Jedná se o nový smluvní typ. Jeho pravidla se vztahují na smlouvy, jejíchž předmětem bude zpřístupnění digitálního obsahu k vlastnímu užívání za odměnu.
Co si však pod pojmem digitální obsah představit? Digitální obsah lze ve světle novely specifikovat jako data vytvořená a poskytovaná v digitální podobě. Jedná se tedy primárně o:
- video soubory,
- počítačové programy,
- audio soubory,
- aplikace,
- e-knihy a další.
Právní úprava zdůrazňuje, že v určitých případech bude k užívání digitálního obsahu vyžadována autorská licence, typicky u chráněných softwarů.
Mezi základní oblasti, které občanský zákoník upravuje, patří:
- zpřístupnění digitálního obsahu,
- aktualizace digitálního obsahu,
- odpovědnost poskytovatele za vady digitálního obsahu,
- odstranění vad a odstoupení od smlouvy.
Poskytovatel je povinen zpřístupnit uživateli obsah bez zbytečného odkladu po uzavření smlouvy, a to prostřednictvím fyzického nebo virtuálního zařízení. Nedohodnou-li se smluvní strany jinak, má být digitální obsah zpřístupněn v nejnovější dostupné verzi v době uzavření smlouvy.
Aktualizace digitálního obsahu
Jednou z nejdůležitějších povinností poskytovatele je, s ohledem na neustále se měnící digitální prostředí, zabezpečit ujednané aktualizace digitálního obsahu, dále tzv. nezbytné aktualizace. Povinnost zabezpečení nezbytných aktualizací trvá po celou dobu trvání závazku tak, aby byl digitální obsah vždy bez vad. Povinnost poskytování nezbytných aktualizací platí bez ohledu na to, zda byly aktualizace sjednány ve smlouvě či nikoliv.
Poskytovatel má vůči uživateli rovněž informační povinnosti ohledně nových dostupných nezbytných aktualizací. V případě, že uživatel však digitální obsah neaktualizuje v přiměřené době i přes sdělení poskytovatele o dostupné aktualizaci, nemůže pak uplatnit práva z vad, které vznikly pouze v důsledku neprovedení aktualizace.
Obecně platí, že důkazní břemeno k prokázání, že je digitální obsah bez vad, leží na straně poskytovatele. Nicméně v případě, že uživatel odmítne poskytnout součinnost, nebo pokud vada byla způsobena nevyhovujícím technickým nebo programovým vybavením, na které byl uživatel poskytovatelem upozorněn, spočívání povinnost dokazování vad na straně uživatele.
Nová právní úprava rozlišuje dva typy závazků, na základě skutečnosti, jestli je plnění poskytováno jednorázově, či soustavně. Speciální pravidla, která platí pro jednorázová plnění, jsou stanovena v ustanovení § 2389f občanského zákoníku. Upravují zejména odpovědnost za vady či dobu trvání, po kterou může uživatel očekávat aktualizace ze strany poskytovatele.
Nový občanský zákoník taktéž rozlišuje situace, kdy se jedná o uživatele, který je zároveň spotřebitelem. V případě, že se jedná o spotřebitele, platí níže uvedené.
Odpovědnost poskytovatele
Poskytovatel je po dobu trvání závazku odpovědný za:
- rozsah poskytnutého digitálního obsahu,
- kvalitu poskytnutého digitálního obsahu,
- zachování jakosti a jiných ujednaných vlastností,
- poskytnutí veškerého nezbytného příslušenství a návodů.
Mimo jiné je poskytovatel odpovědný za instalaci, popřípadě integraci do digitálního prostředí.
Vyjma obecných důvodů pro odstoupení od smlouvy může uživatel například odstoupit v případě, že poskytovatel nezpřístupní digitální obsah, a to ani v dodatečné lhůtě.
Uživatel může rovněž požadovat přiměřenou slevu nebo odstoupení od smlouvy v případě, že poskytovatel neodstraní vadu, vada se opětovně projeví i po odstranění nebo vada představuje podstatné porušení smlouvy.
Na závěr je nutné upozornit, že zákon stanovuje několik výjimek, na které se ustanovení o digitálním obsahu neaplikují. Mezi významné výjimky lze zařadit například poskytování svobodného a „open source“ softwaru, u něhož je otevřeně sdílen zdrojový kód. To znamená, že jakýkoliv uživatel může tento software nebo jeho pozměněné verze svobodně prohlížet, užívat, měnit a dále šířit. Další podstatnou výjimkou je poskytování služeb elektronických komunikací jako například elektronická pošta nebo chat.