Pracovněprávní aktuality 2019 | News Flash

Stáhněte si PDF!

Minimální mzda, průměrná mzda a související ukazatele

Jak jsme vás již dříve informovali, od 1. 1. 2019 byla zvýšena minimální mzda na 13 350 Kč (navýšení o 1 150 Kč) a došlo rovněž k nárůstu průměrné mzdy na 32 699 Kč (navýšení o 2 720 Kč). S těmito změnami souvisí také úpravy minimálních záloh či vyměřovacího základu:

	2018	2019
Minimální mzda	12 200 Kč	13 350 Kč
Průměrná mzda	29 979 Kč	32 699 Kč
Měsíční příjem bez účasti na nemocenském a důchodovém pojištění (1/10 průměrné mzdy)	2 500 Kč	3 000 Kč
Maximální vyměřovací základ pro pojistné na sociální zabezpečení (48násobek průměrné mzdy)	1 438 992 Kč	1 569 552 Kč
Minimální záloha na důchodové pojištění pro OSVČ (29,2 % z 1/4 průměrné mzdy)	2 189 Kč	2 388 Kč
Minimální záloha na zdravotní pojištění pro OSVČ (13,5 % z 1/2 průměrné mzdy)	2 024 Kč	2 208 Kč

Zaměstnání malého rozsahu

(ve smyslu zákona č. zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění)

K 1. 1. 2019 byla zvýšena hranice sjednané částky příjmů z 2 500 Kč na 3 000 Kč/měsíc, do které se neodvádí zdravotní ani sociální pojištění, není nárok na nemocenské dávky a délka zaměstnání se nepočítá do odpracované doby pro např. starobní nebo invalidní důchod.

Limit pro uplatnění srážkové daně zůstává na úrovni 2 500 Kč/měsíc.

 

Náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti

Upřesněna výše náhrady u uchazečů o zaměstnání: stanoven fiktivní poúrazový výdělek ve výši minimální mzdy, přičemž novela vyřešila v praxi spornou problematiku a výslovně stanoví, že u uchazečů o zaměstnání se vychází z minimální mzdy platné v den zařazení poškozeného do evidence uchazečů o zaměstnání.

 

Zrušení tzv. karenční doby

Navrhuje se, aby zaměstnavatel proplácel první tři dny pracovní neschopnosti zaměstnance shodně jako 4.-14. den. Jako kompenzace má být zaměstnavateli sníženo pojistné na nemocenské pojištění. Plánovaná účinnost 1. 7. 2019.

Zrušení karenční doby	Dosud	Plánováno od 1. 7. 2019
Sazba sociálního pojištění hrazeného zaměstnavatelem	25 %	24,8 %
Sazba nemocenského zaměstnavatele/OSVČ	2,3 %	2,1 %
Náhrada 1.-3. den neschopnosti z denního vyměřovacího základu	0 %	60 %
Náhrada 4.-14. den neschopnosti z denního vyměřovacího základu	60 %	60 %

Poslanecká sněmovna návrh novely zákona schválila, nicméně Senát návrh zamítnul. Poslanecká sněmovna může přehlasovat zamítavé stanovisko Senátu. Datum hlasování zatím nebylo stanoveno.

 

Judikatura

Zaměstnanci může náležet odstupné ve výši dvanáctinásobku průměrného výdělku i při výpovědi z jeho strany.

V případě ztráty schopnosti vykonávat sjednanou práci z důvodu pracovního úrazu či nemoci z povolání ve smyslu § 52 písm. d) zákoníku práce, nedojde-li k dohodě o změně pracovního zařazení, k přeložení zaměstnance ve smyslu § 41 odst. 1 písm. a) zákoníku práce, ani k výpovědi ze strany zaměstnavatele dle § 52 písm. d) zákoníku práce, může pracovní poměr vypovědět zaměstnanec, a i v takovém případě má nárok na zákonné odstupné, ačkoli zákoník práce v ust. § 67 odst. 2 zákoníku práce spojuje nárok na odstupné pouze s výpovědí ze strany zaměstnavatele, popř. s dohodou o rozvázání pracovního poměru (rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 5825/2016 ze dne 30. 1. 2018).

 

Ostatní navrhované změny

• prodloužení dovolené na 5 týdnů,
• mateřská a rodičovská péče namísto mateřské a rodičovské dovolené.

Oba tyto návrhy jsou zatím ve fázi projednávání Poslaneckou sněmovnou.