ZÍSKEJTE ZDARMA PŘÍSTUP K
Sledujeme nepřetržitě legislativní úpravy a pravidelně informujeme o změnách, které mohou mít dopad na vaše podnikání. Chcete i vy dostávat zajímavé odborné články a studie, užitečné tipy, informace o novinkách a legislativních změnách přímo do vaší emailové schránky?
Na co se můžete těšit? Nahlédněte do našeho Newsroomu .
Zašleme vám pouze informace, které budeme pokládat za užitečné pro vás a vaši společnost. S vašimi osobními údaji nakládáme v souladu se zásadami Ochrany osobních údajů a Prohlášení ke GDPR.
Nemůžete se přihlásit? Zkuste tuto stránku.
Týká se: Správa daní
Daňové povinnosti mohou v praxi někdy přinášet sankce, které daňový subjekt nemusí řešit pouze jejich úhradou, ale i prostřednictvím žádosti o prominutí příslušenství. Nejvyšší správní soud (dále jen „NSS“) se v poslední době opakovaně zabýval podmínkami, za kterých lze prominutí daně a jejího příslušenství aplikovat. Rovněž se vyjadřoval k otázce splatnosti daně při daňové kontrole a následném odvolání. V článku shrnujeme vybraná rozhodnutí NSS na dané téma.
Obecná úprava promíjení příslušenství daně je upravena v rámci § 259 až 259c zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád. Další podrobné informace pak obsahuje také pokyn GFŘ č. D–67, který s účinností od 1. března 2025 nahrazuje pokyn D – 58.
O prominutí příslušenství daně (pokuta, penále, úroky z prodlení apod.) lze požádat správce daně prostřednictvím obecného podání (tj. není pro něj vyhrazen speciální formulář). Pokud se žádá o prominutí částky 3.001 Kč a vyšší, podléhá žádost správnímu poplatku ve výši 1.000 Kč. V ostatních případech je bez poplatku. Správce daně následně posoudí oprávněnost žádosti a rozhodne, v jakém rozsahu lze prominout. Podání žádosti tedy automaticky neznamená, že bude daňový subjekt úspěšný.
Obecně lze penále prominout do výše 75 %, zatímco pokuty a úroky je možné prominout až do 100 %. Žádost nelze podat, pokud se daňový subjekt (jako žadatel) nebo jeho statutární orgán v posledních 3 letech dopustil závažného porušení daňových předpisů (definici závažného porušení blíže definuje výše zmíněný pokyn D-67). NSS v rámci judikatury zdůrazňuje, že při posuzování žádosti není rozhodující výše daňové povinnosti, ale způsob, jakým daňový subjekt ztížil správu daní. Správce daně má v případě, že žádosti o prominutí nevyhoví, povinnost svůj závěr daňovému subjektu dostatečně odůvodnit. NSS proto zdůrazňuje, že postup a rozhodnutí daňových orgánů musí být vždy přezkoumatelné.
Daňový subjekt podáním žádosti rovněž nese důkazní břemeno. Současně by tak s popsanými důvody pro prominutí měl být schopen také doložit důkazní prostředky, které tvrzení v žádosti dokládají. Podle judikatury NSS (rozsudek čj. 3 Afs 71/2022–38) nelze prominutí udělit automaticky, ale pouze v případech, kdy je prokázána existence závažného důvodu hodného zvláštního zřetele.
Mezi tyto důvody mohou patřit nepředvídatelné události, které mají přímý dopad na platební schopnost daňového subjektu, jako například:
NSS v této souvislosti zdůrazňuje, že samotné ekonomické potíže daňového subjektu nejsou bez dalšího důvodem pro prominutí daně či jejího příslušenství. Dále je třeba, aby důkazy předložené daňovým subjektem dostatečně prokazovaly souvislost mezi tvrzenými okolnostmi a neschopností splnit daňovou povinnost.
V tomto případě např. judikatura NSS uvádí (rozsudek čj. 8 Afs 93/2022-79), že výše prominutí závisí od závažnosti zdravotního stavu daňového subjektu. To znamená, že prominutí pokuty ve výši 100 % připadá v úvahu, pouze pokud zdravotní stav zcela zabraňuje plnit daňové povinnosti.
Z pohledu daňových poplatníků je klíčové vědět, kdy je daň skutečně splatná a jaké jsou důsledky odvolání proti rozhodnutí správce daně. Rozsudky NSS potvrzují (například rozsudek čj. 5 Afs 317/2023–25), že samotné zaslání výsledků daňové kontroly neznamená, že je daň splatná. Pokud se daňový subjekt proti rozhodnutí odvolá, není povinen daň ihned uhradit, neboť rozhodnutí nenabylo právní moci. To znamená, že ačkoliv správce daně může vydat platební výměr, skutečná povinnost platby vzniká až po pravomocném ukončení odvolacího řízení.
Důležité je však upozornit na skutečnost, že během trvání odvolacího řízení se počítá úrok z prodlení. Jinak řečeno, i když samotná daň není splatná, může se subjekt dostat do situace, kdy po pravomocném rozhodnutí správce daně bude muset nejen doplatit daň, ale také uhradit nemalé úroky z prodlení. Tento aspekt je často podceňován, ale může mít značný finanční dopad.
V této souvislosti pak daňový subjekt bude obtížně žádat o prominutí úroku z prodlení s poukazem na skutečnost, že odvolací řízení trvalo příliš dlouho.
Vzhledem k judikatuře NSS je vhodné, aby daňové subjekty při daňových kontrolách a odvoláních měly na paměti následující:
Prominutí příslušenství daně vyžaduje pečlivou přípravu žádosti daňovým subjektem. Současně je nutné si být vědom rizik spojených s prodlením platby v případě daňového sporu. Rozsudky NSS v této oblasti poskytují cenné vodítko, jak správně postupovat a minimalizovat možná finanční rizika.