Na co nezapomenout při sestavování účetní závěrky? | Poradna

Nejdůležitější a nejčastější úkony, které je nutné provést v souvislosti s konečnou účetní závěrkou, jsou zpravidla tyto:

Inventarizace

Při účtování o zásobách musí být k rozvahovému dni provedena fyzická inventura, bez ohledu na to, zda účetní jednotka účtuje způsobem A nebo B. Vyčíslené rozdíly se zúčtují jako manka nebo přebytky, dále je třeba zaúčtovat materiál na cestě a nevyfakturované dodávky. V případě, že se o zásobách účtuje způsobem B, je také potřeba odúčtovat počáteční stav skladu a zaúčtovat konečný stav.

Zapomenout se nesmí ani na zaúčtování nedokončené výroby, která vzniká nejen u fyzických výrobků, ale může být např. i u dlouhodobých služeb.

K rozvahovému dni je nutné provést inventuru dlouhodobého majetku, spolu s ní by se měly zkontrolovat také zůstatky na majetkových účtech pořízení a záloh. V rámci kontroly se také zjišťuje, zda jsou k majetku vytvořené odpisové plány, jak účetní, tak daňové. Pokud se o nich neúčtuje v průběhu roku, tak se následně zaúčtují odpisy za celé období.

V rámci inventarizace se provádí kontrola salda a evidence faktur, tedy pohledávek a závazků. Nejběžnějším způsobem je vzájemné odsouhlasení konečného stavu mezi subjekty. K tomu patří kontrola zůstatků zálohových účtů, tj. 314 a 324.

Posledním bodem je inventura pokladny a cenin a následné porovnání účetního a fyzického stavu. Stav bankovního účtu se ověří jednoduše porovnáním s konečným stavem na bankovním výpisu.

Opravné položky

K rozvahovému dni účetní jednotka provádí revizi opravných položek. Opravné položky se tvoří k účtům majetku (tj. aktivním účtům), a to v případě, že došlo k dočasnému snížení ocenění hodnoty majetku – jedná se o nepřímé snížení jejich hodnoty v účetnictví. Jejich tvorba vyplývá ze zásady opatrnosti, aby v účetní závěrce nebyly vykázány nerealisticky vysoké hodnoty aktiv.

Pokud byly tvořené v minulých obdobích, je na místě ověřit, zda nepominuly důvody pro jejich tvorbu. Pak by se musely rozpustit.

Kurzové rozdíly

V účetnictví se k rozvahovému dni přeceňují zůstatky aktiv a pasiv v cizí měně, a to pohledávky, závazky, podíly, cenné papíry, deriváty, ceniny, devizové hodnoty, ale i opravné položky a rezervy (pokud se vztahují k majetku vyjádřenému v cizí měně). Přepočet se provádí podle kurzu ČNB platného k rozvahovému dni a kurzové rozdíly se účtují z valné většiny výsledkově. Výjimka může nastat u cenných papírů, kdy se za určitých podmínek kurzové rozdíly účtují rozvahově přes účet 414.

Přecenění na reálnou hodnotu

Některé účetní jednotky mají povinnost provést k rozvahovému dni přecenění na reálnou hodnotu. A to v případě, že mají v majetku např. deriváty nebo (za určitých podmínek) cenné papíry a pohledávky. Ocenění reálnou hodnotou se netýká většiny mikro účetních jednotek (s výjimkou obchodníků s cennými papíry apod.).

Časové rozlišení, dohadné položky

V rámci kontroly účetnictví je potřeba u nákladových a výnosových účtů prověřit, že jsou správně zaúčtovány položky z pohledu věcné a časové souvislosti s účetním obdobím (bez ohledu na období, ve kterém byly uhrazeny).

Pokud je účetní jednotce známé období i přesná částka, využije k zaúčtování časového rozlišení účty účetní osnovy 381–385. Nejčastějším příkladem mohou být platby za předplatné fakturované 1x ročně, nájemné apod. Záleží na volbě účetní jednotky, jakou hladinu významnosti si pro účtování časového rozlišení určí. Zda bude rozlišovat pouze náklady/výnosy přesahující do dvou účetních období, nebo bude rozlišovat položky měsíčně (např. z důvodu pravidelného reportingu).

Pokud je účetní jednotce znám účel a období, ale ne přesná částka nákladu/výnosu, účtuje jednotka o dohadných položkách (jedná se tedy o odhad, např. při účtování spotřeby energií). Rovněž je potřeba zkontrolovat zúčtování dohadných položek z předchozích účetních období.

Rezervy

V rámci dodržení principu opatrnosti je třeba zvážit vytvoření rezerv.

Účetní rezervy jsou vytvářeny v případě očekávaných budoucích nákladů, u kterých je pravděpodobné, že nastanou, ale není známa jejich výše ani okamžik, kdy vzniknou. O jejich tvorbě rozhoduje sama účetní jednotka a mohou být upraveny ve vnitropodnikové směrnici.

Tvorba a výše zákonných rezerv je upravena daňovými zákony (jedná se například o rezervy v pojišťovnictví, nebo bankovní rezervy).

Výpočet a zaúčtování daně

Na závěr je potřeba proúčtovat splatnou daň z příjmů (pokud z kalkulace vyplývá daňová povinnost), případně další možné daňové závazky, např. daň silniční, daň z přidané hodnoty.

V případě povinně auditované účetní jednotky by se nemělo zapomenout na kalkulaci a proúčtování odložené daně. Ostatní účetní jednotky metodu odložené daně použijí přiměřeně, aby respektovaly metodu věrného zobrazení účetnictví.

Pokud tak nebylo učiněno v průběhu roku, do konce účetního období by měl být zúčtován i hospodářský výsledek minulého roku podle rozhodnutí valné hromady tak, aby účet 431 měl k rozvahovému dni nulový zůstatek.

Sestavení a zveřejnění účetní závěrky

Při závěrečné kontrole účetní jednotka ověří, že se aktiva rovnají pasivům, a sestaví účetní závěrku, která se v plném rozsahu skládá z následujících výkazů:

• Rozvaha,
• Výkaz zisku a ztráty,
• Příloha v účetní závěrce,
• Přehled o peněžních tocích,
• Přehled o změnách vlastního kapitálu.

Rozsah účetní závěrky se různí podle jednotlivých kategorií účetních jednotek a v závislosti na povinnosti auditu.

Posledním krokem po schválení účetní závěrky je její zveřejnění ve sbírce listin.