Dohody o provedení práce – kdy podat daňové přiznání? | Poradna

Z dotazu rozumíme, že se jedná o dohody o provedení práce uzavřené s více zaměstnavateli, nikoliv s jedním zaměstnavatelem. V případě, že se jedná o dohody sjednané u jednoho zaměstnavatele, jednotlivé výdělky se sčítají a níže popsané řešení se neaplikuje.

Souběh dohod o provedení práce

Poplatník smí u jednoho zaměstnavatele podepsat prohlášení poplatníka daně, ten mu následně uplatňuje slevy a příjem daní zálohovou daní. U druhého zaměstnavatele již poplatník prohlášení podepsat nesmí, proto mu jiný zaměstnavatel nebude uplatňovat žádné slevy a příjem zdaní srážkovou daní – ovšem pouze nepřevýší-li příjem hranici 10 000 Kč měsíčně. Povinnost podat daňové přiznání pak nevzniká a poplatník tak může požádat svého hlavního zaměstnavatele o provedení ročního zúčtování.

Výhodnost dobrovolného podání daňového přiznání

Přestože poplatník není povinen přiznání podat, často je to pro něj výhodné. Pokud příjmy od prvního zaměstnavatele nepřesáhly v roce 2021 částku 185 600 Kč (pro rok 2022 částku 205 600 Kč), znamená to, že nebyla uplatněna základní sleva na poplatníka v plné výši. V případě, že se poplatník rozhodne přiznání dobrovolně podat, započte se nevyužitá část slevy proti odvedené srážkové dani. Tím vznikne poplatníkovi daňový přeplatek, tedy nárok na vrácení části srážkové daně, která byla sražena jiným zaměstnavatelem. Poplatník pak musí do daňového přiznání zahrnout příjmy ze všech dohod o provedení práce.

Povinné podání daňového přiznání

Jestliže příjem od dalšího zaměstnavatele limitní částku 10 000 Kč převýší, zaměstnavateli vzniká povinnost odvést zálohovou daň (tedy již ne srážkovou). Samotnému poplatníkovi pak vzniká povinnost podat daňové přiznání, ve kterém uvede příjmy od všech zaměstnavatelů. Vzhledem k tomu, že se jedná pouze o příjmy ze závislé činnosti, smí vyplnit pouze zjednodušené dvoustránkové přiznání, ve kterém uvede všechny uplatňované slevy.