Leden už se přehoupl a pomalu se blíží lhůta, kdy budeme muset podat řádné přiznání k dani z příjmů fyzických osob (dále jen „daňové přiznání”) za zdaňovací období roku 2022. Pojďme si tedy připomenout základní informace, jak daňové přiznání správně sestavit. Podíváme se také, jaké chyby dělají daňoví poplatníci při vyplňovaní formuláře daňového přiznání i jeho podání nejčastěji a jak se jich vyvarovat.

Místně příslušný finanční úřad

Místní příslušnost (tj. kterému finančnímu úřadu máte daňové přiznání odevzdat) se u fyzické osoby řídí místem pobytu. Pro účely daní se u občana Česká republiky jedná o adresu trvalého bydliště, u cizince adresu hlášeného místa pobytu.

Problém často vzniká při přestěhování, bydlení na více adresách apod. Jestliže se poplatník v období od skončení kalendářního roku do podání daňového přiznání přestěhuje, dojde ke změně místně příslušného územního pracoviště finančního úřadu. Daňové přiznání je tak nutné podat již novému správci daně.

V případě změny bydliště je třeba ve formuláři vyplnit obě adresy – adresu, na které poplatník bydlel ke konci zdaňovacího období (tj. k 31. 12.), i aktuální adresu.

Zahraniční příjem a zamezení dvojímu zdanění

Poplatníci, čeští daňoví rezidenti, zapomínají ve svém přiznání uvádět příjmy, které jim plynou ze zahraničí a které tam již byly zdaněny srážkovou daní (úroky, dividendy…). I takové příjmy je ale zpravidla nutné v přiznání uvést.

Aby nedocházelo ke dvojímu zdanění, jsou většinou mezi státy uzavřeny smlouvy o zamezení dvojího zdanění. Tyto smlouvy se mohou stát od státu drobně lišit. K zamezení dvojímu zdanění se využívají různé metody vyloučení dvojího zdanění – zejména vynětí příjmů ze zdanění v ČR nebo zápočet zahraniční daně. U příjmů ze zaměstnání bývá nejčastěji použita metoda vynětí s výhradou progrese, kde se stanoví průměrná sazba daně před vynětím a tato sazba se aplikuje na základ daně.

Od roku 2021 se příjmy ze zahraničí uvádějí v nové příloze č. 3 daňového přiznání, a to dle příslušné metody zamezení dvojímu zdanění.

Při zápočtu je nutné výši daně hrazené v zahraničí prokázat – buď potvrzením zahraničního správce daně, nebo výpisem od finanční instituce, na kterém je daň uvedena.

Poplatníci často chybně uvádějí zahraniční daň na řádek 33 daňového přiznání. Zde se však uvádí jen ve výjimečných případech, kdy s danou zemí není uzavřena smlouva o zamezení dvojího zdanění a dochází tak ke dvojímu zdanění příjmu.

Aplikace 23% sazby daně

Dále došlo od roku 2021 k zavedení další sazby daně z příjmů, a to ve výši 23 %. Tato sazba se aplikuje na část základu daně, která přesahuje 48násobek průměrné mzdy (pro rok 2022 částku 1 867 728 Kč). Na rozdíl od solidárního zdanění se tato sazba aplikuje i na tzv. pasivní příjmy, nikoli pouze na příjmy zahrnované do dílčích základů daně dle § 6 a § 7.

Daňové zvýhodnění na děti

Daňové zvýhodnění na děti je možné uplatnit, jen pokud jsou splněny zákonem stanovené podmínky. Tj. zejména:

• Poplatník doloží, že slevu neuplatňuje druhý z partnerů. Je-li druhý partner zaměstnán, je nutné nově tuto skutečnost doložit potvrzením vystaveným zaměstnavatelem druhého z manželů. Postačí ale i čestné prohlášení.
• Slevu je možné uplatnit na nezletilé dítě či zletilé dítě soustavně se připravující na budoucí povolání. V případě studujícího dítěte je nutné tuto skutečnost doložit potvrzením o studiu, které pokrývá celé zdaňovací období. U studentů VŠ tak může být potřeba doložit několik potvrzení zároveň. Pakliže rodiče nejsou sezdáni, je vhodné doložit rovněž rodný list dítěte.
• Pokud dítě studuje na zahraniční vysoké škole, pro uplatnění daňového zvýhodnění je nutné také doložit rozhodnutí MŠMT o uznání studia na zahraniční vysoké škole (používá se např. i pro zdravotní a sociální účely).
• V případě vzniku daňového bonusu je nutné reportovat zaměstnanecký příjem alespoň ve výši 6násobku minimální mzdy (97 200 Kč pro rok 2022). Pro účely tohoto limitu se zohledňuje zdanitelný příjem, tj. v případě vynětí velké části příjmů z důvodu jejich zdanění v zahraničí nemusí být tato podmínka splněna.

Daňové zvýhodnění na dítě je jedinou slevou uplatňovanou na měsíční bázi, kterou lze uplatnit již v měsíci, kdy byly splněny dané podmínky (např. narození dítěte). Ostatní slevy uplatňované měsíčně lze uplatnit až od měsíce následujícího.

Velmi často dochází k pochybení u cizinců. Daňový poplatník má nárok na daňové zvýhodnění na vyživované dítě žijící s ním ve společně hospodařící domácnosti na území členského státu EU nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor (EHP). Jestliže dítě cizince nežije na území EU nebo EHP, nelze daňové zvýhodnění uplatnit. Pokud se dítě přestěhuje během zdaňovacího období do České republiky (domácnosti v EU/EHP), lze daňové zvýhodnění uplatnit od měsíce následujícího po měsíci příjezdu. V praxi může správce daně vyžadovat dokumenty prokazující pobyt dítěte na území ČR, např. povolení k pobytu, razítko příjezdu v pasu atd.

Připomínáme, že od 1. 1. 2021 byl zákonem zrušen horní limit roční výše daňového bonusu. Ten byl do 31. 12. 2020 stanoven ve výši 60 300 Kč ročně. Od roku 2021 došlo také k navýšení daňového zvýhodnění na druhé, třetí a další dítě.

Uplatnění úroků z hypotéky

Ze základu daně lze odečíst úroky z úvěru ze stavebního spoření, překlenovacího poskytnutého stavební spořitelnou, hypotečního poskytnutého bankou (sníženého o státní příspěvek), předhypotečního a doplňkového poskytnutého k hypotečnímu úvěru. V praxi se může také jednat o spotřebitelský úvěr, jedná-li se o spotřebitelský úvěr na financování bytových potřeb. Při uplatnění úroků je třeba porozumět pojmům bytová potřeba, trvalé bydlení a užití.

Bytovou potřebu definuje zákon o daních z příjmů. Zjednodušeně se jedná o výstavbu, nákup nebo rekonstrukci nemovité věci, kterou daňový poplatník využívá pro vlastní bydlení nebo bydlení rodinných příslušníků. Doposud finanční správa rozhodovala na základě formálního údaje nemovitosti v katastru nemovitostí. Nicméně nově je povinna zohlednit skutečný stav užití. Poplatník má proto povinnost prokázat, že v nemovitosti skutečně trvale bydlí, pokud v ní nemá registrováno trvalé bydliště. Zákon nestanovuje, jakým způsobem se prokazuje bytová potřeba. V praxi lze užití nemovitosti pro vlastní bydlení prokázat doložením např. smlouvy uzavřené s dodavatelem elektřiny či placením poplatků za odpad. V prvním roce uplatnění je nutné správci daně doložit smlouvu o úvěru a výpis z katastru nemovitostí.

Dojde-li k prodeji nemovitosti v průběhu roku, nemůže si poplatník odečíst zaplacené úroky. Není totiž splněna podmínka, že byla nemovitost užívaná po celé zdaňovací období.

Podepsání formuláře daňového přiznání

Daňové přiznání musí být podepsáno poplatníkem či jeho zplnomocněným zástupcem na straně č. 4 formuláře daňového přiznání (příp. straně č. 1 formuláře pro příjmy pouze ze závislé činnosti). Podpis není vyžadován v případě, že je daňové přiznání podáváno datovou schránkou.

V případě vzniku přeplatku na dani je nutné dále podepsat žádost o vrácení přeplatku na straně č. 4 formuláře daňového přiznání (nebo na straně č. 1 formuláře pro příjmy pouze ze závislé činnosti). Ačkoliv není povinností poplatníka žádat o vrácení přeplatku prostřednictvím formuláře daňového přiznání (je možné podat individuální žádost), nepodepsání žádosti může vést k výzvě správce daně k odstranění nedostatků podání.

Finanční správa vrací přeplatky pouze na registrovaný účet. Tedy účet, který je u správce daně nahlášen. K registraci bankovního účtu dochází zejména v případě podnikání. Pokud pak poplatník změní bankovní účet, musí to správci daně oznámit.

Pro úplnost uvádíme, že správce daně vrátí přeplatek ve lhůtě 30 dnů od uplynutí zákonné lhůty pro podání. Dřívější podání daňového přiznání proto nemusí vést k dřívějšímu vrácení přeplatku na dani.

Lhůty pro podání daňového přiznání a zaplacení daně

Základem je podat daňové přiznání a zaplatit případný nedoplatek včas, tedy v tzv. lhůtě pro podání daňového přiznání. Podává-li poplatník své daňové přiznání sám, je nutné ho podat a nedoplatek uhradit do 3 nebo 4 měsíců po skončení zdaňovacího období. Termín je daný formou podání:

• duben – podání v papírové podobě,
• květen – podání v elektronické podobě prostřednictvím datové schránky, aplikací EPO (Elektronická podání pro finanční správu) či aplikací DIS+ (Online finanční úřad).
  Pozor, při elektronickém podání uskutečněném před 1. dubnem je daň splatná do 1. dubna, nikoli 1. května. Řešením je podat přiznání až po 1. dubnu.

Využívá-li poplatník služeb daňového poradce na základě plné moci, termín pro podání daňového přiznání připadá na 1. července.

Přiznání je možné podat a nedoplatek zaplatit bez sankce v toleranční lhůtě 5 pracovních dnů. Úrok z prodlení správce daně nevyměří, nepřesáhne-li 1 tisíc Kč.

Papírové podání daňového přiznání

Nemá-li poplatník zřízenu datovou schránku, může své daňové přiznání podat osobně na podatelně místně příslušného územního pracoviště finančního úřadu, nebo zaslat daňové přiznání poštou (ideálně doporučeně s dodejkou). Při podání nezapomeňte přiložit originály požadovaných příloh.

Elektronické podání daňového přiznání

V případě, že má poplatník zprovozněnu datovou schránku, má povinnost podat daňové přiznání elektronicky jejím prostřednictvím.

Nezapomeňte, že do formuláře, který se podává v xml formátu, je potřeba nahrát v tomto formátu veškeré požadované přílohy. Před podáním doporučujeme zkontrolovat, zda formulář neobsahuje chyby, na portálu Moje daně. Přes něj následně můžete přiznání i podat zadáním přihlašovacích údajů do datové schránky.Potřebuje pomoci s vaším daňovým přiznáním? Naši zkušení poradci vám pomohou nejen s daní z příjmů fyzických osob, ale i v dalších daňových oblastech.

Lan Anh Mai

Senior Tax Consultant | Accace s.r.o.

E-mail : 

Telefon : 

+420 222 753 480

Napište nám

Kateřina Hrůzová

Tax Director | Accace s.r.o.

E-mail : 

Telefon : 

+420 725 904 377

Domluvit online schůzku