Pojem svěřenský fond

Při zřizování svěřenského fondu je dobré zvážit životní situaci a promyslet fungování svěřenského fondu na dlouhou dobu dopředu. Je potřeba uvážit, zdali bude svěřenský fond zřizován za života zakladatele nebo pro případ smrti (testamentární svěřenský fond) a na jak dlouhou dobu bude zřízen. Níže naleznete přehled základních kroků, které je potřeba při vytváření svěřenského fondu dodržet.

Zřízení za života zakladatele

Zřízení svěřenského fondu za života zakladatele probíhá tak, že zakladatel ze svého majetku vyčlení určitou část do svěřenského fondu a takto vyčleněný majetek svěří svěřenskému správci smlouvou ke správě. Svěřenský správce toto pověření ke správě přijme a zaváže se majetek řádně spravovat. Jakmile správce přijme pověření ke správě, je svěřenský fond zřízen, ale stále ještě nevznikl. U svěřenských fondů je důležité rozlišovat okamžik zřízení a okamžik vzniku fondu. Svěřenský fond je řádně zřízen, jakmile správce přijme pověření ke správě, vznikne však až následným zápisem do evidence svěřenských fondů.

Každý svěřenský fond musí mít svůj statut, který obsahuje alespoň:

• Označení svěřenského fondu,
• Označení majetku, který tvoří svěřenský fond při jeho vzniku,
• Vymezení účelu svěřenského fondu,
• Podmínky pro plnění ze svěřenského fondu,
• Údaj o době trvání svěřenského fondu,
• Má-li být ze svěřenského fondu plněno určité osobě jako obmyšlenému, určení této osoby nebo způsobu, jak bude obmyšlený určen,
• Počet svěřenských správců a způsobem jejich jednání.

Statut svěřenského fondu musí být vydán ve formě veřejné listiny. Při vydání statutu tak zakladatel navštíví notáře, který s ním statut sepíše. Z praktického hlediska doporučujeme, aby zakladatel vydal statut svěřenského fondu před tím, než správce přijme pověření ke správě. A to z toho důvodu, aby se správce mohl seznámit s podmínkami správy svěřenského fondu.

Pořízení pro případ smrti

V některých případech se zakladatel svěřenského fondu rozhodne se zřízením počkat a nezřídí svěřenský fond za života, ale chce, aby svěřenský fond vznikl po jeho smrti. Ke vzniku svěřenského fondu pro případ smrti tak dochází smrtí zůstavitele, kdy v souvislosti se smrtí dojde k vyčlenění majetku zakladatele do svěřenského fondu. Zápis do evidence svěřenských fondů má tak pouze deklaratorní charakter.

Vzhledem k těmto nejasným situacím doporučujeme svěřenský fond založit za života, předejít tak případným komplikacím v dědickém řízení a mít zcela pod kontrolou, jaký majetek bude skutečně do svěřenského fondu vyčleněn.

Na jak dlouho může být svěřenský fond založen?

Svěřenský fond může být zřízen maximálně na dobu 100 let. Zakladatel může určit, co se má stát s majetkem po uplynutí 100 let, např. vloží se do nového svěřenského fondu.

Změny statutu svěřenského fondu

U svěřenských fondů platí, že jakékoliv změny nejsou tak jednoduché, jako například u právnických osob. Statut svěřenského fondu lze měnit pouze za určitých podmínek, resp. za podmínek určených ve statutu. Zakladatel si může ve statutu svěřenského fondu určit, že bude oprávněn ke změně statutu, případně k takové změně bude oprávněna např. rodinná rada, bude-li zřízena. V takovém případě musí zakladatel určit i počet hlasů potřebných pro přijetí změn statutu. Jakékoliv změny statutu svěřenského fondu musí být v souladu se stanoveným účelem svěřenského fondu a nesmí mu odporovat.

Vedle zakladatele může změny ve statutu provést také soud. I soud se však musí při změně statutu držet účelu svěřenského fondu určeného zakladatelem.

Obmyšlený

Obmyšlený je další důležitou osobou svěřenského fondu. Je tím, komu je ze svěřenského fondu poskytováno plnění. Pokud by svěřenský fond neměl žádného obmyšleného, např. všichni obmyšlení by zemřeli či se vzdali práva na plnění, zanikl by i svěřenský fond. Toto pravidlo se uplatní i v případě, že obmyšleným je právnická osoba, která zanikne.

Jmenování obmyšleného

• Zakladatel má právo obmyšleného jmenovat a určit mu plnění, pokud nestanoví ve statutu něco jiného. Při výběru obmyšleného není zakladatel ničím omezen, dokonce sám může být obmyšleným. Nevyužije-li zakladatel svého práva jmenovat obmyšleného a určit mu plnění ze svěřenského fondu, učiní tak správce svěřenského fondu. Pokud se bude jednat o svěřenský fond zřízený za soukromým účelem, může svěřenský správce jmenovat obmyšleného pouze v případě, že statut svěřenského fondu určuje okruh osob, ze kterého lze obmyšleného vybrat.
• Jmenování obmyšleného je účinné dnem, kdy je obmyšlený zapsán do evidence svěřenských fondů. Ten se tak může svých nároků domáhat až po zapsání do této evidence.

Podmínky pro plnění ze svěřenského fondu

• Zakladatel může obmyšlenému určit i podmínky, které musí splnit, aby mu bylo poskytnuto plnění ze svěřenského fondu. Podmínky stanovené obmyšlenému mohou spočívat v povinnosti chovat se určitým způsobem, avšak nesmí odporovat dobrým mravům (např. podmínka nesmí spočívat v zákazu vzít si svého partnera za manžela či manželku).
• Základní předpoklad pro plnění obmyšlenému ze svěřenského fondu je dostatek prostředků ve svěřenském fondu.

Postavení obmyšleného a dědění

• Upozorňujeme, že postavení obmyšleného se nedědí. Zakladatel může samozřejmě ve statutu určit, že v případě smrti konkrétního obmyšleného nastoupí na jeho místo dědic daného obmyšleného. Bez tohoto určení ale dědic do postavení obmyšleného nevstupuje. Do dědického řízení by tak mohly vstoupit nároky obmyšleného, které nebyly vypořádány za jeho života.
• Otázku „dědění“ postavení obmyšleného doporučujeme vždy ve statutu vyřešit.

Právnická osoba jako obmyšlený

• Jak bylo zmíněno výše, obmyšleným nemusí být pouze fyzická osoba, ale může jím být i osoba právnická.

Správce jako obmyšlený svěřenského fondu

• Správcem svěřenského fondu může být i ten, kdo je zároveň zakladatelem nebo obmyšleným svěřenského fondu.  Při tomto souběhu funkcí však musí být určena další třetí osoba, která bude společně vykonávat funkci správce svěřenského fondu.

Fakultativní orgány svěřenského fondu – rodinná rada, protektor

Zakladatel může rozhodnout, že svěřenský fond bude mít další fakultativní orgány. Těmi mohou být např. rodinná rada nebo protektor či jakýkoliv další orgán, který zakladatel určí.