Aktualizace k 29. září 2025

Legislativním procesem prošel doprovodný zákon k zákonu o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele a byl zveřejněn ve sbírce zákonů pod č. 360/2025. Součástí novely je několik dalších významných daňových změn – týkají se např. daňového režimu zaměstnaneckých akciových a opčních plánů a nepeněžních benefitů, zrušení limitu pro osvobození příjmů z prodeje cenných papírů a podílů, zrušení srážkové daně u příjmů ze závislé činnosti aj. Většina změn bude účinných od roku 2026. 

Jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele

Novela primárně zavádí nový typ elektronického podání – jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele. Jeho prostřednictvím budou zaměstnavatelé sdělovat předepsané údaje vybraným orgánům veřejné moci. Cílem hlášení je zjednodušit, zpřehlednit a systematizovat procesy související s oznamovací povinností zaměstnavatelů – jedno hlášení nahradí řadu stávajících podání.

Jednotné měsíční hlášení má tři části:

• souhrnnou – základní identifikační údaje o zaměstnavateli, období, za které hlášení podávají, a souhrnné finanční informace,
• pojistnou – údaje o odvodech na sociální a zdravotní pojištění,
• individualizovanou – údaje o každém jednotlivém zaměstnanci a jeho pracovněprávním vztahu, výši hrubé mzdy, údaje o změnách v pracovněprávním vztahu…

Jaké předepsané údaje budou obsahem jednotného měsíčního hlášení, stanoví v následujících měsících nařízení vlády. Tato data pak budou sdílena mezi uživateli údajů: MPSV, ČSSZ, Institut posuzování zdravotního stavu, Úřad práce České republiky, příslušný orgán Finanční správy České republiky, MF, ČSÚ, MŠMT aj.

V  druhé fázi projektu jednotného měsíčního hlášení se počítá se zavedením nové digitální služby, která umožní zaměstnancům automatické předvyplnění daňového přiznání na základě informací získaných od zaměstnavatelů. Toto by mělo usnadnit administrativní povinnosti spojené s dalším bodem.

Zrušení srážkové daně u příjmů ze závislé činnosti

Od roku 2026 dojde ke zrušení srážkové daně ve výši 15 %, která se dosud aplikuje na české daňové nerezidenty působící jako členové statutárních orgánů českých společností, například na jednatele nebo členy představenstva.

Odměny takových osob budou nově zdaněny běžnou zálohovou sazbou daně ve výši 15 %, případně 23 % u částky přesahující limit pro druhou sazbu daně (36násobek průměrné mzdy). V důsledku změny dojde k výraznému nárůstu daňového zatížení těchto osob. Zároveň budou muset nově podávat daňové přiznání, pokud jejich příjmy překročí výše uvedený limit. Tato změna se nijak nedotkne povinnosti platit pojistné na sociální a zdravotní pojištění.

V další fázi, která by měla vstoupit v účinnost od roku 2027, bude úplně zrušena srážková daň u všech příjmů ze závislé činnosti, včetně dohod o provedení práce (DPP) a podobných forem zaměstnání. Pro fyzické osoby s nižšími příjmy ze zaměstnání zůstane zachován režim podobný tomu, na který jsou dosud zvyklé – tyto příjmy nebude nutné automaticky uvádět v daňovém přiznání, ale bude možné je dobrovolně do něj zahrnout. Povinnost podat daňové přiznání bude vznikat při překročení hranice pro progresivní zdanění.

Zároveň se tyto drobné výdělky (pokud zůstanou v rámci stanovených limitů) nebudou považovat za porušení podmínek režimu paušální daně u podnikatelů. Podnikatelé využívající paušální režim tedy kvůli těmto příjmům nebudou muset podávat daňové přiznání a jejich daňová povinnost zůstane beze změny, pokud splní všechny ostatní podmínky.

Zdanění zaměstnaneckých akciových a opčních plánů

Od příštího roku bude možné využít daňový režim pro zdanění zaměstnaneckých akcií, určený tzv. kvalifikovaným zaměstnavatelům, především startupům. Klíčovou změnou je, že příjmy z kvalifikovaných zaměstnaneckých opcí již nebudou považovány za příjmy ze závislé činnosti, ale nově za ostatní příjmy. V praxi to znamená, že z těchto příjmů se nebude odvádět pojistné na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění.

Tento výhodnější režim bude možné uplatnit pouze při splnění přesně daných zákonných podmínek, jako je například výše obratu nebo zaměření činnosti zaměstnavatele, minimální doba výkonu práce před udělením opčního slibu, délka období mezi příslibem a možností opci uplatnit či povinnost oznámit poskytnutí opce správci daně. Podrobnosti naleznete v našem článku.

Jak jsme již v článku uvedli, schválené znění zákona bohužel nijak neřeší způsob a okamžik zdanění v případech, kdy je opční cena nižší než tržní hodnota podílu, případně jde o bezúplatný převod. Domníváme se proto, že v těchto situacích bude i nadále nutné postupovat dle standardního režimu – tedy zdaňovat a zpojistňovat tuto část příjmu jako příjem ze závislé činnosti dle § 6 zákona o daních z příjmů. 

U cenných papírů nabytých uplatněním kvalifikované zaměstnanecké opce nebude možné uplatnit časový test pro osvobození.

Zrušení limitu při osvobození příjmu z prodeje cenných papírů a podílů

Významnou změnou je úplné zrušení 40milionového limitu pro osvobození příjmů z prodeje podílů a cenných papírů od daně z příjmů fyzických osob (od roku 2026).

Momentálně je osvobození příjmů z prodeje podílů, cenných papírů a kryptoměn z titulu uplatnění časového testu omezeno limitem 40 milionů Kč – příjmy nad tuto částku podléhají zdanění.

Příjmy z prodeje podílů a cenných papírů po splnění časového testu (5 let/3 roky) budou opět osvobozeny bez jakéhokoliv omezení. Ale pozor, 40milionový limit nadále zůstane zachován pro osvobozené příjmy z prodeje kryptoměn.

Upřesnění definice zaměstnaneckých nepeněžních benefitů

V rámci změn byla upřesněna i definice zaměstnaneckých nepeněžních benefitů. Nepeněžní plnění nesmí být současně mzdou, platem, odměnou nebo náhradou za ušlý příjem. Mělo by se zamezit situacím, kdy zaměstnavatelé vyplácejí výkonnostní bonusy v podobě nepeněžních benefitů, které mají výhodnější daňový režim, což by bylo v rozporu se zásadou spravedlivého zdanění. Tato změna reaguje na nedávnou judikaturu Nejvyššího správního soudu (5 Afs 295/2023 – 67). Tehdy se NSS zabýval otázkou, zda lze nepeněžní plnění poskytované zaměstnavatelem zaměstnanci považovat za osvobozené od daně z příjmů, pokud má vazbu na výkon práce.

Změna definice nízkoemisního vozidla pro účely zdanění nepeněžního příjmu zaměstnanců

Pokud zaměstnavatel poskytuje zaměstnanci vozidlo, které využívá pro služební i soukromé účely, vzniká zaměstnanci zdanitelný nepeněžní příjem ve výši určitého % ze vstupní ceny vozidla včetně DPH (1 % u běžných, 0,5 % u nízkoemisních, 0,25 % u bezemisních vozidel).

Do konce roku 2025 platí, že nízkoemisním vozidlem je silniční vozidlo kategorií M1, M2 nebo N1, které nepřekročí emise 50 g CO₂/km a 80 % emisních limitů pro látky znečišťující ovzduší v reálném provozu. Od roku 2026 ale nízkoemisními vozidly budou vozidla kategorie M1, M2 nebo N1, která nepřesahují emisní limit CO₂ ve výši 50 g/km a nejsou bezemisním vozidlem. Bez této úpravy by nebylo možné u vozidel s emisemi do 50 g CO₂/km, která nejsou zcela bezemisní (např. plug-in hybridy), uplatnit nižší sazbu. Tato změna proto zachovává motivaci k používání ekologičtějších vozidel i po roce 2026. Více v článku věnovaném podpoře elektromobility.

Lan Anh Mai

Senior Tax Consultant | Accace s.r.o.

Napište nám

Kateřina Hrůzová

Tax Director | Accace s.r.o.

Domluvit online schůzku