Úrok z prodlení | Poradna

Žádost o prominutí úroku z prodlení

Pokud ponecháme stranou posouzení zákonnosti vzniku úroku z prodlení a možnost, že i proti tomuto rozhodnutí (platebnímu výměru) lze podat ve lhůtě 30 dnů odvolání, nabízí se zejména možnost podat žádost o prominutí úroku z prodlení.

Předem je třeba upozornit, že žádost podléhá správnímu poplatku ve výši 1 000 Kč, pokud je žádáno o prominutí částky 3 001 Kč a více (do této částky se poplatek nehradí). Upozorňujeme na slova „je žádáno“. Jestliže správce daně úrok promine pouze částečně nebo vůbec, může se vám stát, že na poplatku zaplatíte více, než je vám následně prominuto.

Úroky z prodlení je možné prominout i v případě, že už byly finančnímu úřadu uhrazeny. Žádost o prominutí se nepodává na zvláštním formuláři, lze ji proto podat jako obecnou písemnost. Důležité je, aby daňový subjekt před podáním žádosti uhradil daň, v jejímž důsledku prodlení úrok vznikl.

V jaké výši může být úrok z prodlení prominut?

Při posuzování rozsahu, ve kterém bude úrok z prodlení prominut, finanční úřad zkoumá následující tři kritéria:

• ospravedlnitelný důvod prodlení,
• ekonomické nebo sociální poměry daňového subjektu a
• četnost porušování daňových povinností.

V praxi správce daně postupuje podle Pokynu GFŘ–D–47 vydanému k promíjení příslušenství daně. Na základě procentuálního ohodnocení se stanoví konkrétní promíjená částka, která se může pohybovat v rozmezí 20–100 %. Mezi ospravedlnitelné důvody patří například skutečnost, že daňový subjekt uhradil dlužnou daň pod jiným variabilním symbolem, byl stižen živelní pohromou, nebo že prodlení s úhradou daně činilo maximálně 15 kalendářních dnů ode dne její původní splatnosti. Finanční úřad může jako ospravedlnitelný důvod shledat i okolnost neuvedenou ve výše uvedeném pokynu.