Zpět na novinky
E-commerce v České republice
Dočtete se v e-booku
Mailchimp - subscribe form sidebar

DAC6: Doplnění otázek a odpovědí k oznamovací povinnosti

27. července 2022

Dne 21. června 2022 vydalo Generální finanční ředitelství (dále jen „GFŘ“) dokument Doplnění častých otázek a odpovědí včetně praktických příkladů ve vztahu k oznamovací povinnosti o oznamovaných přeshraničních uspořádání (dále jako „DAC6“).

Stáhnout článek jako PDF

Tento dokument přináší dodatečné informace, za jakých podmínek může oznamovací povinnost dle směrnice DAC6, resp. zákona o mezinárodní spolupráci při správě daní vzniknout. Upřesnění se týká mnoha otázek, vybrali jsme pro vás ty nejzajímavější.

Příprava daňového přiznání daňovým poradcem

Jedním z řešených dotazů je např. otázka, zda příprava daňového přiznání daňovým poradcem může zakládat vznik oznamovací povinnosti. Obecně lze uzavřít, že v tomto případě zapojení daňového poradce nenaplňuje podmínky pro oznamování, pokud daňový poradce „zároveň uspořádání nenavrhuje, nenabízí na trhu, neorganizuje, nezpřístupňuje pro jeho zavedení, neřídí jeho zavedení ani neposkytuje rady v souvislosti s těmito činnostmi, jelikož uspořádání již bylo implementováno“.

Kapitalizace pohledávek

V případě kapitalizace pohledávky z titulu úvěru je uvedeno, že pokud jedním z hlavních účelů není získání daňové výhody, oznamovací povinnosti kapitalizace nepodléhá.

Prodej podílu zahraniční mateřskou společností

Dalším řešeným příkladem je prodej podílu v české dceřiné společnosti její zahraniční mateřskou společností. Takový prodej by sám o sobě neměl být přeshraničním uspořádáním (a tedy by nepodléhal oznamovací povinnosti) za předpokladu, že nebude součástí složeného oznamovatelného uspořádání.

Bezúročné a nízkoúročené půjčky

Velice zajímavý je pak poslední praktický příklad, který se věnuje bezúročným nebo nízkoúročeným půjčkám poskytovaným českým společnostem jejich zahraničními společníky. GFŘ uvádí, že v tomto případě dochází k využití výjimky dle ustanovení § 23 odst. 7 ZDP, která umožňuje odchýlit se od principu tržního odstupu. Tento druh transakce tak dle názoru GFŘ naplňuje definici jednostranného bezpečného přístavu, a tedy dochází i k naplnění charakteristického znaku uvedeného v čl. E odst. 1 přílohy č. 3 zákona.

Toto by na první pohled vedlo k závěru, že dle výkladu GFŘ by poskytnutí bezúročné nebo nízkoúročené půjčky českým společnostem jejich zahraničními společníky mělo podléhat oznamovací povinnosti bez dalšího, jelikož tento charakteristický znak nevyžaduje splnění testu hlavního přínosu. Zde je však nutno mít na paměti, že pro oznámení musí existovat souběh „existence někým navrženého konkrétního uspořádání“ a „určité daňové výhody, včetně ukrývání příjmů či majetku nebo obcházení společného standardu pro oznamování OECD“. Až pokud je splněn tento základní předpoklad, vzniká povinnost oznámit bezúročnou zápůjčku.

V úvodní části dokumentu je pak mimo jiné specifikován postup vyhodnocování testu hlavního přínosu, status daňově transparentních entit (např. investičních fondů nebo v.o.s.) a jejich společníků ve vztahu k oznamovací povinnosti.

Pokud vás zajímá, zda se vás týká oznamovací povinnost ve vztahu k přeshraničním uspořádáním dle DAC6, neváhejte se na nás obrátit. Rádi vám poradíme.

E-commerce v České republice
Dočtete se v e-booku
Mailchimp - subscribe form sidebar
downloadcrosschevron-leftarrow-leftarrow-right linkedin facebook pinterest youtube rss twitter instagram facebook-blank rss-blank linkedin-blank pinterest youtube twitter instagram