ZÍSKEJTE ZDARMA PŘÍSTUP K
Sledujeme nepřetržitě legislativní úpravy a pravidelně informujeme o změnách, které mohou mít dopad na vaše podnikání. Chcete i vy dostávat zajímavé odborné články a studie, užitečné tipy, informace o novinkách a legislativních změnách přímo do vaší emailové schránky?
Na co se můžete těšit? Nahlédněte do našeho Newsroomu .
Zašleme vám pouze informace, které budeme pokládat za užitečné pro vás a vaši společnost. S vašimi osobními údaji nakládáme v souladu se zásadami Ochrany osobních údajů a Prohlášení ke GDPR.
Nemůžete se přihlásit? Zkuste tuto stránku.
Dne 1. ledna 2025 nabyla účinnosti novela zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. Nejvýraznější novinkou, kterou novela přinesla, je koncepční změna v oblasti zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Nová pravidla mají za cíl motivovat zaměstnavatele k přímému zaměstnávání těchto osob a současně zjednodušit administrativu spojenou s náhradním plněním.
Dále pak byla 29. dubna 2025 ve sbírce zákonů vyhlášena novela zákoníku práce známá po označením flexinovela. Přestože se jedná o novelu zákoníku práce, obsahuje hned několik změn týkajících se zákona o zaměstnanosti – s tím, že účinnost většiny z nich je stanovena na 1. ledna 2026.
Nová úprava se zaměřuje především na podporu v nezaměstnanosti v souvislosti s rekvalifikací, přičemž zlepšuje podmínky pro starší uchazeče o zaměstnání. Změny se týkají především zvýšení podpory v nezaměstnanosti, prodloužení podpůrčí doby a úpravy pravidel pro osoby, které ukončily pracovní poměr bez vážného důvodu. Hlavním cílem těchto nových pravidel je zajistit spravedlivější a lepší finanční podporu uchazečům o zaměstnání v různých životních situacích.
Pro přehlednost je tento článek rozdělen do dvou částí. V první se zabýváme změnami již účinnými – tedy nejvýznamnějšími úpravami zákona o zaměstnanosti obsaženými v novele účinné od 1. ledna 2025. V druhé části jsou pak shrnuty novinky s účinností k 1. lednu 2026.
Zákon o zaměstnanosti ukládá zaměstnavatelům s více než 25 zaměstnanci povinnost zaměstnávat osoby se zdravotním postižením, a to v rozsahu označovaném jako povinný podíl. Dle zákona by osoby se zdravotním postižením měly tvořit 4 % celkového počtu zaměstnanců daného zaměstnavatele. V praxi to tedy znamená, že má-li zaměstnavatel 100 zaměstnanců, je povinen zajistit, aby 4 ze 100 zaměstnanců byly osoby se zdravotním postižením.
Pokud zaměstnavatelé povinný podíl nesplňují, zákon o zaměstnanosti jim nabízí 3 způsoby tzv. náhradního plnění:
Předmětná novela tedy mění koncepci odvodů do státního rozpočtu. Konkrétně od 1. ledna 2025 platí nový mechanismus výpočtu odvodů. Zákonodárce si od změny slibuje větší motivování zaměstnavatelů k plnění povinného podílu formou přímého zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Toho se snaží novela dosáhnout mimo jiné zpřísněním podmínek náhradního plnění. Hlavním cílem novely je vytvořit spravedlivější a efektivnější systém, který může skutečně přispět k lepšímu začlenění osob se zdravotním postižením na trh práce.
Základem pro výpočet odvodů zůstává průměrná mzda s tím, že částka je i nadále odváděna za každou osobu se zdravotním postižením, kterou by měl zaměstnavatel zaměstnat. Co se však mění, je koeficient. Nově totiž není plošný pro všechny zaměstnavatele nacházející se pod 4% hranicí povinného podílu, ale průměrná mzda je násobena koeficienty odpovídajícími určitému procentu zaměstnaných osob se zdravotním postižením:
Tato změna výpočtu odvodů se nejvíce promítá v situaci, kdy se zaměstnavatel rozhodne plnit povinný podíl kombinací zákonem nabízených plnění. Jednotlivé situace, které mohou při kombinaci nastat a jak v jejich případech postupovat při výpočtu odvodů do státního rozpočtu, si ukážeme na následujících příkladech.
Zaměstnavatel zaměstnává celkem 100 zaměstnanců, má tedy povinnost plnit 4% povinný podíl, a to v rozsahu zaměstnání 4 osob se zdravotním postižením. Zaměstnavatel se rozhodne, že povinný podíl bude plnit pomocí náhradních plnění:
Za kolik zaměstnanců bude v této situaci zaměstnavatel povinen platit odvody a jak určí jejich výši? Dle zákona je zaměstnavatel povinen odvádět odvody za každou osobu se zdravotním postižením, kterou by měl zaměstnat. Odvody budou v tomto případě odváděny za 2 zaměstnance, protože zbývajícím 2 zaměstnancům odpovídá rozsah odebíraných výrobků.
Při určení výše odvodů je však nezbytné vycházet pouze z počtu osob se zdravotním postižením přímo zaměstnaných u zaměstnavatele. Při výpočtu výše odvodů se nepřihlíží k poměrnému počtu povinného dílu plněnému prostřednictvím odběru výrobků. To znamená, že výši odvodů není možné optimalizovat pomocí odběru výrobků, jako tomu bylo doposud.
V uvedeném příkladu tedy bude zaměstnavatel odvádět odvody za 2 osoby se zdravotním postižením, které měl zaměstnat. Částka odvodu pak bude odpovídat průměrné mzdě v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku vynásobené koeficientem 3,5, neboť zaměstnává méně než 1 % osob se zdravotním postižením z celkového počtu svých zaměstnanců.
Zaměstnavatel zaměstnává celkem 100 zaměstnanců, má tedy povinnost plnit 4% povinný díl, a to v rozsahu zaměstnání 4 osob se zdravotním postižením.
V tomto případě bude zaměstnavatel odvádět odvody za 1 osobu se zdravotním postižením, kterou měl zaměstnat, a to v částce odpovídající průměrné mzdě v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku vynásobené koeficientem 2, neboť zaměstnává alespoň 1 % osob se zdravotním postižením z celkového počtu svých zaměstnanců.
Legislativní změny platné od roku 2025 mění pravidla pro firmy v oblasti odpovědnosti vůči osobám se zdravotním postižením. Nový systém sankcí závisí na tom, jak dobře firmy plní své povinnosti v oblasti inkluze. Společnosti, které se aktivně snaží, budou odměněny, zatímco ty, jež se povinnostem vyhýbají, pocítí svou pasivitu ve formě vyšších odvodů. Cílem je skutečné začlenění osob se zdravotním postižením, nejen formální splnění pravidel.
Úspěch reformy ale bude záviset především na její praktické aplikaci a na tom, zda skutečně povede k žádoucí transformaci pracovního prostředí ve prospěch větší diverzity a rovných příležitostí.
Nejvýznamnějších změna, kterou přináší novela s účinností od 1. ledna 2026, spočívá ve zvýšení podpory v nezaměstnanosti. Podpora v nezaměstnanosti je vyplácena osobám, jež jsou u Úřadu práce přihlášeny jako uchazeči o zaměstnání a splnily dobu zaměstnání nezbytnou pro nárok na podporu v nezaměstnanosti. Tato doba činí 12 měsíců v posledních dvou letech a zároveň zaměstnání musí zakládat povinnost pro odvody důchodového pojištění.
Délka doby, po kterou je podpora v nezaměstnanosti uchazeči poskytována, je závislá na věku daného uchazeče. Novela tento koncept nemění, přináší však úpravu věkové hranice. Nově bude délka podpůrčí doby vypadat následovně:
Výše podpory se odvíjí od předchozích příjmů uchazeče. Konkrétně je určována pomocí procentní sazby z průměrného měsíčního výdělku v jeho posledním ukončeném zaměstnání v rozhodném období, tedy v posledních 2 letech. Do rozhodného období se však počítají i tzv. náhradní doby pojištění, tedy období, během nichž uchazeč sice nepracoval, ale přesto jsou započítána do důchodu. Mezi náhradní doby pojištění typicky patří pobírání peněžité pomoci v mateřství, rodičovského příspěvku, invalidního důchodu pro invaliditu 3. stupně apod.
Výše podpory však není neomezená. Limit představuje tzv. horní hranice neboli maximální výše podpory. V současnosti činí maximální výše podpory 0,58násobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, v němž uchazeč o zaměstnání podal žádost o podporu v nezaměstnanosti. V praxi toto omezení znamená, že přesáhne-li procentní sazba z průměrného měsíčního výdělku výši maximální podpory, je poskytovaná podpora rovna částce odpovídající maximální výši podpory, nikoliv částce určené pomocí procentní sazby.
Novela maximální výši podpory navýší, a to z 0,58násobku na 0,8násobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém byla podána žádost o podporu v nezaměstnanosti.
V současnosti zákon stanovuje, při skončení za závažných důvodů, pro všechny osoby jednotné schéma pobírání podpory v nezaměstnanosti. Schéma je rozhodné pro určení výše podpory, která v prvních 2 měsících činí 65 %, další 2 měsíce 50 % a po zbývající podpůrčí dobu 45 % průměrného měsíčního výdělku uchazeče nebo vyměřovacího základu.
V této oblasti novela přinese poměrně významné změny. Za prvé dojde k celkovému navýšení procentní sazby a za druhé bude zavedeno rozdělení schématu, přičemž hraničním určovatelem bude věk uchazeče, dosažený v den podání žádosti o podporu:
Pro uchazeče o podporu v nezaměstnanosti z těchto změn tedy plyne, že bude velký rozdíl, zda o podporu zažádají v prosinci 2025, nebo až v lednu 2026. Rozdíl může v některých případech činit až tisíce korun měsíčně.
Nesplní-li uchazeč o podporu požadavek doby trvání zaměstnání a nevznikne mu tak nárok na plnou podporu v nezaměstnanosti, může žádat o sníženou podporu v nezaměstnanosti označovanou jako podpora při nulovém výdělku. Tato podpora je uchazeči přiznána, jestliže:
Novela, stejně jako u plné podpory v zaměstnanosti, navýší podporu při nulovém výdělku a rozdělí schéma jejího poskytování:
Tato změna mj. znamená, že uchazečům do 52 let bude podpora při nulovém výdělku poskytována po dobu pouhých 4 měsíců.
Zákon o zaměstnanosti v současném znění obsahuje ustanovení postihující uchazeče, kteří předchozí zaměstnání opustili sami, nebo k ukončení jejich předchozího pracovního poměru došlo dohodou bez vážného důvodu. Penalizace těchto uchazečů spočívá ve snížené podpoře v nezaměstnanosti, jež po celou podpůrčí dobu činí 45 % průměrného měsíčního výdělku uchazeče nebo vyměřovacího základu.
Novela dané ustanovení obsahující penalizaci zruší.
Změn se dočká také výše podpory při rekvalifikaci, kde opět dochází k jejímu navýšení.
Podpora při rekvalifikaci se z 60 % navýší na 80 % průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu a její maximální výše bude navýšena z 0,58násobku na 0,8násobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, v němž uchazeč o zaměstnání nastoupil na rekvalifikaci.
Navýšena bude také podpora při rekvalifikaci v rámci podpory při nulovém výdělku, a to z 0,14násobku na 0,4násobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, v němž uchazeč o zaměstnání nastoupil na rekvalifikaci.
Poslední změnou, kterou novela přinese, je prodloužení minimální doby důchodového pojištění potřebného k nároku na plnou podporu z 6 měsíců na 9 měsíců.
Po účinnosti novely bude uchazeč o zaměstnání, jenž v posledních dvou letech čerpal podporu, ale nevyčerpal ji kvůli zaměstnání nebo jiné výdělečné činnosti, muset pro získání nároku na celou podpůrčí dobu mít splněnu podmínku min. 9 měsíců důchodového pojištění v daném období. Bude-li doba důchodového pojištění kratší, bude mít uchazeč nárok toliko na zbývající část podpůrčí doby, kterou při předchozím čerpání nevyčerpal.
Novela přináší s účinností od 1. ledna 2026 zásadní změny v systému podpory v nezaměstnanosti. Mezi klíčové změny patří zvýšení podpory a prodloužení podpůrčí doby pro starší uchazeče. Zároveň se mění pravidla pro uchazeče, již byli z předchozího zaměstnání propuštěni bez závažného důvodu nebo jej opustili z vlastní vůle.
Tento komplexní přístup zohledňuje různé potřeby uchazečů v různých životních obdobích a snaží se nabídnout lepší finanční zabezpečení v obdobích hledání nového zaměstnání. Vyšší podpora v nezaměstnanosti v počátečních měsících si klade za cíl motivovat uchazeče o zaměstnání k včasnému nalezení nového zaměstnání.
Změn v pracovním právu je poměrně hodně a není jednoduché se v nich zorientovat. Neváhejte se obrátit na tým naší advokátní kanceláře Accace Legal, který vám bude v otázkách pracovního práva rád nápomocen.
Obchodní právo | Korporátní služby | Pracovní právo | Compliance programy | Whistleblowing | GDPR | Právo nemovitostí | Veřejné zakázky | Dědictví a nástupnictví | Právo duševního vlastnictví | Zaměstnávání cizinců a imigrační služby | Sporná agenda | Zdravotnické právo | Založení společnosti | Likvidace společnosti | Změny v obchodních společnostech | Virtuální sídlo a správa datové schránky | Korporátní dokumenty | Prodej ready-made společností | Registrace skutečných majitelů | Online poradenský portál
Naše služby si můžete pohodlně objednat také prostřednictvím e-shopu:
O Accace Česká republika
Accace je spolehlivým partnerem společností, které hledají špičkové poradenské a outsourcingové služby. Na náročné potřeby klientů odpovídáme chytrými řešeními, moderními technologiemi, lidským přístupem a mezinárodním přesahem. V České republice je nás již téměř 270 a pracujeme pro více než 600 firem, od startupů přes malé a střední podniky až k nadnárodním korporacím. V rámci skupiny Accace máme již přes 800 odborníků, kteří poskytují komplexní služby přibližně 2 000 zákazníků.
O Accace Circle
Celosvětově působí Accace pod značkou Accace Circle, což je obchodní uskupení profesionálních poradců a poskytovatelů BPO služeb. Spojuje nás zápal pro věc a důraz na špičkovou kvalitu poskytovaných služeb bez ohledu na státní hranice. Globální zastoupení máme ve více než 60 zemích a sdružujeme téměř 7 000 profesionálů. Naše klientela čítá více než 80 000 zákazníků z různých oborů, převážně středně velkých firem a mezinárodních společností z žebříčku Fortune 500. Měsíčně zpracováváme zhruba 800 000 výplatních pásek.
