má trvalý byt (vlastní nebo pronajatý) v ČR, ve kterém má úmysl se dlouhodobě/trvale zdržovat a/nebo

se zdržuje na území ČR alespoň 183 dnů v příslušném kalendářním roce, a to souvisle nebo v několika obdobích

Ze závislé činnosti: Mzdy, prémie, odměny vedoucích pracovníků a členů představenstva.

Ze samostatné činnosti: Výnosy z podnikání a profesionálních služeb.

Kapitálové zisky: Úroky a dividendy (ze zahraničních zdrojů), dividendy a úroky českého původu jsou zpravidla předmětem srážkové daně u zdroje a nemusí být zahrnuty do ročního daňového přiznání.

Z nájmu: Výnosy z pronájmu nemovitostí a bytů, dlouhodobého pronájmu movitých věcí.

Ostatní příjmy: Výnosy z prodeje cenných papírů, prodeje majetku (pokud nejsou osvobozeny od daně).

Firemní vozidlo pro pracovní i soukromé účely – za zdanitelný příjem se považuje 1 %/0,5 % (nízkoemisní vozidla) / 0,25 % (bezemisní vozidla) z kupní ceny vozidla (včetně DPH; minimálně 1 000 Kč), tento příjem podléhá i příspěvkům na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění.

Příspěvky na produkty spoření na stáří  – osvobozené od daně do výše 50 000 Kč/rok.
Produktem spoření na stáří se rozumí:

• penzijní připojištění se státním příspěvkem podle zákona upravujícího penzijní připojištění se státním příspěvkem,
• doplňkové penzijní spoření podle zákona upravujícího doplňkové penzijní spoření,
• penzijní pojištění u instituce penzijního pojištění,
• soukromé životní pojištění,
• dlouhodobý investiční produkt.

Nepeněžní benefity v oblasti kultury, vzdělávání, pořízení služeb a zboží od zdravotnických zařízení, rekreací a zájezdů atd., které jsou poskytovány zaměstnavatelem zaměstnanci nebo jeho rodinným příslušníkům, jsou osvobozeny od daně na straně zaměstnance pouze do poloviny průměrné měsíční mzdy za celý kalendářní rok. Limit pro rok 2025 je ve výši 23 278 Kč (1/2 z 46 557 Kč). Za zdanitelný a zpojistnitelný příjem zaměstnance je považována částka přesahující stanovený limit. Daňová neuznatelnost na straně zaměstnavatele je navázána na osvobození na straně zaměstnance, tj. výdaje na nepeněžní plnění jsou vždy daňově neuznatelné, jsou-li současně osvobozené na straně zaměstnance. Nadlimitní benefity mohou být na straně zaměstnavatele daňově uznatelné, pokud jejich nárok vyplývá z interního předpisu, kolektivní smlouvy či pracovní smlouvy.

Stravenky, závodní stravování a stravenkový paušál – osvobozené do výše 70 % horní hranice stravného, které lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin (pro rok 2025 činí částka 123,90 Kč). Pro osvobození je také nutné splnit podmínku přítomnosti zaměstnance v práci, která trvá alespoň 3 hodiny. U směn trvajících alespoň 11 hodin je možné poskytnout dvojnásobnou výši. Částka nad příslušný limit bude zdanitelným příjmem zaměstnance, který podléhá pojistnému na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění (jak na straně zaměstnance, tak zaměstnavatele). Nárok je nutné zakotvit v interním předpisu/pracovní smlouvě.

Kalendářní rok

Musí elektronicky informovat Úřad práce ČR o nástupu občana EU nebo jeho rodinného příslušníka do zaměstnání.

Tuto povinnost musí splnit zaměstnavatel nejpozději v den nástupu do zaměstnání. Oznámení je možné podat prostřednictvím elektronické informační karty či zaslání XML souboru datovou schránkou, případně přímou integrací na rozhraní MPSV (API).

V případě ukončení zaměstnání při změnách údajů, má zaměstnavatel povinnost informovat Úřad práce ČR nejpozději do 10 kalendářních dnů.

Pokud je smlouva na dobu neurčitou, musí se hlásit ukončení. Pokud je na dobu určitou a zaměstnanec skončí v souladu s nahlášenou dobou zaměstnání, oznámení ohledně ukončení se nevyžaduje.

Zaměstnavatel je také povinen vést evidenci všech cizinců, které zaměstnává.

Za nesplnění informační a evidenční povinnosti hrozí zaměstnavateli pokuta až do výše 100 000 Kč.

Musí elektronicky informovat Úřad práce ČR o nástupu cizince do zaměstnání.

Tuto povinnost musí splnit zaměstnavatel nejpozději v den nástupu do zaměstnání. Oznámení je možné podat prostřednictvím elektronické informační karty či zaslání XML souboru datovou schránkou, případně přímou integrací na rozhraní MPSV (API).

V případě ukončení zaměstnání při změnách údajů, má zaměstnavatel povinnost informovat Úřad práce ČR nejpozději do 10 kalendářních dnů.

Pokud je smlouva na dobu neurčitou, musí se hlásit ukončení. Pokud je na dobu určitou a zaměstnanec skončí v souladu s nahlášenou dobou zaměstnání, oznámení ohledně ukončení se nevyžaduje.

Zaměstnavatel je také povinen vést evidenci všech cizinců, které zaměstnává.

Za nesplnění informační a evidenční povinnosti hrozí zaměstnavateli pokuta až do výše 100 000 Kč.

Dále je zaměstnavatel povinen uchovávat kopie dokladů prokazující oprávněnost pobytu cizinců, a to po dobu trvání zaměstnání a po dobu 3 let od ukončení.

1. duben – podání v papírové podobě

1. květen – podání elektronicky prostřednictvím datové schránky

1. červenec – podání prostřednictvím daňového poradce na základě plné moci

Lhůtu pro podání lze prodloužit o další 3 měsíce nebo do 1. listopadu v případě zahraničního příjmu

Nepodání žádosti o formulář A1: až do výše 20 000 Kč

Pozdní podání přehledu o výši pojistného: až do výše 50 000 Kč

Pozdní úhrada odvodů na sociální zabezpečení: výše úroku z prodlení odpovídá roční výši repo sazby stanovené ČNB pro první den kalendářního pololetí, v němž k prodlení došlo, zvýšené o 8 procentních bodů. Nepřesáhne-li úrok v úhrnu částku 1 000 Kč, nevzniká poplatníkovi povinnost úrok hradit

Pozdní nebo chybějící registrace k sociálnímu zabezpečení: až do výše 20 000 Kč

Pozdní podání přehledu o výši pojistného: až do výše 50 000 Kč

Pozdní úhrada odvodů na zdravotní pojištění: výše úroku z prodlení odpovídá roční výši repo sazby stanovené ČNB pro první den kalendářního pololetí, v němž k prodlení došlo, zvýšené o 8 procentních bodů. Nepřesáhne-li úrok v úhrnu částku 1 000 Kč, nevzniká poplatníkovi povinnost úrok hradit

Pozdní nebo chybějící registrace k zdravotnímu pojištění: až do výše 10 000 Kč, nebo 20 000 Kč v případě nesplnění povinnosti opakovaně