Nebaví vás číst zdlouhavé aktuality ze světa práva a daní? Připravili jsme výběr novinek, které vám pomohou seznámit se s legislativními změnami, novými povinnostmi či zajímavými judikáty během několika minut.
Vyberte si jen to podstatné pro vaše podnikání.
Prodej kryptoměny za českou měnu se zdaňuje jako příjem z prodeje nehmotné movité věci
Nedávný rozsudek Krajského soudu v Brně potvrdil, že bitcoin nelze považovat za peníze ani cizí měnu. A to z důvodů, že není státem uznáván, nemá žádnou autoritu, která by jej regulovala, a nedisponuje hmotnou existencí. Krajský soud se zabýval případem, kdy daňový poplatník příjem z prodeje bitcoinů považoval za kurzový zisk a vyloučil jej tak ze zdanění jako kurzový zisk vyplývající ze směnárenské činnosti.
S argumentem daňového poplatníka však Krajský soud nesouhlasil a odkázal se na informaci vydanou GFŘ k daňovému posouzení transakcí s kryptoměnami. Úplatný převod bitcoinů i jiných kryptoměn není směnárenskou činnosti a pro fyzickou osobu je zdanitelným příjmem, jelikož se jedná o prodej nehmotné movité věci, a nikoliv cizí měnu. V rozporu s finanční správou krajský soud naznačil, že pokud by byl bitcoin použit k platbě za zboží a služby u obchodníka, nešlo by o transakci podléhající dani z příjmů. Určitě tedy budeme tuto problematiku nadále sledovat.
Nový daňový balíček
Ministerstvo financí České republiky předložilo návrh nového daňového balíčku, který by s účinností od 1. ledna 2023 mohl změnit část daňových zákonů.
Změny zákona o DPH
Jednou z oblastí, které se novela věnuje, jsou změny v kontrolním hlášení. Konkrétně snižuje pokutu za nepodání kontrolního hlášení na polovinu všem fyzickým osobám a společnostem s ručením omezeným, které mají pouze jednoho společníka, jímž je fyzická osoba. Dále upravuje samotnou povinnost podání kontrolního hlášení, jež bude nutné podávat vždy, tedy i v případě, že bude formulář nulový. V neposlední řadě je také upravena lhůta pro odpověď na výzvu správce daně k doplnění kontrolního hlášení. Nově by měla být prodloužena na 17 dní ode dne dodání výzvy do datové schránky.
V souladu s koaliční smlouvou, o níž jsme vás již v minulosti informovali, přistoupilo MFČR ke zvýšení registračního limitu k DPH na 2 mil. Kč. Jelikož Evropská Unie umožnila navýšení limitu na 85 000 EUR až od roku 2025, musela Česká republika zažádat o možnost zvýšení limitu ještě před tímto datem. Ministerstvo nicméně očekává, že žádosti bude v nejbližší době vyhověno a zvýšení limitu tak bude umožněno.
Změny zákona o dani z příjmů
V důsledku zvýšení limitu k registraci k DPH je navýšen i limit pro vstup do paušálního režimu na 2 mil. Kč. Osoby s obratem do 2 mil. Kč se tak budou moci odhlásit od plátcovství DPH a přihlásit se k paušální dani. Novinkou bude také zavedení 3 pásem paušální daně, podle kterých se určí výše paušálních odvodů podnikatele.
- V prvním pásmu bude měsíční odvod činit zhruba 6 500 Kč a zařazeny do něj budou OSVČ:
- s příjmy do 1 mil. Kč,
- s příjmy do 1,5 mil. Kč, pokud alespoň 75 % příjmů poplatníka tvoří příjmy, ke kterým lze uplatnit výdaje ve výši 80 % či 60 % příjmů,
- s příjmy do 2 mil. Kč, pokud alespoň 75 % příjmů poplatníka tvoří příjmy, k nimž lze uplatnit výdaje ve výši 80 % z příjmů.
- V druhém pásmu odvede poplatník měsíčně 16 000 Kč. Spadat do něj budou OSVČ:
- s příjmy do 1,5 mil. Kč (pokud nesplňují podmínky prvního pásma),
- s příjmy do 2 mil. Kč, pokud alespoň 75 % příjmů poplatníka tvoří příjmy, k nimž lze uplatnit výdaje ve výši 80 % nebo 60 % z příjmů.
- Do třetího pásma pak budou spadat ostatní OSVČ s příjmy do 2 mil. Kč, které měsíčně odvedou 26 000 Kč.
Nový daňový balíček upravuje i využití mimořádných odpisů, které byly znovu zavedeny z důvodu covidové pandemie. Dosud bylo možné mimořádných zrychlených odpisů využít u majetku pořízeného v letech 2020 a 2021. Po novu by se tato možnost měla vztahovat i na majetky pořízené v letech 2022 a 2023. Podmínky pro jejich uplatnění zůstávají stejné.
Daňový balíček je stále ve stádiu projednávání a jeho podoba se proto v budoucnu může měnit. O jeho vývoji vás budeme informovat.
- V prvním pásmu bude měsíční odvod činit zhruba 6 500 Kč a zařazeny do něj budou OSVČ:
Blíží se lhůta pro prodání žádosti o vrácení DPH pro osoby neusazené v EU
Osoby povinné k dani, které nejsou usazené v EU, mohou nejpozději do 30. června 2022 požádat o vrácení tuzemské DPH za rok 2021. Tuto lhůtu nelze prodloužit a po jejím uplynutí nárok na vrácení DPH zaniká. Žádost musí být podána v českém jazyce Finančnímu úřadu pro hlavní město Prahu. Žádost nemůže být podána v elektronické podobě.
DPH se vrací na principu vzájemnosti. To znamená, že stát, ve kterém má žadatel sídlo, by v případě zaplacení tamní DPH mohl tuto daň prostřednictvím žádosti vrátit českému plátci. GFŘ zveřejnilo, že Spojené království Velké Británie a Severního Irska tento princip splňuje a osoby usazené ve Spojeném království tak mohou po Brexitu o vrácení DPH zažádat. Zároveň díky této vzájemnosti mohou i české společnosti žádat o vrácení DPH zaplacené ve Spojeném království u britské daňové správy. Severní Irsko dále zůstává pro účely obchodu se zbožím součástí EU a o vrácení DPH je možné zažádat stejným způsobem a ve stejných termínech jako v jiných členských státech EU.
GFŘ představilo další změny u zpětného leasingu
V našich minulých novinkách jsme vás informovali o závěrech koordinačního výboru složeného ze zástupců daňových poradců a Generálního finančního ředitelství (GFŘ). Ten potvrdil, že finanční leasing nepředstavuje dodání zboží leasingové společnosti a jeho následný pronájem, ale že se jedná o jediné plnění, které bude zpravidla posuzováno jako poskytnutí finanční služby. Zároveň však GFŘ upozornilo na to, že toto jediné plnění má charakter finanční operace, a tudíž se jedná o osvobozené plnění bez nároku na odpočet daně.
Zřejmě v návaznosti na toto upozornění předložili zástupci daňových poradců nový návrh, který uvádí, že by transakce finančního leasingu měly být fakturovány v režimu přenesené daňové povinnosti a měl by z nich tak pořizovatelům majetku plynout i nárok na odpočet.
Krátce pouze shrnujeme, že u zpětného finančního leasingu je předmět leasingu (majetek) jeho majitelem, který je i budoucím nájemcem, za úplatu smluvně převeden na leasingovou společnost. Ta jej následně tomuto nájemci pronajímá. Účelem transakce je zpravidla získání dodatečných finančních prostředků, a tedy zvýšení finanční likvidity.
Podle nejnovějšího návrhu předkladatelů představuje předmět leasingu určitou formu zajištění, záruky nebo obdobného institutu. Předmět leasingu tvoří jakousi záruku v případě, že leasingový nájemce nebude splácet jednotlivé leasingové splátky. Z pohledu DPH by se na tuto transakci tedy mělo nahlížet obdobně jako na zajišťovací převod vlastnického práva.
Ustanovení § 92ea zákona o DPH uvádí, že režim přenesení daňové povinnosti se uplatní při dodání zboží poskytovaného jako záruka při realizaci této záruky, přičemž tato záruka není dále nijak vymezena jiným právním předpisem.
GFŘ proto v této souvislosti potvrdilo, že nájemce vystaví leasingové společnosti daňový doklad obvykle na částku, za kterou byl předmět zajištění zpeněžen, případně vložen do jiné leasingové transakce, a to v režimu přenesené daňové povinnosti.
Směrnice DEBRA a podpora financování prostřednictvím vlastního kapitálu
Evropská unie připravuje novou směrnici DEBRA (Debt Equity Bias Reduction Allowance), jejíž snahou je zatraktivnit financování prostřednictvím vlastního kapitálu pro poplatníky daně z příjmů právnických osob a stálé provozovny ze třetích zemí. Zatímco úrok z úvěru je za určitých podmínek ve většině daňových systémů uznatelným nákladem, vložený vlastní kapitál s sebou nepřináší žádnou daňovou výhodu. Nová směrnice má za cíl tuto asymetrii odstranit prostřednictvím zavedení daňového odpočtu od základu daně ve formě pomyslného úroku z přírůstku vlastního kapitálu.
Dle předloženého návrhu by měl odpočet odpovídat součinu meziročního přírůstku čistého vlastního kapitálu poplatníka a bezrizikové sazby zvýšené o 1 % (příp. 1,5 % u malých a středních podniků). Takto vypočtený odpočet by mohl poplatník uplatnit po dobu 10 po sobě jdoucích zdaňovacích období, a to až do výše 30 % EBITDA.
Současně směrnice přináší také nová pravidla v oblasti omezení daňové uznatelnosti výpůjčních výdajů. Výpůjční výdaje přesahující limit 85 % nadměrných výpůjčních výdajů (stanovených na základě implementovaných pravidel směrnice ATAD) budou posouzeny jako daňově neuznatelné. Výpůjční výdaj, který bude v souladu se směrnicí DEBRA posouzen jako nedaňový, avšak podle směrnice ATAD nikoliv, bude možné dodatečně uplatnit v nadcházejících zdaňovacích obdobích.
Plánovaná účinnost směrnice se odhaduje od 1. ledna 2024.
Současné trendy daňových kontrol u tzv. substance a benefit testu
Dle našich zkušeností správci daně v současné době čím dál více zintenzivňují kontrolu tzv. substance a benefit testu. To znamená, že správce daně požaduje doložit, že služba (resp. jiná transakce) skutečně proběhla a zároveň, jaký z ní přijímající společnost měla prospěch.
V této situaci má správce daně navíc výhodnější pozici, protože důkazní břemeno je na straně daňového subjektu (na rozdíl od rozporování převodní ceny, kdy by měl v první fázi správce daně doložit, že cena je stanovena nesprávně). Z tohoto důvodu často na samotnou kontrolu výše převodní ceny ani nedojde.
Tento stav se týká nejen nově zahájených kontrol, ale trend potvrzují rovněž aktuální soudní rozhodnutí. V rámci daňových kontrol se ze strany finančního úřadu setkáváme s dotazy typu:
- Kdo inicioval poskytování tohoto typu služeb?
- Jak z obdržených služeb obchodní korporace benefitovala?
- Jaké jsou materiální výstupy poskytovaných služeb (analýzy, zprávy o trhu atd.)?
- Jak obchodní korporace vyhodnocuje prospěch z poskytovaných služeb?
- Kdo řídí poskytování služeb pro daňový subjekt a dodávky zboží daňovému subjektu?
Výše uvedené představuje nejen daňové riziko, ale klade nároky i na statutární orgán z hlediska povinnosti jednat s péčí řádného hospodáře. Dále pak v případě překročení limitu doměrku daně ve výši 100 000 Kč podává správce daně ve velké většině případů trestní oznámení pro podezření ze spáchání trestného činu zkrácení daně.
Pokud byste měli zájem, můžeme vám nabídnout revizi a zhodnocení současného stavu s ohledem na substance a benefit test tak, abyste byli připraveni a včas podchytili možná rizika. Při daňové kontrole již obvykle není časový prostor cokoliv vytvářet.
Nová právní úprava crowdfundingu
Parlament ČR schválil zákon provádějící evropské nařízení o crowdfundingu. Nově bude crowdfounding podléhat zákonné regulaci a dohledu ČNB, od které budou muset poskytovatelé crowdfoundingu do 10. listopadu 2022 získat povolení. Na poskytovatele budou kladeny obdobné nároky jako na obchodníky s cennými papíry či investiční zprostředkovatele.
Zákonná úprava se vztahuje pouze na úvěrový a investiční crowdfunding (charitativní crowdfunding či financování spotřebitelských půjček tak zůstává mimo tuto úpravu), a to pouze ve stanoveném objemu finančních prostředků. V období do 10. listopadu 2023 je tento limit stanoven na částku jeden milion EUR, poté se limit zvýší na pět milionů EUR. V případě, že budou limity u investičního crowdfoundingu přesaženy, bude se na ně vztahovat standardní právní úprava regulující investiční služby. Nadlimitní úvěrový crowdfunding by zatím měl zůstat bez další regulace.
Právní úprava dále komplexně upravuje i ochranu investorů. Poskytovatelé crowdfundingu tak musí vůči investorům splnit informační povinnost a na svých webových stránkách uvést veškeré informace o sobě, povaze svých služeb a s nimi spojených rizicích, kritériích výběru financovaných projektů apod.
Odborná veřejnost si od regulace prostředí slibuje větší zájem investorů a růst objemu finančních prostředků v tomto odvětví.
Zákon o daních z příjmů v souvislosti s dary pro Ukrajinu schválen Poslaneckou sněmovnou
V březnových aktualitách jsme vás informovali o návrhu novely zákona o daních z příjmů v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na Ukrajině. Dne 27. dubna 2022 byl návrh Poslaneckou sněmovnou schválen jako samostatný zákon.
Níže ve stručnosti uvádíme nejdůležitější změny:
- prodloužení dočasného 30% limitu pro odpočet darů od základu daně (FO pro zdaňovací období kalendářního roku 2022, PO pro zdaňovací období, která skončila v rozmezí od 1. 3. 2022 do 28. 2. 2023),
- rozšíření účelu darů na podporu obranného úsilí,
- rozšíření okruhu příjemců darů o stát Ukrajina, její samosprávní celek, právnické a fyzické osoby se sídlem nebo bydlištěm na Ukrajině,
- daňová uznatelnost výdajů vynaložených na bezúplatná nepeněžní plnění – nelze současně uplatnit jako položku odčitatelnou od základu daně a také nelze uplatnit v případě vykázání daňové ztráty,
- osvobození příjmu na straně příjemce daru poskytnutého ve formě přechodného ubytování pro zaměstnance a jejich rodinné příslušníky z důvodu opuštění Ukrajiny, a dále osvobození bezúplatného příjmu a peněžního příjmu, který byl poskytnut za účelem podpory Ukrajiny.
Pravidla pro zveřejňování účetní závěrky prostřednictvím správce daně
Níže pro vás shrnujeme doplňující informace a odpovědi Generálního finančního ředitelství na vybrané otázky, které se pojí k nové možnosti zveřejnit účetní závěrku prostřednictvím správce daně:
Kdo může požádat o zveřejnění?
Pouze obchodní korporace. Tuto možnost nemají fyzické osoby, jiné právní formy a ani právní formy zahraničních právnických osob srovnatelné s obchodními korporacemi, které mají zřízenou např. organizační složku v ČR.
Je daný způsob zveřejnění povinný?
Ne, účetní jednotky nadále mohou své účetní závěrky předávat rejstříkovému soudu samy nebo prostřednictvím zástupce.
Kdy je poprvé možné požádat?
Nejdříve lze žádat za zdaňovací období kalendářního roku 2021 nebo hospodářského roku končícího po 31. prosinci 2021. Nelze například žádat o předání účetní závěrky v rámci dodatečného daňového přiznání za rok 2020, ačkoliv důvody pro jeho podání byly zjištěny až v roce 2022.
Jak požádat?
Požádat o zveřejnění účetní závěrky lze pouze prostřednictvím přílohy k položce 11 I. Oddíl daňového přiznání.
Jaké podmínky musí být splněny?
Daňové přiznání obsahující žádost o zveřejnění musí být podáno elektronicky, ve formátu, struktuře a za podmínek stanovených daňovým řádem. Současně se nesmí jednat o nepřípustné podání (tj. podané v průběhu vyměřovacího nebo doměřovacího řízení). V případě nedodržení těchto podmínek nebude účetní závěrka předána rejstříkovému soudu.
Je třeba udělit speciální plnou moc?
Ne. Pokud je daňové přiznání podáváno zplnomocněným zástupcem, postačuje pro podání žádosti o zveřejnění účetní závěrky plná moc opravňující zástupce v rozsahu pro daňového přiznání.
Lze požádat o zveřejnění závěrky dodatečně?
Ano, pro žádost o zveřejnění platí stejná pravidla jako pro podání daňového přiznání. V případě, že společnost zapomene požádat nebo dojde ke změně obsahu či rozsahu účetní závěrky, lze dodatečně požádat prostřednictvím opravného nebo dodatečného daňového přiznání. Není však možné podat žádost o předání účetní závěrky samostatně, neboť je koncipována jako příloha k daňovému přiznání.
Lze nastavit rozsah, v jakém mají být výkazy zveřejněny?
Ano, ačkoliv povinnou přílohou k daňovému přiznání je rozvaha, výkaz zisků a ztrát a příloha, je možné rozsah zveřejnění v žádosti upravit pro konkrétní situaci dané účetní jednotky (relevantní např. pro mikro a malé účetní jednotky, které nemusí zveřejňovat výkaz zisků a ztrát).
Je možné zveřejnit i jiné dokumenty?
Ne, zveřejnění se týká pouze účetní závěrky.
Kdo je odpovědný za zveřejnění?
Povinnost za zveřejnění účetní závěrky má nadále účetní jednotka.
Kdy dojde ke zveřejnění?
Na základě zavedené fikce dochází ke splnění povinnosti zveřejnit účetní závěrku již v okamžiku podání předmětného přiznání (za předpokladu splnění zákonných podmínek). Ke skutečnému předání by mělo dojít bez zbytečného odkladu. Nicméně nedojde k němu dříve než po uplynutí lhůty pro podání daného daňového (příp. dodatečného) přiznání, neboť do té doby je možné toto podání ještě opravit.
Bude společnost o zveřejnění informována?
Ano, v žádosti je možné zadat e-mail, na který bude společnosti odeslána notifikace v okamžiku předání účetní závěrky rejstříkovému soudu (nikoliv v okamžiku zveřejnění ve sbírce listin). Současně je možné si informaci o zveřejnění ověřit v DIS+.
Připravované změny v daních příjmů
V důsledku nárůstu cen pohonných hmot je ve vládě projednáván návrh novely zákona o daních z příjmů, jenž by přinesl snížení procenta vstupní ceny nízkoemisních vozidel, které tvoří zdanitelný příjem zaměstnance v případě využívání firemního vozidla pro soukromé účely. Nově by zdanitelný příjem tvořil pouze 0,5 % vstupní ceny vozidla. Stávající limit ve výši 1 % vstupní ceny by byl i nadále zachován pro vozidla, která nesplňují emisní limity stanovené zákonem upravujícím podporu nízkoemisních vozidel prostřednictvím zadávání veřejných zakázek a veřejných služeb v přepravě cestujících. V případě schválení novely by byla změna platná již pro zdaňovací období 2022.
Dalším návrhem novely je změna zatřídění zařízení sloužících k dobíjení vozidel s elektrickým či kombinovaným motorem. Po novu by byla dobíjecí zařízení přeřazena ze 3. do 2. odpisové skupiny, což by zrychlilo promítnutí ceny zařízení do nákladů. V případě pořízení dobíjecího zařízení před účinností novely by měl mít poplatník na výběr, jaký přístup k zařazení zvolí.
Mimo novely daně z příjmů je dále připravována aktualizace pokynu D-22, ve které bude nově popsána metodika Finanční správy týkající se například paušální daně, odpočtu úroků z hypotéky či směrnice ATAD.
Všechny zmíněné úpravy jsou ovšem stále v procesu schvalování. O případných změnách vás budeme informovat.
Proplácení účtenek a faktur za sport, kulturu, zdraví a rekreaci zaměstnanci
Rozsudek č. 29 Af 89/2018-68 Nejvyššího správního soudu nedávno potvrdil, že nepeněžní plnění poskytované zaměstnanci zaměstnavatelem je na straně zaměstnance osvobozeným příjmem i v případě, kdy dané plnění zaměstnanec uhradí z vlastních finančních prostředků a zaměstnavatel mu náklad proplatí na základě předloženého dokladu.
Pro splnění podmínek pro osvobození je důležité, aby finanční prostředky byly použity k účelu stanovenému zákonem, tj. na pořízení zboží nebo služeb zdravotního, léčebného, hygienického a obdobného charakteru od zdravotnických zařízení a další dle § 6 odst. 9 písm. d) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. Dle rozsudku není rozhodující, zda plnění hradí zaměstnavatel poskytovateli daného plnění přímo. Na straně zaměstnavatele se stále jedná o nedaňový náklad.
Úspěšné zakončení naší kauzy týkající se nezákonné daňové kontroly
Jak jsme vás již informovali v minulosti, uspěli jsme v roce 2020 ve správním soudnictví s kasační stížností týkající se nezákonné daňové kontroly ohledně ověřování nákladů na výzkum a vývoj.
Podstatou sporu byla situace, kdy správce daně nejprve provedl rozsáhlé místní šetření a následně vyžadoval velké množství dalších podkladů. Po přibližně 16 měsících navíc zahájil daňovou kontrolu v téže věci. S tímto postupem jsme nesouhlasili a namítali jsme, že se jedná o nezákonně opakovanou daňovou kontrolu, protože již původní šetření svým rozsahem daňovou kontrolu představovalo.
Po první úspěšné kasační stížnosti však měla celá kauza další pokračování. K našemu překvapení krajský soud opět rozhodl tak, že nerespektoval závazný právní názor Nejvyššího správního soudu a žalobu podruhé zamítl.
Byli jsme proto nuceni podat druhou kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu. V březnu tohoto roku se pak Nejvyšší správní soud opět přiklonil na naši stranu. Napotřetí již krajský soud rozhodl v náš prospěch a celá kauza tak pro klienta skončila definitivním úspěchem. V současné době již pro klienta řešíme náhradu škody způsobenou nesprávným úředním postupem podle zákona 82/1998 Sb.
Domníváte-li se, že i ve vašem případě správce daně nepostupoval v mezích zákona, neváhejte se na nás obrátit.
SDEU opět k režimu DPH u záručních oprav
Soudní dvůr Evropské unie (SDEU) se po delší době věnoval DPH režimu záručních oprav. V rozhodnutí ve věci C-605/20 Suzlon Wind Energy Portugal, se zabýval přefakturací nákladů na záruční opravy a přehledně shrnul znaky služby jako zdanitelného plnění.
V daném případě uzavřela indická společnost se svým portugalským zákazníkem smlouvu na dodání větrných generátorů a potřebného příslušenství. Ve smlouvě byla zároveň ujednána záruka na výrobní vady s trváním po dobu dvou let od data uzavření obchodu.
Ještě v záruční době se na některých částech dodaného zboží začaly vyskytovat vady vyžadující jejich opravu nebo výměnu. Obě strany spolu proto uzavřely smlouvu o poskytnutí služeb za účelem výměny vadných částí generátorů, která stanovila, že náhradní díly budou dovezeny z Indie, ale práci na výměně a další nezbytně nutné součástky zajistí portugalský zákazník, jenž tyto náklady dále přefakturuje na indického dodavatele.
V průběhu oprav si portugalský zákazník ze všech přijatých subdodavatelských dokladů nárokoval DPH a hodnotu plnění dále fakturoval na indického dodavatele osvobozeně, a to na základě argumentu, že se nejedná o poskytnuté plnění, nýbrž o pouhé odstranění vad, na které má smluvní nárok. Zároveň jím nebyla fakturována žádná marže, a tudíž nevznikla ani žádná přidaná hodnota vyžadující odvedení daně. S tímto postupem však portugalský správce daně nesouhlasil a portugalské společnosti doměřil daň v odpovídající výši.
SDEU nejdříve shrnul, že za poskytnutí služby se považuje vše, co není dodáním zboží a splňuje veškerá kritéria pro poskytnuté služby. Tedy že je poskytnuto plnění za úplatu, na území Evropské unie, osobou povinnou k dani, která jedná v rámci své ekonomické činnosti. Veškeré tyto znaky byly podle SDEU naplněny a služba tak měla být předmětem portugalské DPH.
Na několika místech rozsudku pak SDEU uvádí konkrétní situace, které jsou pro správné posouzení záručních oprav z pohledu DPH rozhodující. Portugalský zákazník např. v celém průběhu oprav jednal vlastním jménem, nikoli na účet indického dodavatele. Veškeré doklady na přijatá plnění od subdodavatelů byly vystaveny na portugalského zákazníka, který navíc neúčtoval o těchto opravách a výměnách jako o průběžných položkách (rozvahově), což je podle SDEU nutné. Nakonec se SDEU vyjádřil i k argumentu, že portugalský zákazník fakturoval indickému dodavateli formou vrubopisů a bez marže. Znovu upozornil, že skutečnost, že je plnění poskytnuto za hodnotu vyšší nebo nižší, než je cena výrobní nebo režijní, není pro kvalifikaci úplatného plnění významná.
Změna DPH režimu u zpětného leasingu
Česká finanční správa poměrně dlouhou dobu ve svých postupech nezohledňovala rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie (SDEU) ve věci C-201/18 Mydibel, které se týkalo posouzení DPH režimu zpětného leasingu. Nicméně po poslední schůzi koordinačního výboru zástupců Generálního finančního ředitelství (GFŘ) a Komory daňových poradců došla k závěru, že bude zpětný leasing z pohledu DPH považován za jedinou transakci.
Na zpětný leasing se dříve pohlíželo jako na dvě samostatné transakce. První transakcí byl prodej předmětu leasingového nájmu od vlastníka na leasingovou společnost. Leasingová společnost tento předmět pak vlastníkovi zpět pronajala za sjednané nájemné. Takové transakce obvykle slouží k získání dodatečných finančních prostředků.
Vzhledem k tomu, že leasingová společnost předmět leasingu zpravidla fyzicky nepřejímá a otazníky visely i nad převodem práva nakládat se zbožím jako vlastník, objevovalo se kolem zpětného leasingu stále více nezodpovězených otázek.
V rámci koordinačního výboru pak GFŘ potvrdilo závěr předkladatelů, že finanční leasing nepředstavuje dodání zboží leasingové společnosti a jeho následný pronájem, ale že se jedná o jediné plnění, které bude zpravidla posuzováno jako poskytnutí finanční služby.
V souvislosti s těmito závěry však GFŘ upozorňuje na to, že předmětná služba má charakter finanční operace, a tudíž se jedná o osvobozené plnění bez nároku na odpočet daně.
Nové povinnosti v oblasti e-commerce
Zejména e-shopy a obdobné online platformy, ale i kamenné obchody, budou v následujících měsících podrobeny řadě změn ve svém fungování. K těmto změnám dojde v důsledku implementace evropské směrnice „Omnibus“, která změní jak občanský zákoník, tak zejména zákon o ochraně spotřebitele. Přinášíme výběr nejzajímavějších navrhovaných novinek aktuálně schvalovaných vládou.
Uvádění slev
V souvislosti s uváděním slev u jednotlivých produktů inzerovaných jak na e-shopu, tak v kamenných prodejnách, bude nově stanovena povinnost uvedení slev předchozích. Do praxe se to promítne tak, že veškerá oznámení o slevě budou muset uvádět informaci o nejnižší ceně uplatňované alespoň po dobu 30 dnů před poskytnutím slevy. Tato povinnost se uplatní i na slevy plošné. Nová pravidla pro uvádění slev se však neaplikují na věrnostní programy nebo například výrobky, které podléhají rychlé zkáze (zpravidla potraviny).
Uvádění recenzí
Pro případ, že obchodník zveřejňuje uživatelské recenze zakoupeného zboží, bude podléhat podrobnější informační povinnosti než doposud. Konkrétně bude muset poskytovat informace o tom, zda a jak zajišťuje, aby tyto recenze pocházely od spotřebitelů, kteří produkt skutečně použili nebo si jej zakoupili. Zveřejňování falešných nebo zkreslených recenzí pak bude považováno za nekalou obchodní praktiku, v důsledku které získá spotřebitel právo odstoupit od smlouvy, potažmo alespoň právo na slevu z ceny zboží či náhradu škody.
Smlouvy uzavřené po telefonu
U smluv uzavíraných po telefonu se zákazníkem bylo doposud možné v rámci hovoru zkompletovat celý kontraktační proces, tedy smlouvu platně po telefonu uzavřít. Nově bude podnikatel nucen spotřebiteli svoji telefonickou nabídku navíc potvrdit v textové podobě, tedy například e-mailem. Spotřebitel pak bude podroben stejné povinnosti – přijetí nabídky rovněž v podobě textové.
Sankce
Za porušení některých nově zaváděných povinností bude možné ukládat pokuty ve výši do 4 % celkového ročního obratu, proto doporučujeme legislativní proces sledovat a neotálet s implementací přijatých novinek.
Kalendář pro podnikatele – přehled povinností pro rok 2022
Přinášíme vám praktický kalendář s přehledem těch nejdůležitějších termínů letošního roku. Najdete zde lhůty pro podání přiznání k dani z příjmů, DPH, dani z nemovitostí či silniční dani, termíny úhrad odvodů na sociální a zdravotní pojištění, nebo podání Intrastatu i kontrolního hlášení, a v neposlední řadě také důležité korporátní povinnosti.
Kalendář si můžete stáhnout či vytisknout (formát A4) a mít tak potřebná data stále na dosah!
8. březen
14. březen
15. březen
16. březen
21. březen
25. březen
31. březen
2. květen
9. květen
10. květen
13. květen
17. květen
20. květen
25. květen
31. květen
1. červen
8. červen
9. červen
14. červen
15. červen
16. červen
20. červen
27. červen
30. červen
1. červenec
8. červenec
15. červenec
18. červenec
20. červenec
25. červenec
31. červenec
1. srpen
8. srpen
9. srpen
12. srpen
16. srpen
22. srpen
25. srpen
31. srpen
8. listopad
14. listopad
16. listopad
21. listopad
25. listopad
30. listopad
8. prosinec
14. prosinec
15. prosinec
16. prosinec
20. prosinec
27. prosinec
31. prosinec
do konce roku 2022
2. leden 2023
V nabídce našich služeb najdete:
- Daňové poradenství: Daňové poradenství & hotline | Daňová přiznání a jiné zákonné povinnosti | DPH poradenství | Mezinárodní daňové poradenství | Daň z příjmů fyzických osob | Mezinárodní vysílání zaměstnanců a zaměstnávání cizinců | Převodní ceny | Procesní zastupování | Transakční poradenství | Odborná daňová, právní a finanční školení
- Právní poradenství: Obchodní právo | Korporátní právo | Pracovněprávní poradenství | Compliance programy | Právo nemovitostí | GDPR | Právo duševního vlastnictví | Sporná agenda a arbitráže
- Transakční a finanční poradenství: Due diligence | Ekonomické a finanční poradenství | Konsolidace | IFRS poradenství | Fúze & akvizice
- Korporátní služby: Založení společnosti | Likvidace společnosti | Změny v obchodních společnostech | Virtuální sídlo a správa datové schránky | Služby lokálního zástupce | Korporátní dokumenty | Prodej ready-made společností | Registrace skutečného majitele
- Online poradenský portál
- Účetnictví a reporting: Účetní služby | Online účetní portál | Digitalizace faktur | Statutární a manažerský reporting | Mezinárodní finanční reporting | Microsoft Dynamics NAV | Daňová přiznání | Odborná daňová, právní a finanční školení
- Zpracování mezd a personalistika: Zpracování mezd | Online docházkový portál | Personalistika a HR | Online mzdový a HR portál | Pracovněprávní poradenství | Daň z příjmů | Mezinárodní vysílání zaměstnanců a zaměstnávání cizinců
- Online konzultace
- Balíčky služeb
