnosti dané změny. Navíc nebude platit výjimka pro pracovní poměry kratší než 1 měsíc. Co do rozsahu bude nově muset písemná informace obsahovat např. také údaje o poskytovaném odborném rozvoji zaměstnance, rozsahu práce přesčas, minimálním odpočinku a dalších. Nově byla přidána rovněž informační povinnost vůči zaměstnancům, jež jsou českým zaměstnavatelem vysíláni na území jiného státu.

Snížení flexibility DPP a DPČ

Velmi podstatnou změnou má být povinnost zaměstnavatele rozvrhovat „dohodářům“ pracovní dobu formou písemného rozvrhu a seznámit je s tímto rozvrhem nebo jeho změnou nejpozději 1 týden předem (nebude-li dohodnuta kratší doba seznámení). Zaměstnanci pracující na základě dohod mají mít nově také nárok na dovolenou a vyšší mzdová práva. Odměňování těchto zaměstnanců bude muset respektovat nejen minimální mzdu, jako je tomu aktuálně, ale budou mít kromě jiného nárok i na většinu zákonných příplatků (např. za práci ve svátek nebo v sobotu a neděli).

U dohod je navrhována i řada dalších změn, jako např. zkrácení období pro posouzení limitu rozsahu práce na DPČ z max. 52 na 26 týdnů, nebo zavedení možnosti požádat o zaměstnání v pracovním poměru, pokud zaměstnanec pracoval na dohodu nejméně 6 měsíců z předchozích 12 měsíců. Od zaměstnavatele může být také vyžadováno, aby písemně odůvodnil výpověď danou zaměstnanci pracujícímu na dohodu.

Práce na dálku komplexněji

Dále je navrhována podrobnější úprava práce mimo pracoviště zaměstnavatele. O práci na dálku bude muset být uzavřena písemná dohoda s vymezenými povinnými náležitostmi, včetně např. způsobu přidělování práce a její kontroly, komunikace, nebo způsobu zajištění BOZP a kontroly ze strany zaměstnavatele. Zaměstnavatel bude povinen hradit náklady spojené s výkonem práce na dálku, přičemž se stanovuje paušální částka náhrady 2,80 Kč za každou započatou hodinu práce na dálku. Počítá se s tím, že uvedená paušální částka bude vyhláškou MPSV valorizována pravidelně na roční bázi a případně rovněž mimořádně při skokovém nárůstu cen.

Zaměstnavatelům se ukládají také další povinnosti, např. zajistit technické vybavení pro vzdálenou komunikaci, ochranu dat nebo dokonce i povinnost vyhovět žádosti některých zaměstnanců o práci na dálku, nebrání-li tomu provozní důvody nebo povaha práce (platí např. pro pečující o děti mladší než 15 let a těhotné).

Zjednodušení doručování a elektronizace

Pozitivně lze hodnotit snahu o zjednodušení doručování, kdy písemnosti týkající se vzniku, změn nebo i některých forem skončení pracovních poměrů a dohod by již nově nemusely být doručovány do vlastních rukou zaměstnance. Bude tedy možné uzavřít je i elektronicky s libovolnou formou podpisu stran. Nicméně elektronické uzavření založí možnost jednostranného odstoupení zaměstnance od takto uzavřené smlouvy či dohody.

Také u těch dokumentů, které bude nadále nutné doručovat do vlastních rukou (např. výpověď nebo mzdový výměr), bude umožněna zjednodušená elektronická forma doručení. Doručení do vlastních rukou zaměstnance elektronickou formou by totiž mělo být možné též v případě, kdy zaměstnanec nedisponuje datovou schránkou nebo uznávaným elektronickým podpisem. Je však nutné, aby se na tomto způsobu smluvní strany dohodly, resp. aby zaměstnanec zaměstnavateli za tímto účelem sdělil svou (soukromou) e-mailovou adresu, na kterou bude následně doručováno.

Dne 4. listopadu 2022 schválila Poslanecká sněmovna návrh dlouho připravovaného daňového balíčku, který by měl nabýt účinnosti 1. ledna 2023. Daňový balíček přináší změny v DPH, dani z příjmů a dále zavádí daň z neočekávaných zisků známou pod názvem Windfall tax.

Nejvýznamnější změnou v oblasti DPH je navýšení registračního limitu na 2 mil. Kč. Další změny se týkají snížení pokut spojených s kontrolním hlášením podávaným fyzickými osobami, podávání kontrolního hlášení i v případě nulového daňového přiznání a dále prodloužení lhůty pro podání odpovědi na výzvu k doplnění kontrolního hlášení.

V závislosti na změnu registračního limitu DPH byl navýšen i limit příjmu pro vstup do paušálního režimu z 1 mil. Kč na 2 mil. Kč. Všichni podnikatelé již ovšem nebudou platit stejný paušální odvod, nýbrž budou zařazeny do jednoho ze tří paušálních pásem podle výše a typu příjmů.

Balíček zahrnuje i úpravu mimořádných daňových odpisů. Konkrétně umožňuje mimořádně odepsat i majetky zařazené do užívání v letech 2022 a 2023.

V poslední době nejvíce diskutovanou změnou je zavedení daně z neočekávaných zisků, která je zaměřena na zdanění mimořádných zisků bank a společností podnikajících v energetickém sektoru. Banky budou daní zatíženy v případě, že jejich čistý úrokový výnos v minulém roce přesáhl limit 6 mld. Kč. V oblasti obchodu s energiemi a pohonnými hmotami budou společnosti daní zatíženy v případě, že jejich čistý obrat v loňském roce přesáhl hranici 2 mld. Kč. Přirážka 60 % k dani z příjmu bude aplikována na nadměrný zisk společností, který se vyčíslí jako rozdíl mezi aktuálním základem daně a průměrem základu daně za poslední čtyři roky navýšeným o 20 %. Dle odhadů Ministerstva financí ČR by mohla tato daň v příštím roce do státního rozpočtu přinést až 85 mld. Kč.

Jak jsme vás již v minulosti informovali, Finanční správa je oprávněna při kontrole údajů uváděných v knize jízd využívat také informace ze systému Automatické kontroly vozidel. Ty jí na žádost poskytuje Policie České republiky.

Nyní Finanční správa získala nový nástroj ke kontrole údajů vykazovaných v knize jízd. Do zákona č. 56/2021 Sb. O podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích přibude nový paragraf, který Finanční správě přiděluje online přístup do registru technických kontrol. Správce daně si tak při kontrole bude schopen ověřit, zda údaje vykazované v knize jízd odpovídají skutečnému stavu tachometru auta. Dosud sice mohl správce daně údaje z technických kontrol na žádost získat, ovšem nyní do něj bude moci bez žádosti sám nahlédnout.

Potřeba nového zákona o účetnictví je již dlouho diskutovaným tématem. Nyní je návrh zákona o účetnictví ve vnějším připomínkovém řízení a nový zákon by měl nabýt účinnosti 1. ledna 2024. Níže přinášíme přehled zásadních změn, které novela zákona přinese. Řada změn je implementována v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU.

Zásadní změnou a zároveň posunem je rozšíření povinného použití mezinárodních účetních standardů při sestavování účetní závěrky některými subjekty působícími na finančním trhu. Mezi tyto subjekty patří zejména banky, vybrané finanční instituce a pojišťovny, které již dnes předávají dohledovým orgánům informace podle mezinárodních účetních standardů. Ostatní účetní jednotky mohou při splnění podmínek použít IFRS dobrovolně.

Další významnou změnou je vymezení cíle účetnictví, základních účetních zásad a předpokladů a definice základních pojmů a prvků účetního výkaznictví přímo v zákoně o účetnictví. Tj. zakomponování koncepčního rámce do zákona. V současné době jsou jednotlivé pojmy a principy roztříštěny v různých ustanoveních zákona o účetnictví a v příslušných prováděcích právních předpisech.

Opouští se možnost vedení účetnictví ve zjednodušeném rozsahu. Velkou změnou, která by se měla dotknout neziskových organizací, je však zavedení možnosti vést hotovostní účetnictví.

Nově se pro účely posouzení naplnění podmínek pro zařazení do kategorie konsolidačních celků bude moci vycházet z nekonsolidovaného základu. To znamená, že se pouze sečtou příslušné hodnoty (aktiva celkem a roční čistý obrat) a zvýší se o 20 % bez nutnosti vylučování vzájemných vztahů.

Věcná změna je dále navrhována pro případy přeměn. Rozhodný den přeměny již nebude mít u nezanikající účetní jednotky za následek ukončení stávajícího účetního období a začátek nového. Rozhodný den tak bude určující pro sestavení mezitímní účetní závěrky a nikoliv řádné.

Ruší se koncept mimořádné účetní závěrky a zůstává pouze řádná a mezitímní účetní závěrka.

Zavádí se nový institut tzv. funkční měny. Používat pro účely účetnictví cizí měnu bude umožněno účetním jednotkám tehdy, bude-li taková cizí měna zároveň jejich funkční měnou. Tj. měnou, v níž daná účetní jednotka uskutečňuje převážnou část své činnosti.

Nově je vymezeno, co spadá pod pořizovací náklady aktiva a při oceňování, je možné využít reálnou hodnotu v pojetí mezinárodních účetních standardů.

V oblasti auditu jsou diskutovány dvě varianty. Varianta I počítá s povinným auditem pouze v rozsahu evropského minima, tj. pro velké a střední účetní jednotky a pro mateřské entity plnící konsolidační povinnost. Varianta II nabízí navýšené limity s povinností auditu i pro malé účetní jednotky, pokud překročí stanovená kritéria.

Poslaneckou sněmovnou i Senátem prošla novela zákona o ochraně spotřebitele a souvisejících ustanovení občanského zákoníku. Ta významně posiluje práva spotřebitelů v případě nekalých praktik podnikatelů a také se významně dotkne zejména smluv uzavíraných distančním způsobem.

Nově mají podnikatelé povinnost v rámci slevových akcí uvádět nejnižší cenu, za jakou byl zlevněný výrobek nabízen v období 30 dnů před poskytnutím slevy. Podnikatelé tak již nadále nebudou moci uměle zvyšovat prodejní ceny těsně před slevovou akcí. Toto pravidlo neplatí u zboží podléhající rychlé zkáze a výrobků s krátkou dobou spotřeby – typicky netrvanlivé potraviny.

Další povinnosti ukládá podnikatelům při prodeji zboží po telefonu. Podnikatel má nově povinnost zaslat písemné podmínky nabídky, která musí být spotřebitelem elektronicky nebo písemně potvrzena, aby vůbec došlo k uzavření smlouvy. Při prodeji po telefonu musí být spotřebitel vyrozuměn o totožnosti prodávajícího a účelu hovoru, jinak se jedná o přestupek.

Novela zakotvuje také povinnost prodávajícího ověřovat uživatelské recenze k nabízenému zboží nebo službám a s tím související povinnost informovat spotřebitele o způsobu, jakým podnikatel autentičnost uživatelských recenzí ověřuje.

U podomního prodeje a prodeje na organizovaných akcích mají prodávající povinnost předem informovat kupující a účastníky akce o rozsahu, podmínkách a způsobu uplatnění práva z vadného plnění. Lhůta pro odstoupení od smlouvy se ze stávajících 14 dnů prodlužuje na 30 dnů.

Dojde-li k nekalé praktice ze strany podnikatele, bude mít spotřebitel kromě stávajících práv nově také právo odstoupit od smlouvy ve lhůtě 90 dnů od uzavření smlouvy, nebo požadovat přiměřené snížení ceny. A to v rozsahu odpovídajícím povaze a závažnosti nekalé praktiky – ke stanovení výše snížení ceny však novela neposkytuje žádná vodítka.