Ne každý se podobnými myšlenkami zaobírá, mnohdy v přesvědčení, že na tyto úvahy je ještě spousta času. Ten ale neúprosně letí, a proto není od věci se zamyslet nad praktickými otázkami, které mohou vyvstat po vašem úmrtí – zejména co se majetku týče. Pakliže není dědictví nijak upraveno, jak se postupuje dle zákona?

Zemře-li někdo bez závěti, jeho majetek se rozdělí podle předem stanovených pravidel. Jak ale může situace vypadat v praxi a co všechno se může zkomplikovat? Níže uvádíme stručný přehled, co byste měli vědět, pokud nebudete vy nebo váš partner/ka či manžel/ka řešit úpravu dědictví.

Kdo má právo na dědictví?

Asi nikoho nepřekvapí, že při dědění má přednost nejbližší rodina, tedy manžel nebo manželka a vlastní děti. Ti pak dědí stejným dílem.

Pokud děti nemáte, budete se o dědictví dělit s rodiči manžela/partnera a osobami ve společné domácnosti. Jedinou výhodou v takovém případě je, že jako manžel máte nárok alespoň na polovinu pozůstalosti.

V případě existence společného jmění manželů (SJM) dochází nejprve k jeho rozdělení, přičemž polovina připadne manželovi a polovina majetku je předmětem dědického řízení.

Nevlastní děti

Za vaše děti se považují všechny vaše manželské a nemanželské děti, případně děti osvojené. Není mezi nimi rozdíl. Jestliže ale vychováváte také děti partnera/manžela, nebudou mít tyto děti v rámci vašeho dědictví žádné nároky.

Jediný případ, kdy by i nevlastním dětem vznikl nárok na dědictví, je situace, pokud nemáte žádné vlastní děti a nevlastní děti s vámi žily ve společné domácnosti.

Žijete jako druh a družka a máte děti? Pořiďte si závěť!

Občanský zákoník na partnery sice pamatuje, ale ne na prvním místě. Jejich dědění nastává pouze v případě, že partner, který zemřel, neměl žádné děti. I tak se ale musíte o dědictví dělit. V tomto případě je úprava dědictví nanejvýš vhodným řešením.

Žijete-li jako partneři a máte (třeba i spolu) děti, dědit po zemřelém budou pouze děti. Vy z majetku partnera bez závěti nebo jiného pořízení pro případ smrti nic nezískáte.

Pokud děti nemáte a žili jste ve společné domácnosti alespoň jeden rok, pak dědit sice budete, ale společně s rodiči partnera, případně jeho sourozenci.

Níže naleznete orientační schéma, jak by vypadalo dědění po manželovi/manželce či partnerovi/partnerce.

Jak jsou na tom registrovaní partneři?

U registrovaných partnerů je to na rozdíl od druha a družky jednodušší. Zákon se na ně dívá jako na manžele, proto budou dědit stejným způsobem.

Máte závěť a nepočítáte s dětmi?

Pokud máte sepsanou závěť, ve které odkazujete celé své jmění například milenci, vyhnete se sice dědění manželem, ale nevyhnete se nároku svých dětí. Děti totiž mají – nehledě na to, komu připadne dědictví – možnost se domáhat alespoň části toho, co by jim připadlo, kdyby neexistovala závěť. Neznamená to, že by se staly automaticky dědici. Mají ale nárok na peněžité vyrovnání v zákonem stanovené výši po osobě, která dědila.

Jediným způsobem, jak se v rámci dědictví vyhnout dědění vlastních dětí, je vydědění. To však připadá v úvahu jen za určitých podmínek (například nezájem dítěte nebo jeho neschopnost hospodařit s majetkem). Mít závěť nebo jinou úpravu dědictví může výrazně ulehčit situaci po vašem odchodu, neboť se jasně stanoví vaše přání a snižuje se tak riziko sporů mezi vašimi blízkými.

Kristýna Šutková Veselková

Associate | Accace Legal s.r.o., advokátní kancelář

Napište nám