Ochrana spotřebitele v České republice vychází částečně z harmonizace v rámci EU, ustanovení podobná těm českým lze tak očekávat i v jiných zemích EU. Na druhou stranu země EU mohou uplatňovat některá dodatečná opatření na ochranu spotřebitelů, takže pravidla platná v každé zemi EU (včetně České republiky) by si měl provozovatel internetového obchodu ověřit. Pro internetový obchod jsou relevantní zejména ustanovení týkající se spotřebitelských smluv (a zejména smluv uzavřených na dálku). Smlouva na dálku je smlouva:

Mezi těmito pravidly je možno vyzdvihnout ustanovení ukládající obchodníkovi informační povinnost vůči spotřebiteli, ustanovení, která upravují proces uzavírání smlouvy, a ustanovení upravující obsah smlouvy (zakázaná ustanovení, ukončení smlouvy, záruka kvality a spotřebitelův nárok z vad plnění atd.) Provozovatel internetového obchodu by měl zajistit, aby webová stránka, na které se internetový obchod nachází, obsahovala veškeré informace požadované zákonem, a aby smlouva uzavřená prostřednictvím internetového obchodu respektovala veškerá práva spotřebitele.

Informační povinnost

Před uzavřením smlouvy, tj. obecně předtím, než je dokončena objednávka prostřednictvím internetového obchodu, by měl být spotřebitel informován o totožnosti obchodníka, jeho adrese, kontaktních údajích, specifikaci nabízeného zboží nebo služeb, ceně zboží a služeb (včetně všech daní a poplatků), využívání personalizace cen, způsobu platby a dodání, nákladech na dodání, nárocích z vadného plnění nebo záruce a podmínkách pro jejich použití, délce trvání smlouvy a způsobu jejího ukončení (včetně kroků, lhůt pro odstoupení od smlouvy a postupu odstoupení), nákladech připadajících na komunikaci na dálku, výši případných záloh, orgánu příslušném pro řešení spotřebitelských sporů atd.

Proces uzavírání smlouvy

Spotřebitelé by měli být informováni o jednotlivých krocích uzavírání smlouvy a před konečným objednáním by měl mít možnost ověřit a případně opravit údaje vložené do objednávky.

V rámci objednání (konkrétně tlačítka Objednat) zboží a služeb je nutné spotřebitele informovat o povinnosti platby. Tj. spotřebiteli musí být z objednávky jasné, že se odesláním (potvrzením) zavazuje k úhradě.

Obchodník by měl rovněž informovat spotřebitele, kde je pro spotřebitele dostupná uzavřená smlouva, o jazycích, ve kterých může být smlouva uzavřena, nebo o dalších pravidlech chování, kterými je obchodník vázán.

Po zadání objednávky spotřebitelem je obchodník povinen neprodleně potvrdit obdržení objednávky také jedním z prostředků komunikace na dálku (například prostřednictvím e-mailu).

Obsah smlouvy

Smlouva uzavřená prostřednictvím internetového obchodu se řídí platnými právními předpisy. Pro soukromoprávní smlouvu se obvykle aplikují principy smluvní volnosti, nicméně v případě spotřebitelských smluv je svoboda do značné míry omezena ve prospěch spotřebitele.

Za prvé, některá ustanovení jsou výslovně zakázána zákonem a nemohou být použita obchodníkem. Ujednání, která stanoví nepřiměřenou nerovnováhu mezi právy a povinnostmi obchodníka a spotřebitele, jsou obecně zakázána.

Kromě toho smlouva nesmí obsahovat ujednání omezující nebo vylučující spotřebitelova práva z vadného plnění, umožňující obchodníkovi odstoupit od smlouvy bez udání důvodu, umožňující obchodníkovi jednostranně změnit práva a povinnosti smluvních stran, zakazující spotřebiteli podat žalobu u soudu a nutit jej žalovat obchodníka u rozhodčího soudu, který není vázán pravidly na ochranu spotřebitele atd.

Český právní řád obsahuje také některá ustanovení na ochranu spotřebitele, která jsou použitelná pro všechny kupní smlouvy, a to nejen smlouvy uzavřené na dálku.

Stojí za zmínku, že na základě těchto ustanovení je spotřebitel oprávněn uplatnit nároky z vadného plnění do 24 měsíců od převzetí zboží (nebo během záruční doby uvedené na obalu). Tato ustanovení rovněž stanoví příslušné nároky spotřebitele v případě vadného plnění.

V případě smluv uzavřených na dálku mají také spotřebitelé právo odstoupit od smlouvy bez udání důvodu do 14 dnů od převzetí zboží (postačí, aby spotřebitel odeslal oznámení o odstoupení v této lhůtě). V případě, že spotřebitel nebyl informován obchodníkem o těchto právech, lhůta pro odstoupení od smlouvy se prodlužuje na 1 rok a 14 dnů.

Aby se předešlo sporům, doporučuje se nabídnout zákazníkům vzor formuláře pro odstoupení od smlouvy. Je-li tento formulář zákazníkem užit, je obchodník zavázán potvrdit jeho přijetí bez zbytečného prodlení. Spotřebitel musí vrátit zboží získané na základě smlouvy do 14 dnů od odstoupení od smlouvy. Ve stejné lhůtě je obchodník povinen vrátit cenu, kterou spotřebitel uhradil spolu s náklady na dodání zboží, a to způsobem, jakým byla cena uhrazena, nebo způsobem, na kterém se dohodli se spotřebitelem.

Při zadání objednávky obchodníci od zákazníků často vyžadují (a zákazníci jim je poskytují) osobní údaje jako je jméno, adresa, telefonní číslo, datum narození či pohlaví. Tyto osobní údaje slouží především pro fakturaci a dodání zboží a služeb. Někteří obchodníci nicméně používají osobní údaje také pro jiné účely, jako je marketing, reklama, reference, statistiky atd. Zpracování osobních údajů je upraveno nařízením EU, tzv. GDPR, a obchodníci při něm musí splňovat požadavky tohoto předpisu.

Aby mohlo docházet k zákonnému zpracování osobních údajů, je nutné, aby obchodník měl alespoň jeden z právních titulů pro zpracování osobních údajů stanovených nařízením GDPR. V případě internetových obchodů se bude zpravidla jednat o zpracování osobních údajů v souvislosti s plněním smlouvy, případně oprávněný zájem obchodníka (bude vždy záležet na konkrétních účelech zpracování). Zpracování osobních údajů je možné pouze k účelu, pro který byly získány, pouze po takovou dobu, po jakou existuje legitimní důvod pro jejich zpracování, a pouze ve vztahu k takovým údajům, které jsou nezbytné pro naplnění požadovaného účelu (přičemž existují výjimky).

Před zahájením zpracování, nejpozději však v okamžiku získání prvních osobních údajů, musí být zákazník informován o účelu zpracování údajů (účel musí být stanoven správcem před zahájením zpracování údajů), o tom, kdo bude údaje zpracovávat, jaký druh údajů bude zpracováván, po jak dlouhou dobu budou údaje zpracovávány a o jeho právech týkajících se možnosti opravy nebo vymazání údajů a dalších zákonem vyžadovaných informací. Správce je rovněž povinen přijmout vhodná technická a organizační opatření zabraňující úniku a zneužití osobních údajů zákazníků a tato opatření musí být zdokumentována. Zaměstnanci správce jsou vázáni zákonnou povinností mlčenlivosti, pokud jde o údaje a opatření přijatá na jejich ochranu.

Zasílání obchodních sdělení

Zasílání obchodních sdělení bývá pro internetové obchody běžnou praxí, ať už se jedná o zaslání informací o nových produktech či přání k narozeninám. Za obchodní sdělení se obecně považují všechny formy sdělení, včetně reklamy a vybízení k návštěvě internetových stránek, určené k přímé nebo nepřímé podpoře zboží či služeb nebo image podnikatele, které obchodník zasílá svým zákazníkům.

A to v případě, kdy provozovatel internetového obchodu získá od svého zákazníka elektronický kontakt (např. e-mail) v souvislosti s prodejem výrobků či služeb. Na takto získaný e-mail může provozovatel e-shopu zaslat obchodní sdělení, pokud má zákazník možnost snadno a zdarma odmítnout takové zasílání obchodních sdělení a současně se jedná o obchodní sdělení týkající se obdobných výrobků či služeb, které zákazník na daném e-shopu zakoupil.

Použití souborů cookies

Téměř každý provozovatel e-shopu na svých webových stránkách využívá soubory cookies. Cookies jsou malé textové soubory, které se ukládají na pevný disk počítače nebo jiného zařízení, ze kterého návštěvník prochází webové stránky. Soubory cookies mají různé způsoby využití, např. zajišťují technický provoz webové stránky, umožňují provozovatelům webových stránek porozumět preferenci návštěvníků, vytvářet cílené reklamy či získat další informace o chování zákazníků.

Toto pravidlo se týká všech druhů souborů cookies kromě těch nezbytných k provozu webové stránky. Oproti předcházející úpravě v režimu opt-out je zde vyžadována aktivita ze strany uživatele webových stránek. V důsledku této novely je třeba správně nastavit textaci cookies lišty, aby uživatelé měli možnost udělit souhlas zvlášť pro jednotlivé druhy souborů cookies.

Často provozovatelé webových stránek využívají tzv. cookies wall (tj. okna, které blokuje uživateli další přístup k webové stránce, dokud neudělí souhlas s používáním cookies). Upozorňujeme, že takto udělený souhlas, který je v podstatě vynucený, nemůže být považován za svobodný a neodpovídá požadavkům GDPR.

Podnikání na území České republiky je obvykle spojeno s povinností registrace k daním. Pro internetový obchod jsou nejběžnějšími registracemi registrace k dani z příjmů právnických osob a registrace k dani z přidané hodnoty.

Registrace k dani z příjmů právnických osob

Za předpokladu, že e-shop vykonává svou činnost prostřednictvím společnosti založené v České republice, je povinen se zaregistrovat k dani z příjmů, a to ve lhůtě 15 dnů od vzniku společnosti, která jej provozuje, tj. od jejího zápisu do obchodního rejstříku.

Pokud však internetový obchod nebude na území České republiky fyzicky přítomen, povinnost registrace k dani z příjmů právnických osob ani související daňové povinnosti mu nevzniknou.

Není možné uvést kompletní výčet činností, které (ne)mohou vést ke vzniku stálé provozovny. Aby bylo možné závazně odpovědět na otázku vzniku stálé provozovny, je nezbytné provést analýzu české daňové legislativy a smlouvy o zamezení dvojího zdanění uzavřené mezi Českou republikou a zemí, ve které je internetový obchod daňovým rezidentem.

Níže uvádíme příklady situací, které obecně vedou, či naopak nevedou ke vzniku stálé provozovny.

Povinnosti spojené s podáním přiznání k dani z příjmů právnických osob

Jakmile je e-shop registrován k dani z příjmů právnických osob, vzniká mu povinnost jednou ročně podávat přiznání k dani z příjmů právnických osob. Lhůta pro podání daňového přiznání je obvykle tři měsíce po skončení zdaňovacího (účetního) období. Je-li daňové přiznání podáváno daňovým poradcem, nebo v případě, že subjektu provozujícímu internetový obchod vzniká povinnost statutárního auditu, lhůta pro podání přiznání k dani z příjmů právnických osob je prodloužena na šest měsíců po skončení zdaňovacího (účetního) období.

Daň z příjmů právnických osob (jejíž výše je stanovena internetovým obchodem) je splatná ve lhůtě k podání přiznání.

V důsledku daňové povinnosti vzniká subjektu povinnost platit zálohy na daň z příjmů právnických osob. Zálohové platby musí být placeny pololetně, je-li poslední známá daňová povinnost v rozmezí 30 000 Kč – 150 000 Kč (cca 1 250 EUR – 6 250 EUR). V tomto případě je zálohová platba stanovena na 40 % poslední známé daňové povinnosti.

Je-li poslední známá daňová povinnost vyšší než 150 000 Kč korun (cca 6 250 EUR), záloha činí ¼ poslední známé daňové povinnosti a je hrazena čtvrtletně.

Registrace k DPH

Za předpokladu, že internetový obchod má sídlo, místo podnikání či provozovnu umístěnou v České republice, je povinen se registrovat k DPH, pokud jeho obrat za nejvýše 12 bezprostředně předcházejících po sobě jdoucích měsíců přesáhne 2 000 000 Kč (cca 83 300 EUR).

Zahraniční osobě povinné k dani, která poskytuje vybraná plnění (tedy např. i prodej zboží na dálku prostřednictvím e-shopu) konečnému zákazníkovi do České republiky, může vzniknout povinnost se v tuzemsku registrovat k DPH. Tato povinnost vzniká v okamžiku, kdy celková hodnota vybraných plnění poskytovaných koncovým zákazníkům v Evropské unii v daném nebo bezprostředně předcházejícím kalendářním roce přesáhne hodnotu 10 000 EUR.

Subjekt provozující internetový obchod (český i zahraniční) může požádat také o dobrovolnou registraci k DPH. Proces dobrovolné registrace k DPH je však v poslední době administrativně náročnější.

Registrace k DPH snadno a rychle. Objednejte si službu v našem e-shopu.

Jestliže je internetový obchod v zemi svého usazení již registrován v režimu jednoho správního místa, známého také jako One-Stop Shop (OSS), povinnost registrace pro účely české DPH mu nevzniká.

Povinnosti spojené s podáním přiznání k dani z přidané hodnoty

Jakmile je internetový obchod registrován k DPH, vzniká mu povinnost podávat pravidelně přiznání k dani z přidané hodnoty, jejichž prostřednictvím přiznává daňovou povinnost nebo uplatňuje nárok na nadměrný odpočet. Zdaňovacím obdobím pro nově registrované DPH plátce je kalendářní měsíc.

Od roku 2016 jsou plátci DPH povinni podávat i kontrolní hlášení – speciální formulář, jehož prostřednictvím jsou reportovány detailní informace o realizovaných transakcích (zejména číslo daňového dokladu, identifikace dodavatele nebo odběratele, základ daně, DPH a datum uskutečnění zdanitelného plnění). Kontrolní hlášení se podává ve stejných termínech, které jsou relevantní pro podání přiznání k DPH. Jedná se o reportingový nástroj, který finanční správě umožňuje mít větší kontrolu nad vykazovanými daňovými povinnostmi.

Osoba identifikovaná k dani z přidané hodnoty

Není-li e-shop v České republice k DPH registrován, může mu v případě uskutečnění některých transakcí tato povinnost přesto vzniknout, a to jako tzv. identifikované osobě. Povinnost registrovat se k DPH jako osoba identifikovaná vzniká v následujících situacích:

V prvních dvou výše popsaných situacích je osoba identifikována k DPH povinna podat přiznání k DPH, jehož prostřednictvím přizná českou DPH. Současně osobě identifikované k DPH nevzniká nárok na odpočet daně. Ve třetím případě vzniká internetovému obchodu povinnost podat souhrnné hlášení.

Registrace k ostatním daním

Povinnost registrovat se k jednotlivým daním by měla být posuzována s ohledem na povahu internetového obchodu a jeho činnosti. Příkladem může být registrace k dani z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti v situaci, kdy e-shop zaměstnává zaměstnance, registrace k dani silniční, pokud internetový obchod provozuje vozidla pro účely spojené s podnikáním v České republice, registrace k dani z nemovitých věcí, pokud e-shop vlastní nemovitosti v České republice atd.

Dále uvádíme komentář k povinnosti internetových obchodů doložit prodej zboží prostřednictvím daňových dokladů vystavených dle požadavků české daňové legislativy.

Povinnost vystavit daňový doklad prokazující prodej zboží se odvíjí od toho, zda je příslušný e-shop registrován k dani z přidané hodnoty v České republice nebo nikoliv. Opět mohou nastat různé situace, přehledně se jim věnujeme níže.

Dodání zboží v České republice

Prodej zboží konečnému zákazníkovi (osobě nepovinné k dani) v České republice

V případě reklamace zboží je e-shop povinen vystavit potvrzení o přijetí reklamace a zprávu o provedení reklamace (včetně způsobu jejího vyřízení). Žádný z těchto dokumentů nepředstavuje daňový doklad.

Pro výše uvedené účely je dostačující vystavit vhodný dokument, který obsahuje následující informace: identifikaci internetového obchodu (obchodní název, sídlo, IČ, DIČ), identifikaci zákazníka (jméno, adresu), datum objednávky, datum doručení, popis předmětného zboží, celkovou částku včetně DPH, výši záloh, částku k úhradě.

Prodej zboží osobě povinné k dani

V případě prodeje zboží osobě povinné k dani se povinnost vystavit daňový doklad odvíjí od skutečnosti, zda je internetový obchod registrován k DPH v České republice či nikoliv.

V souladu s českou daňovou legislativou musí daňový doklad obsahovat následující náležitosti: identifikaci internetového obchodu (obchodní název, sídlo, IČ, DIČ), identifikaci zákazníka (obchodní název, sídlo, IČ, DIČ), popis předmětného zboží, datum uskutečnění zdanitelného plnění (datum doručení zboží nebo datum přijetí zálohové platby), datum vystavení daňového dokladu, jednotkovou cenu bez daně a slevu (není-li obsažena v jednotkové ceně), základ daně, sazbu daně, výši daně v české měně a celkovou částku k úhradě.

V případě výměny nebo vrácení zboží vniká internetovému obchodu povinnost vystavit opravný daňový doklad. V souladu s českým daňovým řádem musí opravný daňový doklad obsahovat tyto náležitosti: identifikaci internetového obchodu (obchodní název, sídlo, IČ, DIČ), identifikaci zákazníka (obchodní název, sídlo, IČ, DIČ), evidenční číslo původního daňového dokladu, evidenční číslo opravného daňového dokladu, důvod opravy, rozdíl mezi opraveným a původním základem daně, rozdíl mezi původní a opravenou daní, rozdíl mezi opravenou a původní celkovou částkou k úhradě.

Dodání zboží z EU

Prodej zboží konečnému zákazníkovi (osobě nepovinné k dani) do České republiky – zasílání

Pokud se v okamžiku prodeje zboží konečnému zákazníkovi (osobě nepovinné k dani) zboží nachází na území EU, povinnost vystavit daňový doklad závisí na skutečnosti, zda je internetový obchod v České republice registrován k DPH či nikoliv.

Jestliže není internetový obchod v ČR registrován k DPH, vystavování daňového dokladu se bude řídit pravidly státu EU, ve kterém je internetový obchod k DPH registrovaný.

V souladu s českou daňovou legislativou musí daňový doklad obsahovat všechny náležitosti: identifikaci internetového obchodu (obchodní název, sídlo, IČ, DIČ), identifikaci zákazníka (jméno, adresu), popis předmětného zboží, datum uskutečnění zdanitelného plnění (datum doručení zboží nebo datum přijetí zálohové platby), datum vystavení daňového dokladu, jednotkovou cenu bez daně a slevu (není-li obsažena v jednotkové ceně), základ daně, sazbu daně, výši daně v české měně a celkovou částku k úhradě.

Rovněž v případě výměny nebo vrácení zboží vzniká internetovému obchodu povinnost vystavit opravný daňový doklad. Podle české legislativy musí opravný daňový doklad obsahovat tyto náležitosti: (obchodní název, sídlo, IČ, DIČ), identifikaci zákazníka (jméno, adresu), evidenční číslo původního daňového dokladu, evidenční číslo opravného daňového dokladu, důvod opravy, rozdíl mezi opraveným a původním základem daně, rozdíl mezi původní a opravenou daní, rozdíl mezi opravenou a původní celkovou částkou k úhradě.

Prodej zboží osobě povinné k dani

V případě prodeje zboží osobě povinné k dani se vystavování daňových dokladů řídí pravidly příslušného státu EU. Tato pravidla pro vystavování daňových dokladů se taktéž aplikují na přijaté zálohové platby od zákazníků, nebo v případě výměny či vrácení zboží.

Dovoz zboží ze třetí země

Prodej zboží konečnému zákazníkovi (osobě nepovinné k dani)

Je-li zboží konečnému zákazníkovi doručeno ze třetí země, pro vystavování daňových dokladů / dokladů o prodeji jsou rozhodující pravidla této třetí země.

S účinností od 1. července 2021 bylo zrušeno osvobození od DPH pro dovoz zboží nepřesahujícího 22 EUR. V důsledku toho veškeré zboží dovážené do EU podléhá DPH.

Pokud je prodej zboží zprostředkován internetovými prodejci nebo elektronickými rozhraními (e-shop) kupujícím v EU, má se za to, že prodávající/elektronické rozhraní uskutečnil prodej a v zásadě nese odpovědnost za platbu DPH.

Pro zjednodušení přiznání a platby DPH za zboží prodávané na dálku prodejci buď z EU, nebo ze země či území mimo EU, může prodávající požádat o dovozní jednotné kontaktní místo (IOSS – Import One-Stop Shop). Pokud podnik nemá sídlo v EU, bude obvykle muset jmenovat zprostředkovatele usazeného v EU, aby splnil své povinnosti týkající se DPH podle IOSS. Zjednodušení IOSS se vztahuje pouze na nákupy uskutečněné kupujícím v rámci EU a na zboží v hodnotě nižší než 150 EUR. Pro zboží v hodnotě vyšší než 150 EUR platí pravidla pro standardní dovoz zboží ze země mimo EU.

Prodej zboží osobě povinné k dani

Pokud je zboží zákazníkovi (osobě povinné k dani) doručeno ze třetí země, pro vystavování daňových dokladů / dokladů o prodeji jsou rozhodující pravidla této třetí země.

Pro internetový obchod je zásadní (bez ohledu na to, z jaké destinace je zboží odesíláno), aby byl schopen prokázat jak den, kdy byla obdržena zálohová platba (v případě, že přijímá zálohové platby od zákazníků), tak den uskutečnění zdanitelného plnění (tj. den, kdy zákazník převzal zboží). Přijetí platby může být prokázáno prostřednictvím bankovního výpisu (v případě platby kartou či bankovním převodem), nebo potvrzením od přepravní společnosti (v případě doručení zboží na dobírku). Převzetí zboží zákazníkem může být doloženo potvrzením vystaveným přepravní společností, které prokazuje, že zboží bylo zákazníkem převzato, nebo dodacím listem. Ačkoliv internetové obchody nemají povinnost vystavovat dodací listy, jedná se o běžnou praxi.