Důvody

Pracovní poměr končí dle zákoníku práce následujícími způsoby:

• písemnou dohodou obou stran,
• výpovědí,
  • výpověď musí být učiněna písemně a doručena druhé straně,
  • zaměstnanec může dát zaměstnavateli výpověď z jakéhokoli důvodu nebo bez uvedení důvodu,
  • zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď jen ze zákonem stanovených důvodů, přičemž důvod musí ve výpovědi skutkově vymezit,
  • zaměstnanci není možné dát výpověď v ochranné době (tj. v době, kdy je zaměstnanci pracovním právem poskytována zvýšená ochrana), například se jedná o těhotenství, mateřskou či rodičovskou dovolenou, dočasnou pracovní neschopnost nebo výkon veřejné funkce.
    (Pozn.: I ochranná doba má však své podmínky, jež musí být naplněny. Zaměstnanci například není poskytována ochrana, když si pracovní neschopnost přivodí sám v důsledku své opilosti).
• okamžitým zrušením z důvodů uvedených v zákoníku práce,
• zrušením pracovního poměru ve zkušební době,
• uplynutím sjednané doby (v případě pracovního poměru na dobu určitou),
• uplynutím platnosti povolení k zaměstnání, zaměstnanecké či modré karty u cizinců, nebo v souvislosti s vyhoštěním nebo zrušením povolení k pobytu,
• úmrtím zaměstnance.

V některých specifických případech má zaměstnanec při skončení pracovního poměru nárok na odstupné.

Výpovědní doba

Pokud byla dána výpověď, pracovní poměr skončí uplynutím výpovědní doby. Výpovědní doba musí být stejná pro zaměstnavatele i zaměstnance.

Výpovědní doba činí nejméně 2 měsíce a lze ji prodloužit pouze na základě písemné dohody mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. Výpovědní doba počíná běžet prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi.

Délka výpovědní doby je upravena odlišně u dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. Není-li sjednáno jinak, je u těchto dohod výpovědní doba patnáctidenní a začíná dnem, v němž byla výpověď doručena druhé smluvní straně.

Potřebujete poradit? Objednejte si online konzultaci s našimi právními experty

Pracovní doba

40 hodin týdně je délka standardní týdenní pracovní doby, s výjimkou některých zaměstnanců. Pracovní doba je zpravidla rozvržena do pětidenního pracovního týdne. Zaměstnavatel se může se zaměstnancem dohodnout na práci na částečný úvazek.

12 hodin je maximální délka směny. Zaměstnavatel rozvrhne pracovní dobu a určí začátek a konec směn.

25 % průměrného výdělku je minimální příplatek ke mzdě, který zaměstnanci náleží jako odměna za práci přesčas, nebo příp. náhradní volno.

Zaměstnavatel může zavést mimo pravidelné rozvržení pracovní doby i rozvržení nepravidelné, pružné, nebo konto pracovní doby. Od 1. ledna 2025 se navíc může zaměstnavatel se zaměstnancem dohodnout i na samorozvrhování pracovní doby zaměstnancem, a to jak při práci na pracovišti zaměstnavatele, tak i při výkonu práce na dálku. Konkrétní situace a požadavky jsou stanoveny zákoníkem práce.

Nárok na dovolenou

Zaměstnanec v České republice má nárok čerpat volno za těchto podmínek:

Agenturní zaměstnávání

Agentura práce dočasně přiděluje svého zaměstnance k výkonu práce pro klienta neboli uživatele, a to na základě dohody o dočasném přidělení uzavřené mezi agenturou a klientem. Jedná se o třístranný vztah, kdy zaměstnanec má pracovní poměr s agenturou práce, ale faktický výkon práce se odehrává u uživatele.

Agentura práce a klient jsou povinni zajistit, aby pracovní a mzdové podmínky dočasně přiděleného zaměstnance nebyly horší než ty, za nichž pracuje nebo by pracoval srovnatelný zaměstnanec uživatele.

Vysílání zaměstnanců a povinnost vybavit zaměstnance formulářem A1

Zaměstnavatel se sídlem v některém z členských států EU může v rámci poskytování služeb dočasně vyslat svého zaměstnance k výkonu práce na území České republiky. Český zaměstnavatel může rovněž v rámci poskytování služeb dočasně vyslat své zaměstnance vykonávat práci do zahraničí / zemí EU. V obou případech musí být pracovní poměr v souladu nejen s českými právními předpisy, ale i těmi evropskými.

Formulář A1 (Potvrzení o právních předpisech sociálního zabezpečení, které se vztahují na držitele) potvrzuje příslušnost osoby k systému pojištění/sociálního zabezpečení daného členského státu EU. V zásadě se na všechny zaměstnance vztahuje sociální zabezpečení v zemi, kde pracují, musí však mít u sebe zmiňovaný formulář A1.

Kontroly v zemích EU bývají přísné a v případě absence potřebného formuláře A1 mohou vystavit zaměstnance i zaměstnavatele nepříjemným situacím.

Pokud se jedná o vyslání krátkodobé (tj. na méně než 12 měsíců), musí být zohledněny a splněny základní podmínky pracovněprávní legislativy:

• maximální délka pracovní doby a minimální doba odpočinku,
• odměny, včetně např. příplatků za práci přesčas,
• bezpečnost a ochrana zdraví při práci,
• minimální délka dovolené za kalendářní rok,
• pracovní podmínky pro těhotné a kojící zaměstnankyně, zaměstnankyně do konce devátého měsíce po porodu, a také mladistvé zaměstnance,
• rovné zacházení se zaměstnanci, zákaz diskriminace,
• pracovní podmínky při agenturním zaměstnávání,
• podmínky ubytování zaměstnanců,
• náhrady cestovních výdajů.

Při dlouhodobém vyslání (tj. delším než 12 měsíců) je třeba zajistit, aby se na vyslaného zaměstnance vztahovaly všechny podmínky pracovního poměru hostitelské země, avšak s výjimkou podmínek týkajících se vzniku, změny a skončení pracovního poměru.

Právní úprava hostitelské země se neaplikuje, pokud je pro vyslaného zaměstnance výhodnější právní úprava v jeho domovském státě. Posouzení výhodnosti právní úpravy je vždy nutné učinit individuálně v každém daném případě.

Přípravu žádosti o formulář A1 si hladce objednáte i v našem e-shopu