ZÍSKEJTE ZDARMA PŘÍSTUP K
Sledujeme nepřetržitě legislativní úpravy a pravidelně informujeme o změnách, které mohou mít dopad na vaše podnikání. Chcete i vy dostávat zajímavé odborné články a studie, užitečné tipy, informace o novinkách a legislativních změnách přímo do vaší emailové schránky?
Na co se můžete těšit? Nahlédněte do našeho Newsroomu .
Zašleme vám pouze informace, které budeme pokládat za užitečné pro vás a vaši společnost. S vašimi osobními údaji nakládáme v souladu se zásadami Ochrany osobních údajů a Prohlášení ke GDPR.
Nemůžete se přihlásit? Zkuste tuto stránku.
Na zdanění zaměstnanců a jejich benefitů bude mít zásadní dopad vládní konsolidační balíček, který dne 22. listopadu 2023 podepsal Prezident ČR (sněmovní tisk 488). Novela nyní čeká na vyhlášení ve sbírce zákonů. Vedle toho některé benefity ovlivní i sněmovní tisk 474, v rámci kterého se projednává také zavedení úprav produktů spoření na stáří a zdanění zaměstnaneckých akciových plánů. Ten schválila 15. listopadu 2023 Poslanecká sněmovna.
Připravili jsme pro vás přehled nejdůležitějších změn, které se dotknou této oblasti a vyplývají (nejen) ze zmíněných novel. Většina uvedených změn by měla nabýt účinnosti 1. ledna 2024. Tam, kde je účinnost očekávána později, uvádíme příslušné datum přímo v textu.
Měsíční hranice pro uplatnění druhé sazby daně (23 %) se při kalkulaci záloh na daň ze závislé činnosti sníží ze současného čtyřnásobku průměrné měsíční mzdy na trojnásobek průměrné měsíční mzdy, tj. na částku 131 901 Kč (pro rok 2024 bude průměrná mzda podle Nařízení č. 286/2023 Sb. činit 43 967 Kč). V ročním úhrnu tak příjem do výše 1 582 812 Kč bude zdaněn sazbou 15 % a částka převyšující tuto hodnotu bude podléhat sazbě 23 %.
Příklad: Zaměstnanec, který bude mít příjem 2 000 000 Kč, odvede v roce 2024 z částky 1 582 812 Kč daň ve výši 15 % a ze zbylých 417 188 Kč daň ve výši 23 %. Dojde tak ke zvýšení jeho daňového zatížení následovně:
2023 | 2024 | |
Sazba daně 15 % | 290 333 Kč | 237 422 Kč |
Sazba daně 23 % | 14 823 Kč | 95 953 Kč |
Celková daňová povinnost | 305 156 Kč | 333 375 Kč |
Zaměstnanci začnou od roku 2024 odvádět jako součást příspěvků na sociální zabezpečení i nemocenské pojištění, a to ve výši 0,6 % ze svého vyměřovacího základu (hrubé mzdy). V současné době hradí nemocenské pojištění pouze zaměstnavatel. Pojistné na sociální zabezpečení na straně zaměstnance tak nově bude 7,1 % místo 6,5 %.
Maximální roční vyměřovací základ pro odvod pojistného na sociální zabezpečení za rok 2024 bude činit 2 110 416 Kč (48násobek průměrné mzdy). Tento vyměřovací základ je vázán na zaměstnavatele. V případě více zaměstnavatelů si zaměstnanec se souhrnným vyšším příjmem může požádat o vzniklý přeplatek na pojistném.
Od roku 2024 dojde ke zrušení či omezení daňových výhod, tj. slev na dani a odpočtů od základu daně. Konkrétně půjde o následující změny:
Dle stávající úpravy nepodléhají odvodům pojistného příjmy z dohod o provedení práce do 10 000 Kč. Do stejného limitu se aplikuje srážková daň. Nově budou zavedeny dva limity pro vznik účasti dohodářů na pojistném:
Při překročení tohoto limitu bude muset zaměstnavatel odvádět pojistné na sociální zabezpečení i zdravotní pojištění. Zaměstnanci se stanou plátci pojistného v případě, kdy nesplní vůči zaměstnavateli oznamovací povinnost, zaměstnavatel vůči nim splnil oznamovací povinnost a jsou určeni plátcem rozhodnutím okresní správy sociálního zabezpečení.
Na první z limitů (25 % průměrné mzdy) pak bude navázán limit pro uplatnění srážkové daně. Limit pro srážkovou daň se bude posuzovat zvlášť pro každého zaměstnavatele (nikoli tedy v součtu za všechny zaměstnavatele).
Tato změna měla být původně účinná od 1. ledna 2024, ale nakonec byla účinnost Poslaneckou sněmovnou odložena až na 1. července 2024.
Podle současné právní úpravy se za příjmy ze závislé činnosti nepovažují „povinná plnění zaměstnavatele na vytváření a dodržování pracovních podmínek pro výkon práce stanovená právním předpisem“. Nově bude vypuštěno „povinná“ a „stanovená právním předpisem“. Zaměstnavatelé tak toto ustanovení budou moci využít i na jiná než povinná plnění. Praktické využití určitě bude do budoucna korigováno informací GFŘ či novelou Pokynu D-59.
Dosud měli zaměstnanci povinnost podat přiznání k dani z příjmů fyzických osob (a nemohli tak zaměstnavatele požádat o roční zúčtování daně), pokud jejich zdanitelné příjmy vedle příjmů ze zaměstnání přesáhly částku 6 000 Kč. Nově se tento limit zvyšuje na částku 20 000 Kč a uplatní se již při vypořádání daňových povinností za rok 2023. Do této částky se nepočítají osvobozené příjmy.
Pro zjednodušení systému zdaňování drobných příjmů bude zaveden obecný limit pro osvobození ostatních příjmů do výše 50 000 Kč ročně. Ostatní příjmy pak lze z pohledu aplikace limitu rozdělit na následující skupiny:
Nepeněžní benefity v oblasti kultury, vzdělávání, pořízení služeb a zboží od zdravotnických zařízení, rekreací a zájezdů atd., které jsou poskytované zaměstnavatelem zaměstnanci nebo jeho rodinným příslušníkům, budou nově osvobozeny od daně na straně zaměstnance pouze do poloviny průměrné měsíční mzdy za celý kalendářní rok.
Limit pro osvobození bude představovat v roce 2024 částku 21 983 Kč. Osvobození na straně zaměstnance do této částky se bude posuzovat u každého zaměstnavatele zvlášť, tj. pokud je zaměstnanci poskytováno nepeněžní plnění od více zaměstnavatelů současně, limit bude posuzován u každého samostatně. Za zdanitelný a zpojistnitelný příjem zaměstnance bude považována částka, která přesáhne stanovený limit.
V souvislosti s touto změnou dojde k úpravě daňové (ne)uznatelnosti na straně zaměstnavatele. Daňová neuznatelnost na straně zaměstnavatele bude nově navázána na osvobození na straně zaměstnance. Tj. výdaje na nepeněžní plnění budou vždy daňově neuznatelné, budou-li současně osvobozené na straně zaměstnance. Nadlimitní benefity budou moci být na straně zaměstnavatele daňově uznatelné (nárok by měl vyplývat z interního předpisu, kolektivní smlouvy či pracovní smlouvy).
Příklady:
Níže uvádíme základní přehled benefitů, které spadají do tohoto limitu:
BENEFIT | Komentář |
Jazykové, vzdělávací kurzy, školné za zaměstnance (nesouvisející s výkonem práce) | Nárok kvůli daňové uznatelnosti musí vzniknout na základě vnitřního předpisu/smlouvy. |
Školné či školkovné dětí zaměstnance | |
Příspěvky na nákup zboží nebo služeb zdravotnického zařízení (soukromá zdravotní péče, očkování, brýle, služby psychologa…) | |
Příspěvky na kulturní nebo sportovní akce, použití tělovýchovných nebo sportovních zařízení (včetně dětských táborů, nejrůznějších vstupenek, karty Multisport) | |
Cafeterie/flexipasy a jiné poukázky s účely vymezenými výše | |
Rekreace nebo zájezd | |
Knihy, knihovny zaměstnavatele |
Do limitu pak nespadá vzdělávání zaměstnance, pokud jde o jeho odborný rozvoj související s předmětem činnosti zaměstnavatele, stravování zaměstnanců zajišťované zaměstnavatelem (včetně stravenek, stravenkového paušálu), příspěvky na penzijní a životní pojištění, zákonné zdravotní prohlídky zajišťované/hrazené zaměstnavatelem, firemní akce (viz níže), příjmy plynoucí z akciových a opčních plánů, zboží a služby poskytované zaměstnancům za zvýhodněné ceny, peněžitá plnění poskytovaná zaměstnancům vedle mzdy, vozidlo poskytnuté i k soukromým účelům a jiné.
U některých benefitů bude těžké určit výši nepeněžního příjmu. A to zejména v případech, kdy zaměstnavatel hradí třetím stranám paušál za všechny zaměstnance anebo z důvodu diskrétnosti zaměstnavatel dosud nevyžadoval evidenci, který zaměstnanec benefit využil, např. služby psychologa.
Dále se zruší osvobození nepeněžních darů zaměstnanci do 2 000 Kč poskytovaných dle FKSP (fond kulturních a sociálních potřeb). Dary, pokud nesplní některý z účelů uvedených v předchozím odstavci, budou vždy zdanitelným a zpojistnitelným příjmem. Pro zaměstnavatele však nepůjde o zásadní dopad, protože praktická aplikace osvobození byla již nyní velmi omezená.
V zákoně přibyde nové ustanovení, na základě kterého budou od daně a pojistného osvobozeny akce pořádané zaměstnavatelem pro zaměstnance a jejich rodinné příslušníky (např. mikulášské besídky, firemní večírky). Pro osvobození bude důležité, že je rozsah a forma obvyklá a přiměřená, tj. jako bylo poskytováno například doposud. Další podmínkou je, že se musí jednat o akce neveřejné.
Od ledna 2024 dojde ke sjednocení daňového režimu všech forem stravování zaměstnanců – stravenek (jakožto stravování zajišťované jinými subjekty), peněžitého příspěvku na stravování, a také stravování poskytovaného jako nepeněžní plnění ke spotřebě na pracovišti zaměstnance (ev. vlastní stravovací zařízení). Daňově uznatelnými budou nově jednoduše výdaje vynaložené na naplnění práv zaměstnanců týkajících se jejich pracovních a sociálních podmínek (včetně stravování), která vyplývají z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu zaměstnavatele nebo smlouvy uzavřené se zaměstnancem. Dojde tak zároveň ke zrušení limitu pro daňovou uznatelnost na straně zaměstnavatele u stravenek.
U zaměstnanců bude osvobození příspěvku na stravování pro všechny formy stravování sjednoceno do výše 70 % horní hranice stravného, které lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin (momentálně 107,10 Kč – pravděpodobně se změní). Na straně zaměstnance bude pro osvobození doplněna podmínka přítomnosti zaměstnance v práci, která trvá alespoň 3 hodiny (doposud tato podmínka byla pouze u daňové uznatelnosti na straně zaměstnavatele). U směn trvajících alespoň 11 hodin bude možné poskytnout dvojnásobnou výši. Částka nad příslušný limit bude zdanitelným příjmem zaměstnance, který podléhá pojistnému na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění (jak na straně zaměstnance, tak zaměstnavatele).
V praxi vyvstává otázka, zda by do tohoto limitu mělo vstupovat také např. drobné občerstvení (ovoce, sušenky apod.) poskytované zaměstnavatelem při poradách/na pracovišti. Převládá odborný názor, že nejde o stravování, ale za zajištění pracovních podmínek přispívajících k efektivnímu výkonu práce, tj. nejde o příjem zaměstnance. Rovněž by se limit neměl vztahovat na pracovní snídaně či obědy, kterých se zaměstnanec účastní v rámci plnění svých pracovních povinností (např. oběd s obchodním partnerem zaměstnavatele).
Příklad: Pokud zaměstnavatel poskytuje zaměstnanci na základě interní směrnice jídlo uvařené ve vlastním stravovacím zařízení v hodnotě 200 Kč/8hodinovou směnu, půjde o daňově uznatelný náklad na straně zaměstnavatele (tj. nebude nutné hodnotu potravin dávat do nedaňových nákladů), na straně zaměstnance bude částka 107,10 Kč (částka platná pro rok 2023) osvobozena od daně a pojistného, částka 82,90 Kč ze zdaní a zpojistní. Pokud by šlo o 12hodinovou směnu, byla by celá částka osvobozená.
Výše měsíčního nepeněžního příjmu zaměstnance při používání vozidla pro soukromé i služební účely bude u bezemisních vozidel činit 0,25 %, u nízkoemisních 0,5 % a u ostatních vozidel nadále 1 % z jejich pořizovací ceny. Minimální částka, která musí zaměstnanci do mzdy vstoupit jako nepeněžitý příjem, zůstane beze změny. Ta je stanovena na 1 000 Kč.
Bezemisním vozidlem se pro účely daní z
Nově se při prodeji firemního bytu zaměstnanci uplatní zásada ocenění hodnoty bytu obvyklou cenou a případný rozdíl mezi cenou zaplacenou zaměstnancem a cenou obvyklou je zdanitelným a zpojistnitelným příjmem zaměstnance. Toto pravidlo se neaplikuje na případy, kdy měl zaměstnanec v této jednotce bydliště do konce roku 2023.
příjmů rozumí silniční motorové vozidlo, které používá jako palivo výlučně elektrickou energii nebo vodík, nebo jiné silniční motorové vozidlo, jehož provoz nemá žádné emise CO2.
Zaměstnanci, kteří se účastní akciových nebo opčních plánů zaměstnavatele dle stávajícího přístupu realizují zdanitelný příjem v okamžiku nákupu akcií se slevou nebo v okamžiku obdržení akcií zdarma. Nově je navrhováno, aby se realizace příjmu odložila až na specificky určené okamžiky (typicky prodej akcie). Pokud by nedošlo k uvedenému okamžiku, příjem by se zdanil po uplynutí 10 let od nabytí akcie/podílu. Tento návrh je součástí sněmovního tisku 474.
Pokud se zaměstnanec rozhodne akcie prodat, nyní je příjem z prodeje cenných papírů osvobozen od daně, pokud nepřesáhne 100 tis. Kč (hodnotový test) nebo jestliže doba mezi prodejem a nabytím cenného papíru přesahuje 3 let (časový test). V případě příjmů z prodeje podílů platí pro osvobození časový test 5 let. Od 1. ledna 2025 bude příjem z takových prodejů osvobozen pouze do výše 40 000 000 Kč na poplatníka za zdaňovací období. Částka přesahující tento limit bude podléhat zdanění. Proti zdanitelnému příjmu bude možné uplatnit výdaje související s příjmem, který není od daně osvobozen, tj. pořizovací cenu, poplatky atd., a bude také možné uplatnit jako výdaj tržní hodnotu cenných papírů a podílů k 31. prosinci 2024, které byly nabyty před 1. lednem 2025, namísto jejich pořizovací ceny.
Potřebujete radu v pracovněprávní záležitosti? Objednejte si konzultaci přes náš e-shop
Od roku 2024 by měl být zaveden nový produkt spoření na stáří, tj. dlouhodobý investiční produkt („DIP“) a pojištění dlouhodobé péče. V případě DIP půjde o investice do veřejně obchodovaných finančních produktů jako jsou akcie, EFT, korporátní a státní dluhopisy, podílové fondy apod. DIP budou nabízet jen banky, spořitelní úvěrní družstva, obchodníci s cennými papíry, samosprávné investiční fondy a zahraniční osoby s obdobnou činností.
Poplatníci si budou moci odečíst ze základu daně příspěvky na všechny daňově podporované produkty spoření na stáří (penzijní připojištění, resp. doplňkové penzijní spoření, životní pojištění, DIP a pojištění dlouhodobé péče) až do výše 48 000 Kč za rok (dnes platí limit 24 000 Kč na penzijní připojištění a doplňkové penzijní spoření a 24 000 Kč na životní pojištění). Daňová úspora bude v takovém případě 7 200 Kč za rok.
Na všechny tyto produkty budou moci přispívat i zaměstnavatelé. Podobně jako u penzijního a životního pojištění bude příspěvek zaměstnavatele osvobozen od daně na straně zaměstnance až do výše 50 000 Kč ročně. Tato hranice opět platí pro všechny produkty spoření na stáří uvedené výše. Na straně zaměstnavatele se bude jednat o daňově uznatelný náklad, pokud je poskytování takového příspěvku ukotven v interní směrnici či kolektivní smlouvě.
Oproti penzijnímu pojištění se na dlouhodobý investiční produkt nebude vztahovat státní příspěvek. Podobně jako u penzijního a životní pojištění bude platit podmínka, že dlouhodobý investiční produkt musí být sjednán na dobu trvající minimálně 120 měsíců a lze ho vypovědět nejdříve v kalendářním roce, kdy poplatník dosáhne věku 60 let. Pokud by tyto podmínky poplatník nedodržel a vybral by peníze dříve, musel by zpětně dodanit veškeré uplatněné zvýhodnění.
Produkt | Min. příspěvek | Max. odečet ze základu daně | Měsíční příspěvek pro max. daňové úspory | Max. daňová úspora |
Dlouhodobý investiční produkt | Od 1 Kč | Až 48 000 Kč ročně | 4 000 Kč | 7 200 Kč ročně |
Penzijní pojištění | Od 1 700 Kč* | Až 48 000 Kč ročně (pouze příspěvky nad 1 700 Kč) | 5 700 Kč | 7 200 Kč ročně |
* Kromě zavedení dlouhodobého investičního produktu se chystá také úprava podmínek uplatnění penzijního pojištění. Státní příspěvek v maximální výši 340 Kč obdrží jen ti, kdo bude přispívat alespoň 1 700 Kč měsíčně.
Potýkáte se s daněmi? Nemusíte! Naše poradenské služby jednoduše pořídíte i přes e-shop.
Zpracování mezd | Personalistika | HR business partner | Online mzdový a HR portál | Online docházkový portál | Pracovněprávní poradenství | Daň z příjmů | Mezinárodní vysílání zaměstnanců a zaměstnávání cizinců | Analýza prostředí firmy a spokojenosti zaměstnanců
Přihlaste se a získejte zdarma přístup k důležitým novinkám a odborným informacím. Z odběru se můžete kdykoliv odhlásit. Přečtěte si, jak nakládáme s vašimi osobními údaji: Ochrana osobních údajů | Prohlášení ke GDPR.
Již jste přihlášeni? Potvrďte vaši e-mailovou adresu níže a PDF zamíří přímo do vaší e-mailové schránky.