Kolik opravdu stojí někoho zaměstnat? Odpovědět na tuto otázku není lehké, protože každý podnikatel musí při plánování rozpočtu na mzdy pracovat s mnoha proměnnými. Zamýšlí-li navíc rozšířit své podnikatelské aktivity do zahraničí, propočty jsou ještě složitější.

Dohodli jste se s uchazečem o práci na odměně, která vyhovuje oběma stranám? Pozor! Nezapomeňte zvážit všechny související náklady, ať víte, na kolik vás zaměstnanec opravdu přijde. Vedle samotné mzdy myslete na různé daně, pojištění, příspěvky na důchodové pojištění, výkonnostní odměny, specifické benefity související se zvyklostmi dané země či odvětvím a mnohé další faktory.

Věděli jste například, že v Bosně a Hercegovině – Republice srbské neexistují příspěvky zaměstnavatele na sociální zabezpečení? A také, že v Rumunsku existuje speciální fond pro zdravotně postižené osoby? Do fondu přispívají všechny společnosti s 50 a více pracovníky, pokud aspoň 4 % z jejich zaměstnanců nejsou osoby se zdravotním postižením (poplatek se určuje dle počtu zaměstnanců a minimální mzdy stanovené platnou legislativou).

Výčet by mohl pokračovat, ale raději se podívejme, jak vypadají statistiky. Také my jsme byli zvědaví, jaké jsou skutečné náklady na zaměstnance v našem regionu, a sestavili jsme srovnání 21 zemí: Bosna a Hercegovina (Federace Bosny a Hercegoviny: BA-BIH a Republika srbská: BA-SRP), Bulharsko (BH), Černá Hora (ME), Česká republika (CZ), Estonsko, (EE), Chorvatsko (HR), Kypr (CY), Maďarsko (HU), Norsko (NO), Polsko (PL), Portugalsko (PT), Rumunsko (RO), Řecko (GR), Severní Makedonie (MK), Slovensko (SK), Slovinsko (SI), Spojené království Velké Británie a Severního Irska (GB), Srbsko (SR), Španělsko (ES), Turecko (TR) a Ukrajina (UA).

Pro zjednodušení výpočtů jsme použili náklady (mzda a ostatní daně) u běžného pracovního úvazku. Vycházeli jsme ze scénáře, kdy společnost vyplácí zaměstnanci čistou mzdu 1000 EUR (při zaměstnání na plný úvazek, bez výhod typu stravenky či dalších benefitů, bez daňových úlev na děti), a analyzovali jsme, jak se v uvedených zemích liší odvody na sociální a zdravotní pojištění, nebo daň z příjmů.

V přehledu níže naleznete, jak vysoké jsou tyto částky v EUR, jaké další srážky se v jednotlivých zemích uplatňují a jak vysoké jsou v dané situaci celkové náklady.

Jiné srážky

(při čisté mzdě 1000 EUR)

Další srážky se vztahují pouze na některé země:

• Kypr (CY) – Fond soudržnosti, Fond pro nadbytečnost a Fond průmyslového vzdělávání – vše je zahrnuto v odvodech zaměstnavatele. Na některé zaměstnavatele se může vztahovat také Fond dovolené.
• Norsko (NO) – Standardní minimální srážka, úroky z úvěrů.
• Polsko (PO) – 55 EUR – Náklady na příjmy, 57,50 EUR – Úleva pro střední třídu (od 1. července 2022 byla úleva pro střední třídu zrušena s ohledem na snížení sazby daně z příjmů fyzických osob ze 17 % na 12 %).
• Rumunsko (RO) – Do Fondu zdravotně postižených osob přispívají společnosti s alespoň 50 zaměstnanci, které nezaměstnávají nejméně 4 % zdravotně postižených osob z celkového počtu zaměstnanců (poplatek se stanoví podle počtu zaměstnanců a minimální mzdy stanovené platnými právními předpisy).
• Ukrajina (UA) – Válečná daň je podle legislativy stále považována za přechodnou, v současnosti však nejsou žádné informace, kdy bude zrušena.

Spočítejte si mzdy svých zaměstnanců

Zajímá vás mzdová tématika? S našimi kalkulačkami si můžete jednoduše a rychle spočítat čistý příjem zaměstnanců hned v několika zemích – připravili jsme pro vás mzdovou kalkulačku pro Českou republiku, Maďarsko, Polsko, Rumunsko a Slovensko.

Poznámky

• všechny částky byly pro zjednodušení zaokrouhleny,
• odhady byly zpracovány v květnu 2022.