ZÍSKEJTE ZDARMA PŘÍSTUP K
Sledujeme nepřetržitě legislativní úpravy a pravidelně informujeme o změnách, které mohou mít dopad na vaše podnikání. Chcete i vy dostávat zajímavé odborné články a studie, užitečné tipy, informace o novinkách a legislativních změnách přímo do vaší emailové schránky?
Na co se můžete těšit? Nahlédněte do našeho Newsroomu .
Zašleme vám pouze informace, které budeme pokládat za užitečné pro vás a vaši společnost. S vašimi osobními údaji nakládáme v souladu se zásadami Ochrany osobních údajů a Prohlášení ke GDPR.
Nemůžete se přihlásit? Zkuste tuto stránku.
Týká se: Daň z příjmů fyzických osob

Jak jsme uvedli v nedávném článku k osvobození nepeněžních benefitů, novela zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (dále „ZDP“) účinná od ledna 2026 výslovně stanoví, že není možné poskytovat osvobozená nepeněžní plnění dle § 6 odst. 9 písm. d) ZDP (nepeněžní benefity) jako náhradu mzdy, platu, odměny nebo ušlého příjmu. Úprava reaguje na případy, kdy zaměstnavatelé vypláceli výkonnostní bonusy formou nepeněžních benefitů s výhodnějším daňovým režimem.
V nedávném rozsudku NSS 5 Afs 101/2025-32 soud posuzoval tzv. „salary swap“ u příspěvků zaměstnavatele na penzijní a životní pojištění. Zaměstnavatel umožňoval zaměstnancům převést část mzdy na příspěvek osvobozený od daně, který byl současně navýšen o pojistné, jež by z této mzdy jinak odváděl. Správce daně v dané věci považoval část těchto příspěvků poskytovaných společností TOKOZ a.s. za skrytou mzdu, která byla nesprávně osvobozena od daně. Tento závěr potvrdilo Odvolací finanční ředitelství i Krajský soud v Brně, a společnost proto podala kasační stížnost.
Nejvyšší správní soud (NSS) rozsudek krajského soudu zrušil a uvedl, že rozhodující je splnění podmínek v § 6 odst. 9 písm. p) ZDP. Zákon rozlišuje „příjem“, nikoliv „mzdu“, a neklade žádnou podmínku, aby osvobozený příspěvek nebyl poskytován místo části mzdy. Daňové orgány proto nemohou dovozovat další omezení, která zákon neobsahuje, neboť by tím porušily zásadu „nullum tributum sine lege“ (není daně bez zákona).
Soud uzavřel, že příspěvek zaměstnavatele na penzijní či životní pojištění je příjmem zaměstnance a může být osvobozen v plném rozsahu, pokud splňuje zákonné limity (50 000 Kč ročně) a další formální podmínky. Rozlišování mezi částí příspěvku nahrazující mzdu a částí poskytovanou nad její rámec nemá v tomto případě zákonnou oporu.
NSS proto zrušil rozsudek Krajského soudu i obě rozhodnutí Odvolacího finančního ředitelství a věc vrátil k dalšímu řízení. Společnosti zároveň přiznal náhradu nákladů řízení.
V závěru NSS upozornil i na novelu účinnou od 1. 1. 2026: “Pokud by zákonodárce považoval za podstatné, aby příspěvek osvobozený od daně neměl přímou vazbu na vykonanou práci (resp. aby se fakticky nejednalo o mzdu), bylo by na něm, aby tuto podmínku v zákoně o daních z příjmů výslovně uvedl – obdobně, jako s účinností od 1. 1. 2026 učinil u tzv. zaměstnaneckých benefitů. Absenci této podmínky ovšem pouhým výkladem nahradit nelze.”
Novela zákona tuto podmínku ve vztahu k příspěvkům na daňově podporované produkty spoření na stáří nezavedla. V aktuálním případě byl NSS neobvykle shovívavý. Pokud zaměstnanci převedli část mzdy na příspěvek osvobozený od daně a zaměstnavatel jej navýšil pouze o částku odpovídající ušetřenému povinnému pojistnému, jednalo se podle soudu o operaci motivovanou daňovou výhodou. Soud však otázku možného zneužití práva vůbec neposuzoval. Další průběh řízení ukáže, jak budou tyto otázky posuzovány v konkrétním správním procesu.

