ZÍSKEJTE ZDARMA PŘÍSTUP K
Sledujeme nepřetržitě legislativní úpravy a pravidelně informujeme o změnách, které mohou mít dopad na vaše podnikání. Chcete i vy dostávat zajímavé odborné články a studie, užitečné tipy, informace o novinkách a legislativních změnách přímo do vaší emailové schránky?
Na co se můžete těšit? Nahlédněte do našeho Newsroomu .
Zašleme vám pouze informace, které budeme pokládat za užitečné pro vás a vaši společnost. S vašimi osobními údaji nakládáme v souladu se zásadami Ochrany osobních údajů a Prohlášení ke GDPR.
Nemůžete se přihlásit? Zkuste tuto stránku.
Naše účetní zapomněla podat přiznání k dani z příjmů společnosti, a to bylo podáno po termínu. Co bude následovat? Jaké nám za opožděné podání hrozí sankce?
Přiznání k dani z příjmů právnických osob se dle daňového řádu podává nejpozději do třech měsíců po uplynutí zdaňovacího období. Základní lhůta pro podání daňového přiznání k dani z příjmů právnických osob za zdaňovací období 2024 končí dne 1. dubna 2025. Pokud subjekt podá daňové přiznání elektronicky (např. skrze datovou schránku nebo elektronický portál), lhůta se o měsíc prodlužuje a aktuálně připadne na 2. května 2025.
Vzhledem k tomu, že datové schránky jsou v současnosti povinně zřizovány všem právnickým, ale například i podnikajícím fyzickým osobám, je pro většinu poplatníků termín pro podání daňového přiznání právě 2. května 2025. Tato povinnost vyplývá z § 72 odst. 6 daňového řádu, který stanovuje povinnost elektronické komunikace pro osoby se zpřístupněnou datovou schránkou zřízenou ze zákona. Jestliže poplatník, který má povinně zřízenou datovou schránku, podá přiznání v papírové formě, správce daně mu v souladu s daňovým řádem uloží pokutu.
Pokud daňové přiznání nebylo podáno ve výše uvedené lhůtě, lze k jeho podání zplnomocnit daňového poradce. V takovém případě se lhůta pro podání daňového přiznání prodlužuje až do 1. července 2025. Plnou moc je možné na finanční úřad podat až do konce této lhůty.
Přiznání je samozřejmě možné podat i po lhůtě, ale čím dříve tím lépe, jelikož od šestého pracovního dne prodlení se počítají sankce a s každým dalším dnem narůstají.
Při nepodání daňového přiznání včas pokuta činí:
Pokud výše pokuty nedosáhne 1 000 Kč, pokuta se nepředepíše a daňovému subjektu tak nevzniká povinnosti ji uhradit.
Pokud společnosti na základě pozdě podaného přiznání vznikla daň, a ta byla rovněž uhrazena po lhůtě, je povinna uhradit i úrok z dlužné částky daně za dobu, po kterou je v prodlení s úhradou daně. Úrok z prodlení vzniká již od 4. dne následujícího po původní splatnosti daně do dne její úhrady.
Výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené ČNB pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Podobně jako u pokuty, nepřesáhne-li úrok z prodlení v úhrnu u jednoho druhu daně částku 1 000 Kč za zdaňovací období nebo kalendářní rok, správce daně jej nepředepíše a daňovému subjektu nevzniká povinnost úrok hradit.
Předepíše-li vám správce daně pokutu za pozdní podání daňového přiznání, případně úrok z prodlení, je možné požádat o jejich prominutí. O prominutí lze žádat dokonce i poté, co bylo příslušenství daně (tedy pokuta či úrok z prodlení) uhrazeno. Pro úplnost je však třeba zmínit, že prominutí příslušenství daně je podmíněno existencí ospravedlnitelného důvodu, které stanoví pokyn GFŘ, a zároveň je třeba uhradit samotnou daňovou povinnost. Nově mezi ospravedlnitelné důvody pro prominutí pokuty patří i situace, kdy daňový subjekt podal daňové přiznání opožděně, avšak samotná daň byla uhrazena ve lhůtě.