Insolvenční řízení – praktická příručka

Dlužník se ocitá v úpadku neboli platební neschopnosti, jestliže:

Dlužník není schopen plnit své peněžité závazky, pokud:

• přestal splácet podstatnou část svých peněžitých závazků;
• má peněžité závazky více než 3 měsíce po splatnosti;
• nelze uspokojit případné neuhrazené peněžité pohledávky exekucí nebo výkonem rozhodnutí vůči dlužníkovi;
• nesplnil soudem uloženou povinnost poskytnout seznam majetku, seznam závazků, seznam zaměstnanců a listiny dokládající úpadek nebo hrozící úpadek.

Způsoby řešení insolvence

Existují tři hlavní způsoby řešení úpadku:

Vedle uvedených hlavních tří způsobů řešení úpadku existují ještě zvláštní způsoby, které stanovuje insolvenční zákon pro určité subjekty nebo pro určité druhy případů.

Fáze insolvenčního řízení

Insolvenční řízení má tyto fáze:

• zahájení insolvenčního řízení podáním insolvenčního návrhu;
• projednání insolvenčního návrhu a rozhodnutí o něm;
• rozhodnutí o způsobu řešení úpadku dlužníka;
• provedení zvoleného způsobu řešení úpadku;
• ukončení insolvenčního řízení a osvědčovací fáze.

Zahájení insolvenčního řízení

Insolvenční řízení lze zahájit pouze insolvenčním návrhem podaným buď dlužníkem, anebo věřitelem. Samotné insolvenční řízení pak začíná dnem podání insolvenčního návrhu u příslušného insolvenčního soudu, kterým je krajský soud.

Insolvenční návrh je možné podat v písemné nebo elektronické podobě.

Je-li podán insolvenční návrh věřitele proti podnikající právnické osobě, je navrhovatel povinen složit zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 50 000 Kč. Vedle zálohy je věřitel podávající návrh na zahájení insolvenčního řízení povinen uhradit i soudní poplatek ve výši 2 000 Kč.

Vyhlášení insolvence

Insolvenční soud vydá prohlášení o úpadku, jestliže jsou skutečnosti uvedené v insolvenčním návrhu prokázány a jsou splněny podmínky existence úpadku. Poté musí insolvenční soud do 10 dnů učinit potřebné kroky, aby mohlo být o insolvenčním návrhu rozhodnuto nejpozději do 15 dnů od jeho podání.

Rozhodnutí o úpadku dále obsahuje hlavně:

Moratorium

Jestliže je dlužník podnikatelem, může využít moratoria jakožto ochrany před svými věřiteli. Moratorium vyhlašuje insolvenční soud po podání insolvenčního návrhu na maximálně 3 měsíce. Využít moratorium má smysl ve chvíli, kdy se dlužník sice dostal do platební neschopnosti, ale může prokázat, že po uplynutí doby, na kterou bylo moratorium vyhlášeno, bude schopen opět plnit své závazky (např. výpadek výroby, druhotná platební neschopnost, pandemie).

Po dobu trvání moratoria není možné vyhlásit úpadek dlužníka a nastávají stejné účinky jako při zahájení insolvenčního řízení. Věřitelé ale mohou i za trvání moratoria přihlašovat pohledávky a přistupovat do řízení. Účinky přihlášení a přistoupení do řízení však nastanou až zánikem moratoria.

Právní účinky zahájení insolvenčního řízení

Před samotným zahájením insolvenčního řízení může soud předběžným opatřením nařídit omezení práva na započtení nebo povolit započtení tam, kde je zakázáno.

Se zahájením insolvenčního řízení se spojují tyto účinky:

• pohledávky a jiná práva týkající se majetkové podstaty nemohou být uplatněny žalobou, pouze přihláškou;
• právo na uspokojení ze zajištění, které se týká majetku ve vlastnictví dlužníka, lze uplatnit a nabýt pouze za podmínek insolvenčního zákona;
• výkon rozhodnutí nebo exekuci lze nařídit nebo zahájit, ale nelze jej provést;
• nelze uplatnit dohodu mezi věřitelem a dlužníkem o srážkách ze mzdy nebo z jiných příjmů.

Započtení vzájemných pohledávek dlužníka a věřitele je po rozhodnutí o úpadku přípustné, jestliže zákonné podmínky tohoto započtení byly splněny před rozhodnutím o způsobu řešení úpadku.

Započtení není možné po rozhodnutí o úpadku, jestliže věřitel dlužníka:

• se ohledně započtení své pohledávky nestal přihlášeným věřitelem;
• získal započitatelnou pohledávku neúčinným právním jednáním;
• v době nabytí započitatelné pohledávky věděl o dlužníkově úpadku; anebo
• dosud neuhradil splatnou pohledávku dlužníka v rozsahu, v němž převyšuje započitatelnou pohledávku tohoto věřitele.

Přihlášení pohledávek

Věřitelé, jejichž pohledávky jsou zajištěny majetkem náležícím do majetkové podstaty dlužníka na základě zástavního práva, zadržovacího práva, omezení převodu nemovitostí, zajišťovacím převodem práva nebo postoupením pohledávky k zajištění, jsou tzv. zajištěnými věřiteli. Zajištěným věřitelem je i agent pro zajištění podle zákona o dluhopisech. Ostatní věřitelé jsou nezajištění.

Přihlášky se podávají datovou schránkou nebo v elektronické podobě s uznávaným elektronickým podpisem. Pokud není elektronické podání možné, podávají se přihlášky v listinné podobě, a to ve dvou vyhotoveních včetně všech příloh.

Insolvenční soud vyzve věřitele, kteří chtějí své pohledávky uplatnit v insolvenčním řízení, aby podali přihlášky. Věřitelé mohou přihlášky podávat až do rozhodnutí o úpadku a soud nemůže tuto lhůtu nijak zkrátit.

Lhůta pro přihlášení pohledávek činí 2 měsíce ode dne rozhodnutí soudu o úpadku dlužníka. Tato lhůta je procesní, což znamená, že přihlášku pohledávky stačí odeslat poslední den lhůty. Soud neprodleně vyrozumí známé věřitele, kteří mají své obvyklé místo pobytu, bydliště nebo sídlo v členském státě Evropské unie s výjimkou Dánska, aby své pohledávky přihlásili. Prominutí zmeškání lhůty k podání přihlášek není přípustné. Lhůta pro přihlášení pohledávek běží ode dne, kdy bylo prohlášení o úpadku doručeno známým zahraničním věřitelům.

Uspokojení přihlášených pohledávek

Když je zpeněžen veškerý majetek náležející do insolvenční podstaty, je čas uspokojit přihlášené pohledávky.

Jestliže výtěžek ze zpeněžení insolvenční podstaty nestačí k uspokojení všech přihlášených pohledávek, jsou uspokojeny nejdříve následující pohledávky:

1. odměna insolvenčního správce a jeho hotové výdaje;
2. pohledávky věřitelů vzniklé za trvání moratoria;
3. pohledávky věřitelů z úvěrového financování (poskytované k financování dlužníka v průběhu insolvenčního řízení);
4. náklady spojené se správou a provozem insolvenční podstaty;
5. pracovněprávní nároky zaměstnanců dlužníka;
6. nároky věřitelů na výživné a
7. náhrada újmy na zdraví.

Ostatní pohledávky se uspokojují poměrně podle usnesení o rozvrhu (rozvrhového usnesení).

Pohledávky zajištěné majetkem dlužníka se uspokojují z výtěžku zpeněžení věci, práva, pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty, kterou byly zajištěny. Převyšuje-li výtěžek zpeněžení pohledávku, převyšující částka se rozdělí mezi nezajištěné dlužníky. Pokud výtěžek k uspokojení zajištěné pohledávky nestačí, považuje se neuspokojená část zajištěné pohledávky za pohledávku nezajištěnou.

Ukončení insolvenčního řízení

Ukončení insolvenčního řízení závisí na zvoleném způsobu řešení úpadku.

Během lockdownů na počátku roku 2021 vládní podpora a moratorium, včetně odkladu povinnosti dlužníka podat návrh na insolvenci, pomohly snížit počet insolvenčních návrhů.

Navzdory obavám, že počet insolvenčních návrhů po skončení vládní podpory a programů ke konci roku 2021 rapidně vzroste, bylo podle údajů za celý rok 2021 podáno celkem pouze 25 055 insolvenčních návrhů. To je druhé nejnižší číslo za posledních 10 let. Počet prohlášených konkursů firem byl v roce 2021 jen 724.

V roce 2022 však již k nárůstu žádostí o insolvenci u právnických osob dochází. V prvním čtvrtletí roku 2022 bylo podáno celkem 5 881 žádostí o insolvenci:

• 5 595 fyzickými osobami,
• 286 právnickými osobami.

Uspokojení nezajištěných věřitelů zůstává průměrně na úrovni 7 % jejich pohledávek přihlášených do konkursního řízení.

Přestože je míra uspokojení nezajištěných věřitelů poměrně nízká, určitě doporučujeme přihlásit svou pohledávku za dlužníkem v insolvenčním řízení. Přihlášení pohledávky do insolvenčního řízení je jednou z podmínek k vytvoření daňových opravných položek v plné výši a k získání původně odvedeného DPH, které dlužník neuhradil.

S přihlášením pohledávky i se všemi souvisejícími daňovými záležitostmi vám rádi pomůžeme.