Zpět na novinky
Whistleblowing: přehledně o ochraně oznamovatelů
Prohlédnout e-book
Mailchimp - subscribe form sidebar

Svěřenské fondy – praktická příručka

23. července 2024

Svěřenské fondy jsou běžnou součástí zahraničních právních řádů, možná je ale znáte spíše pod pojmem „trust“. Do českého právního řádu byly svěřenské fondy zakotveny až účinností zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „Občanský zákoník“) od 1. 1. 2014.

Byť zakládání svěřenských fondů v České republice zatím není tak časté jako v zahraničí, jejich počet stále roste. Proto jsme pro vás připravili příručku Svěřenské fondy, v níž shrnujeme nejdůležitější informace týkající se svěřenských fondů, jejich založení a fungování.

Stáhněte si e-book Svěřenské fondy nebo si o fondech přečtěte níže

Co je svěřenský fond

Pojem svěřenský fond

Co to vůbec je svěřenský fond? Občanský zákoník neobsahuje přímou definici svěřenského fondu, pouze upravuje postup, kterým svěřenský fond vzniká. Svěřenský fond se nicméně dá obecně definovat jako forma správy majetku vyčleněného z vlastnictví zakladatele, která slouží k zakladatelem určenému účelu. K vyčlenění může dojít prostřednictvím smlouvy za života zakladatele nebo pořízením pro případ smrti. Vyčleněním majetku do svěřenského fondu zaniká vlastnické právo zakladatele k vyčleňovanému majetku. O vyčleněný majetek se tak stará svým jménem správce určený podle vůle zakladatele svěřenského fondu. Vyčleněný majetek přitom není ve vlastnictví zakladatele, správce ani obmyšleného (ten, komu má být ze svěřenského fondu plněno), svěřenský fond však zároveň není ani právnickou osobou.

Pokud bychom si tedy měli svěřenský fond velmi zjednodušeně přiblížit, jde o skupinu majetku, který nikomu nepatří, ale o který se stará určený správce podle pravidel stanovených zakladatelem svěřenského fondu.

Účel svěřenského fondu

Svěřenský fond může být zřízen za soukromým nebo veřejně prospěšným účelem.

Pokud je fond zřízen k veřejně prospěšnému účelu, jeho účelem je „přispívat k obecnému blahu“. Bude se tak jednat o podporu kultury, vědy, víry či jakékoliv další filantropické aktivity. Objevují se názory, že svěřenský fond může mít i smíšený účel, tj. může být založen za účelem soukromým i veřejně prospěšným. Nicméně zákon tuto možnost výslovně neupravuje.

V naší praxi se však setkáváme spíše se svěřenskými fondy zřízenými za soukromým účelem. Tyto fondy jsou obvykle zřizovány za účelem uspořádání rodinných majetkoprávní vztahů, zajištění řádné správy majetku pro nezletilé děti pro případ tragických událostí či konsolidaci správy soukromého majetku. V poslední době ale narůstá i počet svěřenských fondů zapojených do podnikatelských struktur. Svěřenské fondy zřízené za soukromým účelem mohou být určeny i jen k podpoře určité osoby nebo její památce. Zvláštním druhem se samostatnou regulací jsou pak investiční svěřenské fondy.

Stanovení účelu svěřenského fondu a toho, jak má být s majetkem v něm vyčleněným nakládáno, je zcela zásadním krokem, od nějž se odvíjí vše ostatní. Ke změně účelu svěřenského fondu by přitom prakticky nemělo docházet. Obecně tudíž doporučujeme účel svěřenského fondu vymezit obecněji, aby byly pokryty veškeré situace, které mohou nastat.

Proč si zřídit svěřenský fond

Svěřenský fond lze vytvořit k veřejně prospěšnému účelu nebo účelu soukromému, jak bylo popsáno výše. Zřízení svěřenského fondu může mít pro zakladatele nepochybně celou řadu výhod.

Mezi největší výhody zřízení svěřenského fondu lze tak zařadit:

  • ochrana majetku pro budoucí generace,
  • řešení případných dědických problémů,
  • oddělení vyčleněného majetku od majetku rodinného a s tím související ochrana rodinného majetku před podnikatelskými riziky či postihy ze strany věřitelů,
  • zabezpečení vybraných členů rodiny,
  • použití majetku pro charitativní účely,
  • restrukturalizace podnikatelské struktury.

Potřebujete právní konzultaci? Jednoduše ji objednáte přes náš e-shop.

Jak vytvořit svěřenský fond

Při zřizování svěřenského fondu je dobré zvážit životní situaci a promyslet fungování svěřenského fondu na dlouhou dobu dopředu. Je potřeba uvážit, zdali bude svěřenský fond zřizován za života zakladatele nebo pro případ smrti (testamentární svěřenský fond) a na jak dlouhou dobu bude zřízen. Níže naleznete přehled základních kroků, které je potřeba při vytváření svěřenského fondu dodržet.

Zřízení za života zakladatele

Zřízení svěřenského fondu za života zakladatele probíhá tak, že zakladatel ze svého majetku vyčlení určitou část do svěřenského fondu a takto vyčleněný majetek svěří svěřenskému správci smlouvou ke správě. Svěřenský správce toto pověření ke správě přijme a zaváže se majetek řádně spravovat. Jakmile správce přijme pověření ke správě, je svěřenský fond zřízen, ale stále ještě nevznikl. U svěřenských fondů je důležité rozlišovat okamžik zřízení a okamžik vzniku fondu. Svěřenský fond je řádně zřízen, jakmile správce přijme pověření ke správě, vznikne však až následným zápisem do evidence svěřenských fondů.

Zakladatel musí rovněž vydat tzv. statut svěřenského fondu. To je dokument obsahující informace o veškerém fungování svěřenského fondu. Pečlivá příprava statutu je velice důležitá, neboť statut upravuje praktické fungování svěřenského fondu, podmínky správy majetku a zároveň musí řešit i situace, které mohou nastat v budoucnu.

Každý svěřenský fond musí mít svůj statut, který obsahuje alespoň:

  • Označení svěřenského fondu,
  • Označení majetku, který tvoří svěřenský fond při jeho vzniku,
  • Vymezení účelu svěřenského fondu,
  • Podmínky pro plnění ze svěřenského fondu,
  • Údaj o době trvání svěřenského fondu,
  • Má-li být ze svěřenského fondu plněno určité osobě jako obmyšlenému, určení této osoby nebo způsobu, jak bude obmyšlený určen,
  • Počet svěřenských správců a způsobem jejich jednání.

Statut svěřenského fondu musí být vydán ve formě veřejné listiny. Při vydání statutu tak zakladatel navštíví notáře, který s ním statut sepíše. Z praktického hlediska doporučujeme, aby zakladatel vydal statut svěřenského fondu před tím, než správce přijme pověření ke správě. A to z toho důvodu, aby se správce mohl seznámit s podmínkami správy svěřenského fondu.

Pořízení pro případ smrti

V některých případech se zakladatel svěřenského fondu rozhodne se zřízením počkat a nezřídí svěřenský fond za života, ale chce, aby svěřenský fond vznikl po jeho smrti. Ke vzniku svěřenského fondu pro případ smrti tak dochází smrtí zůstavitele, kdy v souvislosti se smrtí dojde k vyčlenění majetku zakladatele do svěřenského fondu. Zápis do evidence svěřenských fondů má tak pouze deklaratorní charakter.

V případě svěřenského fondu pro případ smrti je třeba pamatovat současně i na otázky dědictví s tím spojené, které však nejsou doposud zcela vyřešené. Dosud není zcela jednoznačně vyřešena otázka, jestli má být majetek vyčleněný do svěřenského fondu pro případ smrti projednán v rámci pozůstalosti či nikoliv nebo jaké jsou nároky nepominutelných dědiců ve vztahu ke svěřenskému fondu pro případ smrti. 

Vzhledem k těmto nejasným situacím doporučujeme svěřenský fond založit za života, předejít tak případným komplikacím v dědickém řízení a mít zcela pod kontrolou, jaký majetek bude skutečně do svěřenského fondu vyčleněn.

Na jak dlouho může být svěřenský fond založen?

Svěřenský fond může být zřízen maximálně na dobu 100 let. Zakladatel může určit, co se má stát s majetkem po uplynutí 100 let, např. vloží se do nového svěřenského fondu.

Změny statutu svěřenského fondu

U svěřenských fondů platí, že jakékoliv změny nejsou tak jednoduché, jako například u právnických osob. Statut svěřenského fondu lze měnit pouze za určitých podmínek, resp. za podmínek určených ve statutu. Zakladatel si může ve statutu svěřenského fondu určit, že bude oprávněn ke změně statutu, případně k takové změně bude oprávněna např. rodinná rada, bude-li zřízena. V takovém případě musí zakladatel určit i počet hlasů potřebných pro přijetí změn statutu. Jakékoliv změny statutu svěřenského fondu musí být v souladu se stanoveným účelem svěřenského fondu a nesmí mu odporovat.

Vedle zakladatele může změny ve statutu provést také soud. I soud se však musí při změně statutu držet účelu svěřenského fondu určeného zakladatelem.

Osoby spojené se svěřenským fondem

Se svěřenským fondem je spojeno několik osob. Jsou to:

  1. Zakladatel,
  2. Svěřenský správce,
  3. Obmyšlený,
  4. Další fakultativní orgány – protektor, rodinná rada a další.

Zakladatel

Zakladatelem svěřenského fondu je ten, kdo do svěřenského fondu při jeho vytváření vyčlení určitou část svého majetku. Zakladatel současně jmenuje a odvolává správce svěřenského fondu, určuje obmyšlené (ty, kterým má být ze svěřenského fondu plněno) a vydává statut svěřenského fondu. Zakladatelem může být jedna i více fyzických nebo právnických osob.

Zakladatel svěřenského fondu jako správce

  • Zakladatel může být také správcem svěřenského fondu. Pokud se ale k takovému kroku rozhodne, nemůže být správcem svěřenského fondu sám a musí současně určit i dalšího správce, se kterým bude rozhodovat společně.

Zakladatel svěřenského fondu jako obmyšlený

  • Zakladatel však může být i obmyšleným svěřenského fondu.

Zakladatel je stěžejní osobou celého svěřenského fondu. Určuje pravomoci dalších orgánů svěřenského fondu, např. může správci přiznat právo vybrat obmyšleného svěřenského fondu či může ustanovit další fakultativní orgány svěřenského fondu.

Svěřenský správce

Další osobou spjatou s fungováním svěřenského fondu je svěřenský správce. Správce jmenuje a odvolává zakladatel. Zakladatel svěřenského fondu nemusí mít pro jmenování či odvolání svěřenského správce žádný zvláštní důvod. Současně může zakladatel svěřenského fondu ve statutu upravit jiný způsob jmenování či odvolání správce. Svěřenský správce však musí se svým jmenováním vyslovit souhlas.

Kdo může být svěřenským správcem?

  • Svěřenským správcem může být každý svéprávný člověk. Pro výkon funkce správce svěřenského fondu Občanský zákoník nepředepisuje žádné další podmínky. 
  • Svěřenský správce pro výkon funkce nepotřebuje ani živnostenský list nebo IČO. 
  • Jak jsme zmínili výše, správcem svěřenského fondu může být i zakladatel či obmyšlený. V takovém případě však musí zakladatel určit další osobu, která bude vykonávat funkci svěřenského správce společně se zakladatelem nebo obmyšleným. 
  • Mnohdy se v praxi setkáváme s dotazem klientů, zdali svěřenským správcem může být např. manžel či manželka zakladatele. Pokud by zakladatel vyčleňoval majetek patřící do společného jmění manželů (SJM), ocitl by se v pozici zakladatele i jeho manžel nebo manželka. V takovém případě by však manžel či manželka nemohl/a vykonávat sám/sama funkci správce svěřenského fondu, protože je ze zákona také v pozici zakladatele. Manžel či manželka by v takovém případě nemohl/a být ani osobu třetí vykonávající funkci správce svěřenského fondu společně se zakladatelem. Pokud by však zakladatel vyčleňoval jeho/její výlučný majetek, tedy majetek, který nepatří do SJM, tyto překážky se neuplatní. 
  • Správce svěřenského fondu může jmenovat i soud na návrh osoby, která na tom má právní zájem. Tato možnost by byla relevantní v případě, že je např. zakladatel nečinný nebo už vůbec není a statut dále neupravuje způsob jmenování dalšího správce svěřenského fondu.

Od kdy může správce jednat za svěřenský fond?

  • Svěřenský správce může začít správu majetku a jednat za svěřenský fond až po vzniku svěřenského fondu, to znamená až po zápisu daného svěřenského fondu do evidence svěřenských fondů.

Ukončení výkonu funkce svěřenského správce

  • Svěřenský správce může ve své funkci skončit odvoláním zakladatele či osobou určenou ve statutu svěřenského fondu, rozhodnutím soudu nebo tím, že by správce přestal být svéprávný. 
  • Vedle odvolání má správce možnost odstoupit z výkonu funkce.

Obmyšlený

Obmyšlený je další důležitou osobou svěřenského fondu. Je tím, komu je ze svěřenského fondu poskytováno plnění. Pokud by svěřenský fond neměl žádného obmyšleného, např. všichni obmyšlení by zemřeli či se vzdali práva na plnění, zanikl by i svěřenský fond. Toto pravidlo se uplatní i v případě, že obmyšleným je právnická osoba, která zanikne.

Jmenování obmyšleného

  • Zakladatel má právo obmyšleného jmenovat a určit mu plnění, pokud nestanoví ve statutu něco jiného. Při výběru obmyšleného není zakladatel ničím omezen, dokonce sám může být obmyšleným. Nevyužije-li zakladatel svého práva jmenovat obmyšleného a určit mu plnění ze svěřenského fondu, učiní tak správce svěřenského fondu. Pokud se bude jednat o svěřenský fond zřízený za soukromým účelem, může svěřenský správce jmenovat obmyšleného pouze v případě, že statut svěřenského fondu určuje okruh osob, ze kterého lze obmyšleného vybrat.
  • Jmenování obmyšleného je účinné dnem, kdy je obmyšlený zapsán do evidence svěřenských fondů. Ten se tak může svých nároků domáhat až po zapsání do této evidence.

Podmínky pro plnění ze svěřenského fondu

  • Zakladatel může obmyšlenému určit i podmínky, které musí splnit, aby mu bylo poskytnuto plnění ze svěřenského fondu. Podmínky stanovené obmyšlenému mohou spočívat v povinnosti chovat se určitým způsobem, avšak nesmí odporovat dobrým mravům (např. podmínka nesmí spočívat v zákazu vzít si svého partnera za manžela či manželku).
  • Základní předpoklad pro plnění obmyšlenému ze svěřenského fondu je dostatek prostředků ve svěřenském fondu.

Postavení obmyšleného a dědění

  • Upozorňujeme, že postavení obmyšleného se nedědí. Zakladatel může samozřejmě ve statutu určit, že v případě smrti konkrétního obmyšleného nastoupí na jeho místo dědic daného obmyšleného. Bez tohoto určení ale dědic do postavení obmyšleného nevstupuje. Do dědického řízení by tak mohly vstoupit nároky obmyšleného, které nebyly vypořádány za jeho života.
  • Otázku „dědění“ postavení obmyšleného doporučujeme vždy ve statutu vyřešit.

Právnická osoba jako obmyšlený

  • Jak bylo zmíněno výše, obmyšleným nemusí být pouze fyzická osoba, ale může jím být i osoba právnická.

Správce jako obmyšlený svěřenského fondu

  • Správcem svěřenského fondu může být i ten, kdo je zároveň zakladatelem nebo obmyšleným svěřenského fondu.  Při tomto souběhu funkcí však musí být určena další třetí osoba, která bude společně vykonávat funkci správce svěřenského fondu.

Fakultativní orgány svěřenského fondu – rodinná rada, protektor

Zakladatel může rozhodnout, že svěřenský fond bude mít další fakultativní orgány. Těmi mohou být např. rodinná rada nebo protektor či jakýkoliv další orgán, který zakladatel určí.

Rodinná rada

  • V praxi může být rodinná rada orgán skládající se z určitých členů rodiny, kteří mohou rozhodovat o důležitých otázkách týkajících se správy svěřenského fondu. Např. zakladatel může stanovit, že při nakládání s majetkem přesahujícím určitou částku si musí správce vyžádat souhlas rodinné rady. 
  • Zakladatel by měl v případě zřízení rodinné rady určit ve statutu svěřenského fondu také například podmínky pro členství v rodinné radě, počet hlasů, aby rodinná rada byla usnášeníschopná, či mechanismus nahrazování členů rodinné rady v případě úmrtí.

Protektor

  • Zakladatel může ve statutu svěřenského fondu také určit další osobu, která bude vykonávat dohled na správou majetku ve svěřenském fondu. Tato osoba tak může od svěřenského správce požadovat informace o činnosti svěřenského fondu či požadovat předložení relevantních dokumentů ze strany svěřenského správce.

Majetek vyčleněný do svěřenského fondu

Často se v naší praxi setkáváme s otázkou, jaký majetek vůbec lze do svěřenského fondu vyčlenit. Zakladatel může do svěřenského fondu vyčlenit jak hmotný, tak i nehmotný majetek, finanční majetek či pohledávky. Rovněž se může jednat o majetek nacházející se v zahraničí. Do svěřenského fondu může zakladatel vyčlenit i majetek budoucí, tj. takový majetek, který zakladateli zatím nepatří a například v budoucnu vznikne nebo bude na zakladatele převeden. Překážkou vyčlenění majetku do svěřenského fondu není ani skutečnost, že je daný majetek zatížen věcným právem.

Občanský zákoník rovněž nestanovuje minimální hodnotu majetku, který by bylo potřeba pro vznik svěřenského fondu vyčlenit.

Zvýšení majetku svěřenského fondu

Zvýšení majetku vyčleněného do svěřenského fondu je možné. Lze tak učinit buď smlouvou, nebo pořízením pro případ smrti. Zvýšit majetek vyčleněný do svěřenského fondu může kdokoliv, tato možnost tak není výsadou pouze zakladatele svěřenského fondu. Pokud majetek vyčleněný do svěřenského fondu zvýší třetí osoba, která se svěřenským fondem nemá nic společného, nestává se dalším zakladatelem ani obmyšleným.

Srovnání s nadačním fondem

Svěřenský fond bývá mnohdy srovnáván s fondem nadačním. I přes řadu podobných rysů vykazuje svěřenský fond oproti nadačnímu fondu celou řadu odlišností.

Nadační fond se liší zejména v níže uvedených aspektech:

Zakladatelský dokument

  • U zakladatelského dokumentu nadačního fondu lze snadněji provádět případné změny než u svěřenského fondu.
  • Změny zakladatelského dokumentu svěřenského fondu může provést zakladatel, pokud tak určí ve statutu, nebo osoba zakladatelem určená či soud. Avšak žádná změna nesmí odporovat účelu svěřenského fondu.

Právnická osoba může být členem orgánu

  • V případě nadačního fondu může být členem orgánů také právnická osoba. U svěřenského fondu nemůže právnická osoba vykonávat funkci svěřenského správce.

Doba trvání

  • Nadační fond je možné založit na dobu neurčitou. Svěřenský fond je možné zřídit na maximální dobu 100 let.

Transparentnost

  • U svěřenského fondu je oproti nadačnímu fondu nižší míra transparentnosti – veřejnosti nejsou přístupné údaje o zakladateli, obmyšleném ani zakladatelské dokumenty. V evidenci svěřenských fondů jsou veřejnosti přístupné identifikační údaje svěřenského fondu nebo údaje o svěřenském správci.

Počet orgánů

  • U nadačního fondu nalezneme více povinně zřizovaných orgánů. V případě svěřenského fondu nemusí zakladatel zřizovat žádný další orgán, pokud nebude chtít (např. výše zmiňovaný orgán rodinné rady či protektora dohlížející na činnost svěřenského správce).

Sídlo

  • Svěřenský fond nemá sídlo. Nadační fond sídlo mít musí.

Zvažujete zřízení svěřenského fondu? Rádi pro vás zajistíme vše potřebné – od analýzy vaší situace a návrh nejvhodnějšího řešení přes přípravu veškeré dokumentace po samotné vytvoření svěřenského fondu a veškeré související poradenství. Obraťte se na naše odborníky!

Whistleblowing: přehledně o ochraně oznamovatelů
Prohlédnout e-book
Mailchimp - subscribe form sidebar
map-markerdownloadcrosschevron-leftarrow-leftarrow-rightquestion-circle linkedin facebook pinterest youtube rss twitter instagram facebook-blank rss-blank linkedin-blank pinterest youtube twitter instagram