ZÍSKEJTE ZDARMA PŘÍSTUP K
Sledujeme nepřetržitě legislativní úpravy a pravidelně informujeme o změnách, které mohou mít dopad na vaše podnikání. Chcete i vy dostávat zajímavé odborné články a studie, užitečné tipy, informace o novinkách a legislativních změnách přímo do vaší emailové schránky?
Na co se můžete těšit? Nahlédněte do našeho Newsroomu .
Zašleme vám pouze informace, které budeme pokládat za užitečné pro vás a vaši společnost. S vašimi osobními údaji nakládáme v souladu se zásadami Ochrany osobních údajů a Prohlášení ke GDPR.
Nemůžete se přihlásit? Zkuste tuto stránku.
Důležitý termín: 1.8.2024 / 1.1.2025
Týká se: Pracovní právo
Dne 31. července 2024 byla vyhlášena ve Sbírce zákonů novela zákona č. 226/2006 Sb., zákoníku práce. Jedná se zejména o transpoziční novelu, která do českého právního řádu zapracovává požadavky Evropské unie. Pozměňovacími návrhy byla nicméně vložena i další ustanovení významná pro pracovní právo.
Novela přináší řadu důležitých změn, jež ovlivní jak zaměstnavatele, tak zaměstnance. Přečtěte si o novém mechanismu pro výpočet minimální mzdy, zrušení zaručené mzdy v soukromém sektoru a dalších novinkách v pracovním právu.
Ač byla novela účinná doslova pár hodin po jejím vyhlášení, není třeba ukvapeně přepisovat smlouvy a dohody. Většina změn je fakticky aplikovatelná až od roku 2025. Změn, které je nutné či možné zohlednit už nyní, je pouze několik.
Od 1. srpna 2024 se jedná o následující změny:
Naopak až od 1. ledna 2025 nastanou tyto změny:
Novela zavádí nový způsob výpočtu valorizace minimální mzdy, a to dle požadavků Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2041 ze dne 19. října 2022 o přiměřených minimálních mzdách v Evropské unii.
Nově bude valorizace navázána na predikci průměrné hrubé měsíční mzdy pro kalendářní rok, na který se stanovuje výše minimální mzdy. Stanovuje se orientační referenční hodnota ve výši 47 % průměrné hrubé mzdy v národním hospodářství. Orientační referenční hodnota není cílem, ale slouží pro účely porovnání stávající úrovně minimální mzdy ve vztahu k hodnocení její přiměřenosti.
Výše minimální mzdy tak bude růst v souvislosti se zvyšováním poměru k průměrné mzdě v národním hospodářství. Pro praxi tento mechanismus znamená výrazný nárůst minimální mzdy. Vláda schválila nařízením nárůst minimální mzdy na příští rok o 1.900 Kč, a to na 20.800 Kč měsíčně (tisková zpráva MPSV).
KDY: Minimální mzda bude na základě tohoto valorizačního mechanismu poprvé stanovena pro rok 2025. Ode dne nabytí účinnosti zákona do konce roku 2024 přísluší zaměstnancům minimální mzda ve výši platné před novelou, tedy ve výši, kterou stanovila vláda v nařízení vlády č. 567/2006 Sb.
Zaručená mzda je zrušena bez náhrady. Dle průzkumů je u valné většiny společností poskytována mzda vyšší, než jsou úrovně zaručené mzdy. Často se také vyskytují problémy se správným zařazením do skupiny prací. Zákonodárce se proto rozhodl zaručenou mzdu v soukromém sektoru úplně zrušit. Ochrana před nepřiměřeně nízkým oceněním práce bude nově zajištěna minimální mzdou, u které se očekává výrazný nárůst.
Účinný zůstane institut zaručeného platu ve veřejném sektoru. Nejnižší úrovně zaručeného platu jsou stanoveny ve čtyřech skupinách prací podle nařízení vlády, namísto původních osmi.
KDY: Na základě přechodných ustanovení se však budou do konce roku 2024 zaměstnavatelé stále řídit nejnižší úrovní zaručené mzdy pro rok 2024.
Dochází k zakotvení tzv. samorozvrhování pracovní doby zaměstnancem. Nově budou moci zaměstnanec a zaměstnavatel uzavřít písemnou dohodu, na základě které si bude zaměstnanec moci rozvrhovat pracovní dobu sám. Rozšíří se tak možnost samorozvržení pracovní doby zaměstnancem ze zaměstnanců pracujících na dálku (jak to bylo možné před novelou) i na zaměstnance pracující na pracovišti.
Délka samorozvržené pracovní směny nesmí překročit dvanáct hodin a zaměstnanci musí dodržovat zákonné limity odpočinku denního i mezi směnami a přestávky. Vzhledem k tomu, že za dodržování těchto podmínek stále odpovídá zaměstnavatel, je vhodné, aby jejich dodržování průběžné kontroloval, například prostřednictvím výkazů zaměstnance (je vhodné povinnost výkazů se zaměstnanci sjednat). Je také možné si přímo v dohodě sjednat další omezení, např. zákaz rozvrhnout pracovní dobu v noci, v sobotu a v neděli, ve svátky apod., aby se zaměstnavatel vyhnul povinnosti hradit odpovídající příplatky.
Dohoda může také specifikovat, zda si má zaměstnanec rozvrhovat týdenní pracovní dobu rovnoměrně nebo nerovnoměrně a jak dlouhé bude v tomto případě vyrovnávací období. Je nutné, aby rozvržené směny odpovídaly délce jeho pracovního úvazku a vyrovnávacímu období (jde-li o nerovnoměrné rozvržení pracovní doby).
Výše uvedená omezení může být pro zaměstnavatele výhodnější neuzavírat přímo v dohodě, ale písemně o nich zaměstnance informovat, a to z důvodu případných pozdějších změn. Dohodu lze ukončit vzájemnou dohodou nebo jednostrannou výpovědí s patnáctidenní výpovědní dobou. Pozor, tato doba začíná běžet již dnem doručení výpovědi druhé straně.
Dopad to bude mít i na osoby pracující na DPP a DPČ, se kterými může být dohoda také uzavřena. Odpadne tak u nich povinnost předem rozvrhovat pracovní dobu, která byla v praxi mnohdy spíše formální. S dohodáři je nicméně vhodné sjednat maximální rozsah pracovní doby za určité období (zejména aby nedošlo k překročení maximálních limitů DPP a DPČ). Za neuzavření písemné dohody, porušení povinností z dohody nebo porušení pravidel při jejím ukončení může být uložena pokuta až 300.000 Kč podle zákona o inspekci práce.
Nová úprava samorozvrhováni pracovní doby se uplatní obecně, a to jak na výkon práce na pracovišti, tak i mimo něj. Praktické může být uzavírat tyto dohody již v rámci pracovních smluv nebo dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr (to však nemá dopad na možnost výpovědi této dohody).
KDY: Účinnost této úpravy je odložena až na 1. ledna 2025.
Doposud byl příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí ve veřejném sektoru stanoven na 5 % minimální mzdy, novela stanovuje novou výši v rozpětí 5–15 % minimální mzdy. Konečnou výši příplatku bude v rámci stanoveného rozpětí určovat zaměstnavatel s přihlédnutím k míře rizika, intenzity a doby působení ztěžujících vlivů. Rozpětí bude každoročně na následující rok určovat MPSV, a to do 30. září.
KDY: Zvýšení příplatku se podle přechodných ustanovení aplikuje až od 1. ledna 2025.
Nově je díky pozměňovacímu návrhu výslovně upravena možnost sjednat odměnu z dohody s přihlédnutím k případné noční práci, práci ve ztíženém pracovním prostředí nebo práci v sobotu a v neděli. Podmínkou je sjednání rozsahu práce v uvedených ztížených pracovních režimech.
KDY: 1. srpna 2024.
Novela ruší povinnost zaměstnavatelů vydávat na začátku každého kalendářního roku písemný rozvrh čerpání dovolené. Tímto krokem se sníží administrativní zátěž zaměstnavatele a bude lépe reflektována zavedená praxe, kdy se zcela běžně postupuje odlišně a dochází k situacím, kdy o termínech dovolených většinou rozhodují sami zaměstnanci v průběhu kalendářního roku a zaměstnavatel je pouze schvaluje.
Nadále však platí, že termín čerpání dovolené určuje zaměstnavatel dle svých provozních potřeb, současně však s přihlédnutím k oprávněným zájmům zaměstnance.
KDY: 1. srpna 2024.
Novela rozšiřuje úpravu uzavírání kolektivních smluv a vyjednávání s odborovými organizacemi. Změna má řešit situace, kdy se více odborových organizací působících u zaměstnavatele neshodlo na obsahu kolektivní smlouvy, a tím zablokovalo její uzavření.
Pokud se odborové organizace mezi sebou do určité doby nedohodnou, je za splnění podmínek stanovených v zákoníku práce zaměstnavatel oprávněn uzavřít kolektivní smlouvu s odborovou organizací, která má největší počet členů, nebo s více odborovými organizacemi, které mají dohromady nejvíce členů. Tomuto může zabránit pouze písemný nesouhlas nadpoloviční většiny zaměstnanců.
KDY: 1. srpna 2024.
V případě zaměstnanců pracujících ve zdravotnictví v nepřetržitých provozech se zakotvuje možnost rozvrhnout směnu až v rozsahu 24 hodin (z běžných 12 hodin). Má se tím předejít situacím, kdy jsou zaměstnancům ve zdravotnictví rozvrhovány směny rovnou s přesčasy. Z podstaty věci nemůže být totiž přesčas naplánován.
Zavádí se v souvislosti s tím také nový příplatek za zvýšenou zátěž zaměstnance ve zdravotnictví nejméně ve výši 20 % průměrného výdělku za 13. a každou další hodinu odpracovanou v takovéto směně.
Vedle výše uvedeného se zakotvuje také povinnost zaměstnavatelů umožnit zdravotníkům prohlubování kvalifikace, které je považováno za výkon práce, a nárok zdravotníků na placené volno při zvyšování kvalifikace (změna je upravena zákony č. 95/2004 Sb. a č. 96/2004 Sb.).
KDY: 1. srpna 2024.
Novela upřesňuje ručení za mzdy zaměstnanců subdodavatelů ve stavebnictví. Ručení se konkrétně týká dodávek těchto plnění: stavební práce poskytované při provádění stavby, změně nebo údržbě dokončené stavby anebo při odstraňování stavby na staveništi, zejména výkopové práce, přemísťování zeminy, vlastní stavební práce, montáž a demontáž prefabrikovaných dílů, instalace zařízení nebo vybavení, úpravy stavby, renovace stavby, opravy stavby, demontáž stavby, demolice stavby, údržba stavby, malířské a úklidové práce v rámci údržby stavby, asanace stavby.
KDY: 1. srpna 2024.
Vzhledem k tomu, že novela byla vyhlášena na poslední možnou chvíli ještě v červenci a nabývá účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po jejím vyhlášení, stala se účinnou již od 1. srpna 2024, s výjimkou ustanovení o rozvržení pracovní doby a změn v zákoně o inspekci práce, které nabývají účinnosti k 1. lednu 2025. Většina podstatných změn je ale podle přechodných ustanovení aplikovatelná také až od 1. ledna 2025, jak uvádíme výše.