ZÍSKEJTE ZDARMA PŘÍSTUP K
Sledujeme nepřetržitě legislativní úpravy a pravidelně informujeme o změnách, které mohou mít dopad na vaše podnikání. Chcete i vy dostávat zajímavé odborné články a studie, užitečné tipy, informace o novinkách a legislativních změnách přímo do vaší emailové schránky?
Na co se můžete těšit? Nahlédněte do našeho Newsroomu .
Zašleme vám pouze informace, které budeme pokládat za užitečné pro vás a vaši společnost. S vašimi osobními údaji nakládáme v souladu se zásadami Ochrany osobních údajů a Prohlášení ke GDPR.
Nemůžete se přihlásit? Zkuste tuto stránku.
S příchodem podnikatelů prchajících před válkou na Ukrajině vyvstala otázka, zda tyto osoby musí mít v České republice zřízeno živnostenské oprávnění, pokud mají obdobné oprávnění na Ukrajině a nadále poskytují své služby na dálku pouze osobám z Ukrajiny. Tyto osoby u nás zpravidla pobývají na dočasnou ochranu a nemají v plánu zde nabízet své služby. Dále také musí vyřešit, jak by měli vypořádat své daňové a odvodové povinnosti v České republice.
Opakovaně jsme se u našich klientů zabývali problematikou toho, zda musí mít živnostenské oprávnění i v případech, kdy sice pobývají v České republice, ale fakticky nemají zájem v ČR podnikat.
Jedná se typicky o osoby s dočasnou ochranou, kteří do ČR přišly kvůli konfliktu na Ukrajině, ale nadále pracují na dálku pro své klienty na Ukrajině. Pro tuto činnost mají zřízené příslušné ukrajinské podnikatelské oprávnění.
Často se jedná například o IT specialisty, kteří jednoduše nemají potřebu zde nabízet své služby. Stačí jim jejich stávající klienti a práce na dálku. Takovouto situaci si lze kromě osob s dočasnou ochranou představit i u tzv. nomádů, kteří mohou v ČR pobývat po delší dobu, ale stále poskytují služby na dálku pouze do země původu.
Tyto osoby sice neposkytují osobám v ČR své služby, ani jim je nenabízejí, ale stále jsou na území ČR fyzicky přítomni a fakticky zde svoji podnikatelskou činnost vykonávají. Posouzení této situace podle zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon) není zcela jasné. Z živnostenského zákona není totiž zřejmé, zda tyto osoby musí mít živnostenské oprávnění podle živnostenského zákona, nebo nikoli.
Podle § 2 živnostenského zákona se za živnost považuje „soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku a za podmínek stanovených tímto zákonem.“
V § 5 odst. 5 živnostenského zákona je dále uvedeno, že „zahraniční fyzická osoba, která hodlá na území České republiky provozovat živnost a která má podle zvláštního zákona povinnost mít pro pobyt na území České republiky povolení, musí k ohlášení živnosti a k žádosti o koncesi doložit doklad prokazující udělení víza k pobytu nad 90 dnů nebo povolení k dlouhodobému pobytu.“
Z výše uvedených ustanovení vyplývá, že živnostenské oprávnění bude vyžadováno u zahraniční osoby, která:
Z definice však již není zřejmé, co se přesně myslí termínem „hodlá na území České republiky provozovat živnost“. Otázkou je, zda pod živnostenský zákon, a tedy povinnost mít živnostenské oprávnění, spadá i osoba, která sice pobývá v České republice, ale poskytuje služby výhradně do země původu podle místních pravidel podnikání. Tedy osoba, která zde nehodlá podnikat ve smyslu nabízení svých služeb na území.
S žádostí o výklad termínu „provozovat živnost na území České republiky“ uvedeném v § 5 odst. 5 živnostenského zákona jsme se obrátili na Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO). Z vyjádření MPO vyplynulo, že i v případě, kdy cizinec ze třetí země pobývá v České republice a hodlá zde pokračovat ve své podnikatelské činnosti, přičemž tyto podnikatelské aktivity jsou spojeny pouze se zemí původu, bude muset mít ohlášené živnostenské oprávnění podle českého živnostenského zákona.
Podle MPO totiž takováto činnost naplňuje znak soustavnosti. Pokud cizinec na území České republiky pobývá a vykonává podnikatelskou činnost v takovém rozsahu, aby znak soustavnosti byl naplněn, měl by mít dle vyjádření MPO živnostenské oprávnění dle podle živnostenského zákona.
Z našeho pohledu se jedná o poměrně přísný výklad, neboť nevidíme důvod, proč by měla být činnost, která je vykonávána zahraniční osobou pro zahraniční subjekty regulována českými právními předpisy jenom proto, že je zahraniční osoba s počítačem fyzicky přítomna v České republice. Z opatrnosti ale doporučujeme si o živnostenské oprávnění v ČR raději zažádat. Nejedná se o příliš složitý proces. V případě potřeby vám s ním rádi pomůžeme.
Pro ty, kteří se na základě výše uvedeného rozhodnou pro zajištění podnikatelského oprávnění dle živnostenského zákona, uvádíme níže stručné shrnutí potřebných náležitostí.
Pokud má cizinec ze třetí země na území pobyt, může v České republice provozovat podnikání za obdobných podmínek jako občané ČR:
Pro cizince ze třetích zemí není nezbytné mít pro získání podnikatelského oprávnění speciální typ pobytu, jako je dlouhodobé vízum za účelem podnikání. Podnikatelské oprávnění mohou žádat i s jinými formami dlouhodobého pobytu, např. s trvalým pobytem nebo zaměstnaneckou kartou, přičemž je nutné dodržovat původní účel pobytu, například studium nebo zaměstnání. Klíčové je, že cizinec musí mít na území dlouhodobý pobyt.
Doporučujeme předem pečlivě zvážit, které obory volné živnosti budete vykonávat, a pouze ty ohlásit.
Výpis z rejstříku trestů musí být vydán zemí, jíž je cizinec občanem. Výpis nesmí být starší 3 měsíců. Je třeba, aby měl náležité ověření a byl přeložen úředním překladatelem. Ověřením se obecně myslí superlegalizace. Pokud je příslušný stát signatářem Haagské úmluvy, postačí apostila. S některými státy má Česká republika bilaterální smlouvu, která může stanovit, že speciální ověření není potřeba vůbec.
U osob s dočasnou ochranou nicméně platí pro dokládání bezúhonnosti odlišná pravidla než pro jiné osoby ze třetích zemí. Byť s tím možná některé živnostenské úřady nebudou seznámeny, osoby s dočasnou ochranou nemusí dokládat výpis z ukrajinského trestního rejstříku.
Důvodem je § 32 zákona č. 221/2003 Sb., o dočasné ochraně cizinců, podle kterého se cizinec požívající dočasné ochrany pro účely samostatné výdělečné činnosti považuje za cizince s povoleným trvalým pobytem podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky.
Podle § 6 odst. 3 živnostenského zákona se bezúhonnost u osob s trvalým pobytem v ČR prokazuje stejně jako u občanů České republiky. U občanů České republiky se přitom bezúhonnost prokazuje pouze výpisem z české evidence rejstříku trestů. Živnostenský úřad je oprávněn si vyžádat výpis z české evidence rejstříku trestů sám.
Z výše uvedeného tak plyne, že osoby s dočasnou ochranou by neměly být nuceny na živnostenských úřadech předkládat výpis z rejstříku trestů ze země původu.
Dále bychom ještě chtěli zdůraznit souvislost mezi pobytem cizince a jeho podnikáním v ČR. Co se týče pobytu, může podnikání sloužit jako jeden z účelů, za kterým se dlouhodobý pobyt nebo vízum vydává. Cizinci typicky nejprve žádají o dlouhodobé vízum za účelem podnikání na zastupitelském úřadě. Toto vízum se vydává na období maximálně jednoho roku. Před jeho skončením mohou cizinci již na území ČR požádat o dlouhodobý pobyt za stejným účelem.
Získávání dlouhodobých víz za účelem podnikání však bývá problematické. Nejenže vyžaduje pečlivé doložení účelu pobytu, ale často jsou na zastupitelských úřadech stanoveny kvóty na počet přijatých žádostí za rok, což může v praxi znemožnit samotné podání žádosti.
Rozsah daňové povinnosti ovlivňuje daňové rezidenství. Daňový rezident zdaňuje v příslušné zemi své celosvětové příjmy (příp. uplatní metodu zamezení dvojího zdanění), daňový nerezident jen příjmy ze zdrojů v dané zemi. V každém případě činnost vykonávána fyzicky z České republiky na základě živnostenského oprávnění je považována za příjem ze samostatné činnosti zdanitelný a zpojistnitelný v České republice. V rámci procesu vyřizování živnostenského oprávnění je možné provést i příslušné registrace/oznámení o zahájení podnikatelské činnosti příslušným institucím.
Příjmy ze samostatné činnosti se pak zdaňují na roční bázi prostřednictvím přiznání k dani z příjmů fyzických osob a přehledů k pojistnému. Alternativně si poplatník může zvolit režim paušální daně. Pokud je pro plátce podnikání hlavním zdrojem příjmů, má od zahájení podnikání povinnost hradit zálohy na pojistné v minimální výši.
Problematika osob s dočasnou ochranou v České republice podnikajících na dálku do země původu vyvolává otázky týkající se potřeby českého živnostenského oprávnění. Z výkladu Ministerstva průmyslu a obchodu vyplývá striktní postoj k vyžadování živnostenského oprávnění pro podnikatelské aktivity provozované v ČR, i když jsou zaměřeny výhradně do země původu cizince. S tímto je spojena i povinnost zaregistrovat se a odvádět daně a pojistné v České republice.
Doporučujeme, aby cizinci ze třetích zemí nejen s dočasnou ochranou, kteří nadále podnikají na dálku v zemi původu, zvážili možnost získání živnostenského oprávnění v České republice. V případě potřeby vám s analýzou vaší situace a případným zařízením živnostenského oprávnění a vypořádáním daňových a odvodových povinností rádi pomůžeme. Obraťte se na náš právní tým.
V nabídce našich služeb najdete:
O Accace Česká republika
Accace je aktivním a spolehlivým partnerem společností, které hledají špičkové poradenské a outsourcingové služby. Na náročné potřeby klientů odpovídáme chytrými řešeními, moderními technologiemi, lidským přístupem a mezinárodním přesahem. V České republice je nás již téměř 270 a pracujeme pro více než 500 firem, od start-upů přes malé a střední podniky až k nadnárodním korporacím. V rámci skupiny Accace máme již přes 800 odborníků, kteří poskytují komplexní služby více než 2 000 zákazníků.
O Accace Circle
Celosvětově působí Accace pod značkou Accace Circle, což je obchodní uskupení profesionálních poradců a poskytovatelů BPO služeb. Spojuje nás zápal pro věc a důraz na špičkovou kvalitu poskytovaných služeb bez ohledu na státní hranice. Globální zastoupení máme ve více než 50 zemích a sdružujeme téměř 2 500 profesionálů. Naše klientela čítá více než 15 000 zákazníků z různých oborů, převážně středně velkých firem a mezinárodních společností z žebříčku Fortune 500. Měsíčně zpracováváme zhruba 200 000 výplatních pásek.
