Zaměstnavatel, na kterého se vztahuje povinnost zaměstnávat osoby se zdravotním postižením (OZP) a který tuto povinnost splní odběrem zboží od autorizované osoby, může přesto být – dle judikatury Nejvyššího správního soudu – pokutován pro nesplnění této povinnosti.

Kdy se na zaměstnavatele vztahuje povinnost zaměstnávat osoby se zdravotním postižením?

V souladu s § 81 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, mají zaměstnavatelé s více než 25 zaměstnanci v pracovním poměru povinnost zaměstnávat osoby se zdravotním postižením. Podíl osob se zdravotním postižením má tvořit 4 % z celkového počtu zaměstnanců zaměstnavatele. Do celkového počtu se pak nezapočítávají zaměstnanci dočasně přidělení agenturou práce k uživateli.

Pro zjištění celkového počtu zaměstnanců, počtu zaměstnanců-osob se zdravotním postižením a povinného podílu je rozhodný průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců. Do něj se započítávají pouze zaměstnanci zaměstnaní v pracovním poměru. Vypočítává se jako poměr celkového počtu skutečně odpracovaných hodin v daném kalendářním roce (včetně pracovní neschopnosti apod.) vyděleného stanovenou týdenní pracovní dobou v daném kalendářním roce.

Jakými způsoby lze povinnost plnit?

Kromě přímého zaměstnání OZP je možné zákonnou povinnost plnit i jiným způsobem, tzv. náhradním plněním. V tomto případě může zaměstnavatel:

• odebrat zboží nebo služby od autorizovaných osob,
• zadat zakázku autorizovaným osobám,
• provést odvod do státního rozpočtu.

Výše odvodu se počítá z počtu osob, které měly být zaměstnány, vynásobeného 2,5násobkem průměrné měsíční mzdy za první až třetí čtvrtletí daného kalendářního roku.

Výše uvedené varianty je také možno kombinovat. Způsob plnění i jeho provedení musí být písemně ohlášeno Úřadu práce (formulář zde), a to do 15. února následujícího roku. Do této doby musí být také proveden případný odvod do státního rozpočtu.

Od koho lze výrobky a služby odebírat?

Autorizovanými osobami (dodavateli) jsou v případě náhradního plnění:

• zaměstnavatelé, kteří uzavřeli s Úřadem práce dohodu o uznání zaměstnavatele, nebo
• osoby se zdravotním postižením, které jsou osobami samostatně výdělečně činnými a nezaměstnávají žádné zaměstnance.

Seznam dodavatelů naleznete po tímto odkazem.

Dodavatelé pak mohou v kalendářním roce poskytnout své výrobky a služby nebo splnit zadané zakázky jen do zákonem stanoveného limitu. Tento limit odpovídá 28násobku průměrné mzdy za první až třetí čtvrtletí předcházejícího kalendářního roku za každého přepočteného zaměstnance se zdravotním postižením zaměstnaného v předchozím kalendářním roce.

Sankce za porušení povinnosti

Pokud Úřad práce shledá, že zaměstnavatel, na kterého se povinnost zaměstnávat OZP vztahuje, tuto povinnost nesplnil, bude mu stanovena povinnost provést dodatečný odpovídající odvod do státního rozpočtu. Vedle toho hrozí zaměstnavateli peněžní sankce až do výše 1 000 000 Kč.

Riziko sankce i po splnění povinnosti

Podle nedávného rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 27. července 2022 se pokuty mohou obávat i ti zaměstnavatelé, kteří povinnost již splnili náhradním plněním.

Zvolí-li zaměstnavatel náhradní plnění formou odběru zboží a služeb nebo zakázek, musí být toto plnění zaevidováno do centrální evidence vedené Ministerstvem práce a sociálních věcí. Údaje do této evidence ovšem vkládá dodavatel výrobků, služeb a zakázek. Ten má povinnost tak učinit do 30 kalendářních dnů od zaplacení za plnění.

Z rozhodnutí Nejvyššího správního soudu vyplývá, že je na odběrateli, aby si pohlídal splnění této povinnosti ze strany dodavatele. V případě, kdy dodavatel evidenční povinnost nesplní, nebude se poskytnuté plnění považovat za náhradní plnění. A to i přesto, že za něj zaměstnavatel zaplatil a řádně informoval o způsobu plnění Úřadu práce.

Nejvyšší správní soud se tak rozhodl podmiňovat splnění povinnosti zaměstnavatele jednáním třetí osoby (odběratele). Snahou soudu je vynutit užívání evidence a zamezit tím obcházení zákona. Například formou přefakturování poskytnutých plnění, kdy autorizované osoby namísto využití svých zaměstnanců se zdravotním postižením zboží nakupují od dalšího (neautorizovaného) subdodavatele. Elektronická evidence má zajistit větší kontrolu nad nepřekračováním maximálního zákonného limitu stanoveného dodavatelům pro poskytování výrobků a služeb nebo plnění zakázek.

Nejvyšší správní soud se na úkor právní jistoty zaměstnavatele postavil za veřejný zájem představovaný ochranou pracovního trhu pro OZP. Na zaměstnavatele tak klade břemeno vyšší obezřetnosti a aktivního přístupu. Zaměstnavatelé musí průběžně kontrolovat, zda jejich smluvní partner plní své povinnosti vůči státu. A pokud neplní, musí na to soukromoprávním způsobem reagovat.

Doporučení zaměstnavatelům využívajícím náhradní plnění

Dodavatelé mohou využívat pro kontrolu centrální evidenci, do níž se mohou přihlásit. Pokud dodavatel vyplnil při vkládání údajů o plnění do evidence e-mailovou adresu odběratele, obdrží odběratel potvrzovací e-mail. Úřad práce zveřejnil pro účely snadnějšího pohybu v centrální evidenci podrobnou uživatelskou příručku.

Skrze centrální evidenci pak sice mohou odběratelé kontrolovat doklady nahrané dodavatelem a schvalovat je, ale pro posouzení, zda bylo řádně plněno, to nemá vliv.

S ohledem na to lze zaměstnavatelům využívajícím náhradní plnění doporučit, aby si se svým dodavatelem smluvně zajistili nejen dodávání zboží a služeb, ale i plnění evidenční povinnosti a záruku, že dodavatel nepřekročí zákonem stanovený limit poskytovaného plnění. Současně by měla být smluvně zakotvena možnost zaměstnavatele vyžadovat doklad o splnění těchto povinností a povinnost odběratele této žádosti ve sjednané lhůtě vyhovět. Splnění těchto povinností dodavatele je vhodné motivovat sankcí odpovídající svou výši alespoň pokutě za přestupek a dodatečně vyměřenému odvodu do státního rozpočtu.

Závěrem

Zaměstnavatelé, kteří pro plnění zákonné povinnosti zaměstnávání osob se zdravotním postižením využívají náhradní plnění, musí být s ohledem na nejnovější judikaturu Nejvyššího správního soudu velmi obezřetní. NSS se totiž postavil za veřejný zájem chránit pracovní trh osob se zdravotním postižením. Umožnil tak pokutovat zaměstnavatele za nesplnění povinnosti zaměstnávat osoby se zdravotním postižením, pokud jejich dodavatel nezaevidoval do veřejné databáze provedené náhradní plnění i přesto, že k němu skutečně došlo. Vzhledem k tomu, že odběratelé nemají možnost zápis do evidence ovlivnit přímo, lze jen doporučit, aby zajištění plnění této povinnosti ze strany dodavatele pojistili smluvními podmínkami a motivujícími pokutami, na kterých se mohou případně zhojit.

V případě nejasností se obraťte na náš právní tým, rádi vám budeme nápomocni.

Kristýna Šutková Veselková

Associate | Accace Legal s.r.o., advokátní kancelář

E-mail : 

Telefon : 

+420 222 753 480

Napište nám

Andrea Drhová

Senior Associate | Accace Legal s.r.o., advokátní kancelář

E-mail : 

Telefon : 

+420 602 664 154

Napište nám