Daň z neočekávaných zisků (Windfall tax) je odezvou zákonodárců na energetickou krizi a nadměrné zisky společností zabývající se výrobou a velkoobchodem s fosilními palivy. Vzhledem k tomu, že tato daň spadá pod daň z příjmů právnických osob, je její legislativní úprava zakotvena v samostatných ustanoveních zákona o daních z příjmů. Pokud není specificky upraveno pro tuto daň v samostatných ustanoveních, vychází se ze společných částí platných pro daň z příjmů (např. určení zdaňovacího období, lhůty pro podání, stanovení zálohové povinnosti).

Základní informace

Lhůta pro podání

Lhůta pro podaní je obecně odvozena od ustanovení upravujících lhůty pro podání přiznání k dani z příjmů právnických osob. Tyto lhůty jsou však na sobě nezávislé. Pokud například správce daně prodlouží na žádost poplatníka lhůtu pro podání přiznání k dani z příjmů právnických osob, neznamená to, že dojde k automatickému prodloužení lhůty pro daň z neočekávaných zisků.

Období pro uplatnění daně z neočekávaných zisků

Daňová povinnost k dani z neočekávaných zisků by měla být uplatnitelná pouze za kalendářní roky 2023, 2024 a 2025.

Zdaňovací období

Je definováno analogicky jako pro daň z příjmů právnických osob. Zdaňovacím obdobím pro daň z neočekávaných zisků je tedy zdaňovací období i období, za které se podává daňové přiznání, pokud alespoň částečně tento časový úsek spadá do období pro uplatnění této daně, tj. 2023 – 2025. Poplatník daně, jehož zdaňovací období je hospodářský rok od 1.6.2022 do 31.5.2023, bude povinen podat daňové přiznání, nicméně v základu daně z neočekávaných zisků bude zohledněna jen ta část zisků dosažená v období pro uplatnění daně, tj. od 1.1.2023 do 31.5.2023.  

Správce daně

Správcem daně je vždy Specializovaný finanční úřad.

Registrace

K této dani není poplatník povinen se zaregistrovat.

Nulové přiznání

Pro mnohé poplatníky může být podstatnou informací, že mají povinnost podat daňové přiznání k dani z neočekávaných zisků i v případě, že jejich daňová povinnost je nulová.

Na koho se povinnost vztahuje?

Poplatník

Aby byl poplatník daně z příjmů právnických osob považován také za poplatníka daně z neočekávaných zisků, musí současně splnit níže uvedená kritéria:

1. Rozhodná činnost

Poplatník je bankou nebo společností podnikající v oblasti energetického průmyslu (těžba a úprava černého uhlí, těžba ropy a zemního plynu, výroba koksárenských a rafinovaných ropných produktů, výroba, přenos a rozvod elektřiny (s určitou výjimkou), výroba plynu, rozvod plynných paliv prostřednictvím sítí, velkoobchod s kapalnými a plynnými palivy a příbuznými

výrobky, potrubní doprava ropovodem nebo plynovodem atd.). Slovy zákona vykonává tzv. rozhodnou činnost, která je klasifikována pod NACE kódem 05.10, 06, 19.1, 19.2, 35.1, 35.2, 46.71.2. 46.71.3, 49.50.1, 49.50.2, 64 a 64.11. Pro ověření, zdali poplatníkem vykonávaná činnost spadá mezi uvedené rozhodné činnosti, je možné použít pomocnou informaci zveřejněnou finanční správou.

Další dvě níže uvedená kritéria platí pouze pro poplatníka, který není bankou. Pro bankovní instituce jsou uvedena odlišná pravidla, kterými se v tomto článku nebudeme pro zjednodušení zabývat.

2. Za 2021 rozhodné příjmy alespoň 2 mld. Kč

Poplatník dosáhl za první účetní období skončené od 1. ledna 2021 rozhodných příjmů alespoň 2 mld. Kč nebo je členem konsolidované skupiny, jejíž členové v součtu dosáhli rozhodných příjmů alespoň 2 mld. Kč.

Přičemž rozhodným příjmem se rozumí:

• pro daňové rezidenty – tuzemské příjmy z rozhodných činností (viz bod 1) s výjimkou příjmů ze zdrojů v zahraničí, které podle mezinárodní smlouvy mohou být zdaněny v zahraničí,
• pro daňové nerezidenty – příjmy ze zdrojů na území ČR s výjimkou příjmů, které podle mezinárodní smlouvy nemůžou být zdaněny v ČR.

Bude-li tedy mít česká společnost zahraniční mateřskou společnost, budou do rozhodných příjmů dle výše uvedených pravidel započítávány jak příjmy české společnosti, tak i příjmy zahraniční matky zdaňované v ČR.

Příjmy z rozhodných činností poplatníka se vypočtou jako roční úhrn čistého obratu stanovený na základě účetních předpisů.

3. Za 2023, 2024 a 2025 rozhodné příjmy alespoň 50 mil. Kč

Poplatník v období pro uplatnění daně z neočekávaných zisků (tj. za rok 2023, 2024 a 2025) dosáhne rozhodných příjmů alespoň 50 mil. Kč.

Výše uvedená kritéria se testují pro každé období zvlášť. Jinými slovy, je možné, že společnost bude poplatníkem daně z neočekávaných zisků pro rok 2023, nicméně pro rok 2024 už například nesplní kritérium rozhodných příjmů alespoň 50 mil. Kč, a proto poplatníkem pro rok 2024 již nebude.

Výpočet daně

Základ daně

Zatímco daň z příjmů právnických osoby postihuje veškeré zisky poplatníků, daň z neočekávaných zisků má za cíl zdanit pouze nadměrné zisky poplatníků působících v energetickém průmyslu (a bankovnictví) za roky 2023, 2024 a 2025. Na základě této úvahy je koncipován také základ této daně. Jako základna představující „běžné“ zisky poplatníků před energetickou krizí je zde stanoven tzv. Průměr upravených srovnávacích základů daně, který je porovnáván s tzv. Srovnávaným základem daně. Částka, o kterou přesahuje Srovnávaný základ daně Průměr upravených srovnávacích základů daně, pak představuje základ daně z neočekávaných zisků. Pokud je tento rozdíl záporný, je základ daně nulový.

1. Srovnávaný základ daně

Srovnávaný základ daně vychází z hodnoty obecného základu daně z příjmů právnických osob na řádku 220 daňového přiznání (tj. před uplatněním položek snižující základ daně a položek odčitatelných od základu daně a daňové ztráty). Stanovuje se za zdaňovací období (nebo období, za které se podává daňové přiznání k dani z příjmů právnických osob), které alespoň částečně spadá do období pro uplatnění daně z neočekávaných zisků (kalendářní roky 2023, 2024 a 2025).

Příklad:

V případě poplatníka, jehož zdaňovací období je kalendářní rok, se tedy pro účely stanovení základu této daně za rok 2023 plně převezme hodnota základu daně na řádku 220 daňového přiznání k dani z příjmů právnických osob za rok 2023. Nicméně v případě poplatníka s hospodářským rokem bude nutné hodnotu na řádku 220 pokrátit tak, aby do základu daně byly započteny pouze ty měsíce spadající do roku 2023.

2. Průměr upravených srovnávacích základů daně

Pro určení srovnávacích základů daně se v prvém kroku převezmou hodnoty obecného základu daně z příjmů právnických osob poplatníka na řádku 220 daňového přiznání za zdaňovací období (nebo období, za které se podává daňové přiznání) započatá od 1.1.2018 a skončená 31.12.2021. Základy daně za tyto čtyři roky se pak navýší o 20 % absolutní hodnoty tohoto základu. V konečném kroku se pak provede aritmetický průměr těchto základů.

Příklad:

Pokud poplatník splní zákonné podmínky, může využít institutu umožňujícího poplatníkům přesouvat průměr upravených srovnávacích základů mezi společnostmi v rámci dané skupiny. Jednou z nezbytných podmínek je informování správce o daném přesunu prostřednictvím formuláře Oznámení o přesouvání průměru upravených srovnávacích základů daně.

Sazba daně

Sazba daně z neočekávaných zisků činí 60 %.

Splatnost a výše záloh

Splatnost a výše záloh na daň z neočekávaných zisků je stanovena dle stejných pravidel platných pro daň z příjmů, tj. vychází z poslední známé daňové povinnosti poplatníka. Rovněž je u těchto záloh možné požádat o stanovení záloh jinak či o povolení výjimky ze zálohové povinnosti.

První zálohové období

Jak ale stanovit zálohy pro první zálohové období, kdy ještě poslední známá daňová povinnost není stanovena? Pro tento případ jsou zálohy specificky upraveny v samostatných ustanoveních zákona, které ukládají poplatníkovi podat tzv. Oznámení o fiktivní dani. V něm poplatník stanoví daň za období přecházející prvému zdaňovacímu období dle stejného algoritmu pro výpočet daně z neočekávaných zisků. Oznámení o fiktivní dani nemá předepsaný vzor, je však vhodné pro tyto účely použít přímo formulář daňového přiznání k dani z neočekávaných zisků a v záhlaví formuláře jen označit, že jde o „Oznámení o fiktivní dani“. Výše a periodicita záloh se pak odvíjí dle standardních pravidel podle částky daně uvedené v tomto Oznámení, případně z fiktivní daně určené v rozhodnutí správce daně v případě, že poplatník Oznámení nepodá nebo v něm nestanoví částku správně.

Co se týče splatnosti záloh za prvé zálohové období, je třeba upozornit, že zákon jednoznačně ukládá, že zálohy splatné před uplynutím lhůty pro podání Oznámení o fiktivní dani jsou splatné v den splatnosti prvé zálohy.

Příklad:

Zdaňovací období poplatníka je kalendářní rok. Poplatník tedy připraví Oznámení o fiktivní dani, v rámci kterého vypočte daň z neočekávaných zisků dle zákonných pravidel tak, jako kdyby již této dani podléhal za kalendářní rok 2022. Vzhledem k tomu, že poplatník má daňového poradce, je oprávněn Oznámení podat v prodloužené lhůtě do 3.7.2023. Termín pro splatnost prvé zálohy tak nastane 15.9.2023. V tento den však nastane také splatnost dvou předchozích záloh, tj. 15.9.2023 bude poplatník povinen uhradit všechny 3 zálohy najednou, splatné 15.3.2023, 15.6.2023 a 15.9.2023.

Náš tým vám bude rád nápomocen ve všech daňových otázkách. Neváhejte se na nás obrátit.

Magdalena Hoang

Senior Tax Consultant | Accace s.r.o.

E-mail : 

Telefon : 

+420 222 753 480

Napište nám

Barbora Stejskalová

Tax Partner | Accace s.r.o.

E-mail : 

Telefon : 

+420 222 753 480

Domluvit online schůzku