Zpět na novinky
Novela zákoníku práce
Dočtete se v e-booku
Mailchimp - subscribe form sidebar

Pracovní právo a zaměstnanost – průvodce českou legislativou

22. ledna 2024
Tento článek je dostupný také v
angličtiněukrajinštině

Pracovní právo upravuje právní vztahy mezi zaměstnavateli a jejich zaměstnanci, definuje práva a povinnosti obou stran a upravuje i další oblasti týkající se zaměstnávání a zaměstnanosti. Mezi základní kameny pracovněprávních vztahů patří zejména zvláštní zákonná ochrana postavení zaměstnance, uspokojivé a bezpečné pracovní podmínky pro výkon práce, spravedlivé odměňování, rovné zacházení se zaměstnanci či zákaz diskriminace.

Naši právníci shrnuli základní pojmy českého pracovního práva do praktického průvodce.

Stáhněte si náš e-book Pracovní právo a zaměstnanost – průvodce českou legislativou nebo zalistujte níže

Vstup na český trh práce

Pro české občany

Není potřeba žádné pracovní povolení.

Pro cizince

  • Cizinci ze zemí EU, Švýcarska a států EHP, ani jejich rodinní příslušníci, nepotřebují povolení k zaměstnání.
  • Cizinci ze třetích zemí (s výjimkou některých zvláštních kategorií zaměstnanců, jako jsou držitelé povolení k dlouhodobému pobytu, studenti atd.) potřebují jedno z následujících druhů povolení:

Povolení k zaměstnání – nejčastěji v případě sezónních prací, žadatelů o mezinárodní ochranu apod.

Modrá karta – pro dlouhodobý pobyt zahrnující výkon vysoce kvalifikované práce

Zaměstnanecká karta – pro dlouhodobý pobyt na území ČR, kde je účelem pobytu (delšího než 3 měsíce) zaměstnání

Karta vnitropodnikově převedeného zaměstnance (ICT karta) – pro přesun v rámci společnosti (z nadnárodní společnosti se sídlem mimo EU do ČR), kde je účelem pobytu (delšího než 3 měsíce) práce na pozici manažera, specialisty nebo stážisty

Pracovněprávní vztahy

Pracovní poměr

V České republice existují dva typy pracovních smluv:

Pracovní smlouva na dobu určitou: obecně je možné takovou smlouvu uzavřít nejdéle na 3 roky a je možné prodloužit ji pouze dvakrát (maximální délka 3×3 roky)

Pracovní smlouva na dobu neurčitou: pracovní poměr trvá po dobu neurčitou, není-li doba určitá výslovně sjednána

Práce mimo pracovní poměr

Zaměstnanec může také vykonávat práce mimo pracovní poměr, a to na základě jedné z dohod:

Dohoda o provedení práce: rozsah práce, na který se dohoda uzavírá, nesmí přesáhnout 300 hodin v kalendářním roce

Dohoda o pracovní činnosti: rozsah práce nesmí přesáhnout polovinu stanovené týdenní pracovní doby (20 hodin)

Zkušební doba

V pracovních smlouvách uzavřených dle českého práva může být zkušební doba sjednána:

Maximálně na 3 po sobě jdoucí měsíce u běžných zaměstnanců

Maximálně na 6 po sobě jdoucích měsíců u vedoucích zaměstnanců

Zkušební doba nesmí přesáhnout polovinu sjednané doby pracovního poměru a musí být sjednána písemně nejpozději v den nástupu do práce.

Příprava pracovní smlouvy – objednáte rychle a jednoduše přes náš e-shop

Skončení pracovního poměru

Důvody

Pracovní poměr končí dle zákoníku práce následujícími způsoby:

  • písemnou dohodou obou stran,
  • výpovědí,
    • výpověď musí být učiněna písemně a doručena druhé straně,
    • zaměstnanec může dát zaměstnavateli výpověď z jakéhokoli důvodu nebo bez uvedení důvodu,
    • zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď jen ze zákonem stanovených důvodů, přičemž důvod musí ve výpovědi skutkově vymezit,
    • zaměstnanci není možné dát výpověď v ochranné době (tj. v době, kdy je zaměstnanci pracovním právem poskytována zvýšená ochrana), například se jedná o těhotenství, mateřskou či rodičovskou dovolenou, dočasnou pracovní neschopnost nebo výkon veřejné funkce.
      (Pozn.: I ochranná doba má však své podmínky, jež musí být naplněny. Zaměstnanci například není poskytována ochrana, když si pracovní neschopnost přivodí sám v důsledku své opilosti).
  • okamžitým zrušením z důvodů uvedených v zákoníku práce,
  • zrušením pracovního poměru ve zkušební době,
  • uplynutím sjednané doby (v případě pracovního poměru na dobu určitou),
  • uplynutím platnosti povolení k zaměstnání, zaměstnanecké či modré karty u cizinců, nebo v souvislosti s vyhoštěním nebo zrušením povolení k pobytu,
  • úmrtím zaměstnance.

V některých specifických případech má zaměstnanec při skončení pracovního poměru nárok na odstupné.

Výpovědní doba

Pokud byla dána výpověď, pracovní poměr skončí uplynutím výpovědní doby. Výpovědní doba musí být stejná pro zaměstnavatele i zaměstnance.

Výpovědní doba
2 měsíce

%

Výpovědní doba činí nejméně 2 měsíce a lze ji prodloužit pouze na základě písemné dohody mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. Výpovědní doba počíná běžet prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi.

Délka výpovědní doby je upravena odlišně u dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. Není-li sjednáno jinak, je u těchto dohod výpovědní doba patnáctidenní a začíná dnem, v němž byla výpověď doručena druhé smluvní straně.

Potřebujete poradit? Objednejte si online konzultaci s našimi právními experty

Pojistné a daň z příjmů

Zaměstnavatel v ČR je povinen odvádět měsíčně odvody na sociální a zdravotní pojištění a zálohy na daň z příjmu.

Pojistné hrazené zaměstnavatelem za každého zaměstnance

Sociální zabezpečení: 24,8 %* z hrubé mzdy

* Od 1. 2. 2023 možnost uplatnit slevu na pojistném ve výši až 5 % u některých skupin zaměstnanců, např. mladších 21 let, nebo se sjednanou kratší pracovní dobou a současně starších 55 let nebo pečující o dítě mladší 10 let atd.

Zdravotní pojištění: 9 % z hrubé mzdy

Pojistné hrazené zaměstnancem

Sociální zabezpečení: 7,1 % z hrubé mzdy

Zaměstnanci od roku 2024 odvádí jako součást příspěvků na sociální zabezpečení i nemocenské pojištění, a to ve výši 0,6 % ze své hrubé mzdy. Pojistné na sociální zabezpečení na straně zaměstnance tak činí 7,1 % místo dosavadních 6,5 %.

Zdravotní pojištění: 4,5 % z hrubé mzdy

Daň z příjmů fyzických osob

Příjmy fyzických osob se zdaňují 15% sazbou, a to do limitu základu daně ve výši 36násobku průměrné mzdy (tj. 1 582 812 Kč pro rok 2024).

Příjmy nad tuto hranici jsou zdaněny vyšší sazbou, která činí 23 %.

Pracovní doba a dovolená

Pracovní doba

40 hodin týdně je délka standardní týdenní pracovní doby, s výjimkou některých zaměstnanců. Pracovní doba je zpravidla rozvržena do pětidenního pracovního týdne. Zaměstnavatel se může se zaměstnancem dohodnout na práci na částečný úvazek.

12 hodin je maximální délka směny. Zaměstnavatel rozvrhne pracovní dobu a určí začátek a konec směn.

25 % průměrného výdělku je minimální příplatek ke mzdě, který zaměstnanci náleží jako odměna za práci přesčas, nebo příp. náhradní volno.

Zaměstnavatel může zavést mimo pravidelné rozvržení pracovní doby i rozvržení nepravidelné, pružné, nebo konto pracovní doby. Konkrétní situace a požadavky jsou stanoveny zákoníkem práce.

Nárok na dovolenou

Zaměstnanec v České republice má nárok čerpat volno za těchto podmínek:

Dovolená za kalendářní rok

Právní úprava dovolené byla od 1. ledna 2021 významně novelizována. Zaměstnanec, který pro zaměstnavatele vykonával práci v pracovním poměru po dobu 52 týdnů v kalendářním roce v rozsahu týdenní pracovní doby (stanovené nebo sjednané kratší pracovní doby), má nárok na dovolenou za kalendářní rok. Základní zákonná výměra dovolené činí 4 týdny.

Poměrná část dovolené za kalendářní rok

Zaměstnanec, který u zaměstnavatele pracoval v rozsahu (stanovené nebo sjednané kratší) týdenní pracovní doby alespoň 4 týdny, má nárok na 1/52 dovolené za každou plně odpracovanou týdenní pracovní dobu.

Dodatková dovolená

V České republice činí délka dodatkové dovolené 1 týden a poskytuje se zaměstnancům vykonávajícím zvlášť obtížné práce, kdy zaměstnanec takovou práci vykonává po celý kalendářní rok. V případě, že tento druh práce nebyl vykonáván po celý kalendářní rok, poskytuje se poměrná část dodatkové dovolené (1/52 ročního nároku za každou odpracovanou týdenní pracovní dobu).

Dovolená zaměstnanců na DPP/DPČ

Od 1. ledna 2024 mají nově nárok na dovolenou i zaměstnanci pracující na dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr (dohoda o pracovní činnosti/dohoda o provedení práce). Nárok vznikne, trval-li pracovněprávní vztah na tutéž dohodu alespoň 4 týdny v příslušném kalendářním roce, a současně pokud zaměstnanec odpracoval alespoň 80 hodin. Při zákonné 4týdenní výměře dovolené náleží zaměstnanci za každých odpracovaných 20 hodin přibližně 1,5 hodiny dovolené.

Neplacené volno

Zaměstnanci může být z rodinných nebo z jiných osobních důvodů poskytnuto také volno neplacené. Může se jednat o krátkodobé či dlouhodobé neplacené volno, záleží na dohodě se zaměstnavatelem. O neplacené volno je třeba zaměstnavatele požádat, ten však žádosti zaměstnance nemusí vždy vyhovět. Zákon ale pamatuje na určité situace, kdy zaměstnanec nárok na neplacené volno má. Zaměstnavatel je povinen poskytnout neplacené volno např. při přestěhování zaměstnance či vyhledání zaměstnání (obojí za splnění dalších podmínek), nebo k účasti při porodu manželky. V některých případech má zaměstnanec dokonce nárok na volno placené (např. vyšetření, svatba, úmrtí).

Nejběžnější zaměstnanecké benefity

Mezi nejčastější benefity poskytované zaměstnancům patří:

  • bonusy ve formě finančního ohodnocení,
  • odborná školení, jazykové kurzy a školení pro osobní rozvoj,
  • možnost práce na dálku,
  • další dny volna (dovolená navíc, studijní volno, sick days),
  • slevy na firemní produkty,
  • flexibilní pracovní doba,
  • příspěvek na stravování,
  • služební telefon,
  • služební vozidlo nebo příspěvek na dopravu,
  • příspěvky na pojištění,
  • příspěvky na sport a rekreaci*,
  • občerstvení/nápoje na pracovišti.

Některé společnosti nabízejí zaměstnancům také přechodné ubytování nebo příspěvky na bydlení, rekreaci ve firemních provozovnách či příspěvky na dovolenou, nebo časové jízdenky zdarma na pravidelnou veřejnou dopravu.

* Nepeněžní benefity v oblasti kultury, vzdělávání, pořízení služeb a zboží od zdravotnických zařízení, rekreací a zájezdů atd., které jsou poskytované zaměstnavatelem zaměstnanci nebo jeho rodinným příslušníkům, budou nově osvobozeny od daně na straně zaměstnance pouze do poloviny průměrné měsíční mzdy za celý kalendářní rok (pro rok 2024 se jedná o částku 21 983 Kč).

Agenturní zaměstnávání a vysílání zaměstnanců

Agenturní zaměstnávání

Agentura práce dočasně přiděluje svého zaměstnance k výkonu práce pro klienta neboli uživatele, a to na základě dohody o dočasném přidělení uzavřené mezi agenturou a klientem. Jedná se o třístranný vztah, kdy zaměstnanec má pracovní poměr s agenturou práce, ale faktický výkon práce se odehrává u uživatele.

Dohoda o dočasném přidělení mezi agenturou a uživatelem musí být písemná. Písemnou formu vyžaduje i pokyn k přidělení zaměstnance agenturou práce k danému uživateli.

Agentura práce a klient jsou povinni zajistit, aby pracovní a mzdové podmínky dočasně přiděleného zaměstnance nebyly horší než ty, za nichž pracuje nebo by pracoval srovnatelný zaměstnanec uživatele.

Doba dočasného přidělení k výkonu práce ke stejnému klientovi nesmí přesáhnout 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců, i zde se však najdou výjimky.

Vysílání zaměstnanců a povinnost vybavit zaměstnance formulářem A1

Zaměstnavatel se sídlem v některém z členských států EU může v rámci poskytování služeb dočasně vyslat svého zaměstnance k výkonu práce na území České republiky. Český zaměstnavatel může rovněž v rámci poskytování služeb dočasně vyslat své zaměstnance vykonávat práci do zahraničí / zemí EU. V obou případech musí být pracovní poměr v souladu nejen s českými právními předpisy, ale i těmi evropskými.

Formulář A1 (Potvrzení o právních předpisech sociálního zabezpečení, které se vztahují na držitele) potvrzuje příslušnost osoby k systému pojištění/sociálního zabezpečení daného členského státu EU. V zásadě se na všechny zaměstnance vztahuje sociální zabezpečení v zemi, kde pracují, musí však mít u sebe zmiňovaný formulář A1.

Kontroly v zemích EU bývají přísné a v případě absence potřebného formuláře A1 mohou vystavit zaměstnance i zaměstnavatele nepříjemným situacím.

Pokud se jedná o vyslání krátkodobé (tj. na méně než 12 měsíců), musí být zohledněny a splněny základní podmínky pracovněprávní legislativy:

  • maximální délka pracovní doby a minimální doba odpočinku,
  • odměny, včetně např. příplatků za práci přesčas,
  • bezpečnost a ochrana zdraví při práci,
  • minimální délka dovolené za kalendářní rok,
  • pracovní podmínky pro těhotné a kojící zaměstnankyně, zaměstnankyně do konce devátého měsíce po porodu, a také mladistvé zaměstnance,
  • rovné zacházení se zaměstnanci, zákaz diskriminace,
  • pracovní podmínky při agenturním zaměstnávání,
  • podmínky ubytování zaměstnanců,
  • náhrady cestovních výdajů.

Při dlouhodobém vyslání (tj. delším než 12 měsíců) je třeba zajistit, aby se na vyslaného zaměstnance vztahovaly všechny podmínky pracovního poměru hostitelské země, avšak s výjimkou podmínek týkajících se vzniku, změny a skončení pracovního poměru.

Právní úprava hostitelské země se neaplikuje, pokud je pro vyslaného zaměstnance výhodnější právní úprava v jeho domovském státě. Posouzení výhodnosti právní úpravy je vždy nutné učinit individuálně v každém daném případě.

Přípravu žádosti o formulář A1 si hladce objednáte i v našem e-shopu

Přehled platné legislativy

Základními prameny pracovního práva jsou tyto tři zákony:

  • Zákon č. 262/2006 Sb., Zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů,
  • Zákon č. 2/1991 Sb., Zákon o kolektivním vyjednávání, ve znění pozdějších předpisů,
  • Zák. č. 435/2004 Sb., Zákon o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.

Mezi další důležité předpisy, jimiž se řídí oblast pracovního práva, patří:

  • Zákon č. 309/2006 Sb., Zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů,
  • Zák. č. 251/2005 Sb., Zákon o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů,
  • Zák. č. 73/2011 Sb., Zákon o Úřadu práce ČR, ve znění pozdějších předpisů,
  • Zákon č. 187/2006 Sb., Zákon o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů,
  • Zákon č. 329/2011 Sb., Zákon o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením, ve znění pozdějších předpisů,
  • Zákon č. 589/1992 Sb., Zákon o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů,
  • Zákon č. 48/1997 Sb., Zákon o veřejném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů,
  • Zákon č. 592/1992 Sb., Zákon o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů,
  • Zákon č. 326/1999 Sb., Zákon o pobytu cizinců na území České republiky, ve znění pozdějších předpisů,
  • Zákon č. 118/2000 Sb., Zákon o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele, ve znění pozdějších předpisů.
Novela zákoníku práce
Dočtete se v e-booku
Mailchimp - subscribe form sidebar
pencilsunlockmap-markercalendar-fullheart-pulsebriefcasebusdownloadcrosschevron-leftarrow-leftarrow-rightplus-circle linkedin facebook pinterest youtube rss twitter instagram facebook-blank rss-blank linkedin-blank pinterest youtube twitter instagram