Nejvyšší správní soud nedávno rozhodl o zrušení rozsudku Krajského soudu v Plzni. Jádrem sporu bylo prokázání nákladů na tři skupiny služeb:
- poradenské služby pro výrobu,
- podpůrné služby,
- služby související s refinancováním úvěru.
Nejvyšší správní soud vyhověl pouze námitkám týkajícím se první skupiny, tj. poradenských služeb pro výrobu. Požadavek správce daně, aby firma doložila jednotlivé „výrobní rady“ a zároveň vyčíslila související úspory, z nichž se vypočítávala odměna dodavateli, označil NSS za nepřiměřený. Zcela dostačující je, že společnost odůvodnila, jak konkrétně se výrobní rady projevily ve sledovaných oblastech, a také doložila, jakých úspor či navýšení výroby s přispěním těchto výrobních rad dosáhla.
Se závěry správce daně ohledně podpůrných služeb a služeb souvisejícím s refinancováním úvěru se soud naproti tomu ztotožnil. Dle názoru NSS u úvěru, poskytnutého společnostem ve skupině, nedoložila společnost ani jeho výši, ani podmínky čerpání. Neprokázala také, že jí alokovaná část ceny poradenství, která byla vyčíslena jako poměr čerpání a celkového úvěru poskytnutého skupině, byla správná. Krom toho nebylo z podkladů vůbec zřejmé, čeho se služba měla týkat.
Soud nepovažoval předložené důkazy za dostatečné ani v případě podpůrných služeb. Skutečný rozsah poskytnutých služeb, za něž byla fakturována částka v řádech desítek milionů korun, se společnosti nepodařilo uspokojivě doložit. Proto soud shledal požadavek správce daně na doložení podrobnějších informací k přijatým plněním za oprávněný.
Tento rozsudek opět potvrzuje, že společnosti podceňují prokazování služeb a vystavují se tak riziku doměření daně.
E-mail: stanislav.machek@accace.com
Telefon: +420 724 802 426
