Rozsudky Nejvyššího správního soudu z pohledu daní | News Flash

Nejvyšší správní soud vydal v nedávné době dva zajímavé rozsudky, které přinášejí možnosti nezanedbatelné daňové úspory. Podívejme se na oba rozsudky podrobněji.

 

1. Základ daně z nabytí nemovitých věcí nezahrnuje DPH

Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku ze dne 28. 6. 2017 potvrdil, že základem daně z nabytí nemovitých věcí je nabývací hodnota bez DPH.
V posuzovaném případě obec prodala pozemek a odvedla daň z nabytí nemovitých věcí ze sjednané ceny bez DPH. Správce daně doměřil obci daň a krajský soud postup správce daně potvrdil.

Nejvyšší správní soud však dospěl k závěru, že DPH není ze své podstaty součástí základu daně z nemovitých věcí, a zrušil rozsudek krajského soudu. Smyslem daně z nabytí nemovitých věcí je zdanění finančního výnosu získaného prodejem nemovitosti. Hodnotu DPH, která je součástí kupní ceny a následně odvedena do státního rozpočtu, nelze považovat za součást finančního výnosu plátce. Zahrnutí hodnoty DPH do základu daně z nabytí nemovitých věcí by způsobilo, že by poplatník danil nejen svůj zisk z převodu nemovitosti, ale i částku, kterou inkasoval pro stát, a která se fakticky nestala součástí jeho majetku.

Plátci DPH tak získávají možnost podat dodatečné daňové přiznání a dostat zpět část odvedené daně z nabytí nemovitých věcí (pokud převod podléhal DPH). Konkrétně se bude jednat o částku představující 4% z 21% nabývací hodnoty.

Dotýká se rozsudek i vašich aktivit? S přípravou dodatečného daňového přiznání vám rádi budeme asistovat!

 

2. Daňová účinnost odpisu pohledávek krytých pojistným plněním

Nejvyšší správní soud dne 27. 7. 2017 zamítl kasační stížnost správce daně, čímž ukončil dlouhodobě vedený spor mezi bankou a správcem daně týkající se daňové účinnosti odpisu pohledávek krytých pojistným plněním.

Banka obdržela od úvěrových pojišťoven pojistné plnění, jelikož jí společnosti nezaplatily dluh, který vůči ní měly a jehož nesplacení bylo kryto pojištěním. Banka provedla následně účetní odpis pohledávek do výše přijatého pojistného plnění. Předmětem příslušného sporu bylo, zda pro banku odpis těchto pohledávek do výše přijatého pojistného plnění představuje daňově účinný náklad ve smyslu § 24 odst. 2 písm. zc) zákona o daních z příjmů.

Zatímco správce daně neshledal přímou souvislost mezi jejich odpisem a výplatou pojistného plnění, podle názoru Městského soudu došlo v jednom případě výplaty pojistného plnění ke ztrátě kontroly nad pohledávkou a její odpis lze tak považovat za oprávněný a daňově účinný.

S tímto názorem se ztotožnil i Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku vydaném v této věci. Na základě pojistné smlouvy přešly výplatou pojistného plnění veškerá práva a nároky spojené s pojištěnou pohledávkou na pojišťovnu, a to do výše vyplacené částky pojistného plnění. Pokud by dlužník následně splatil svůj dluh, plnění by náleželo pojišťovně, a to do výše vyplaceného pojistného plnění, nikoli bance. Výplata pojistného plnění tak vedla oprávněně k odpisu pojištěné pohledávky, jelikož bylo zřejmé, že po výplatě pojistného plnění se již z pohledávky nebude uspokojovat banka.

Pro daňové ošetření odpisu pohledávek krytých pojistným plněním bude tedy podstatné zhodnocení okolností každého posuzovaného případu. Náš tým zkušených právních a daňových konzultantů je připraven vám v této oblasti nabídnout své služby.

Pro bližší informace nás neváhejte kontaktovat, pomůžeme i vám.