ZÍSKEJTE ZDARMA PŘÍSTUP K
Sledujeme nepřetržitě legislativní úpravy a pravidelně informujeme o změnách, které mohou mít dopad na vaše podnikání. Chcete i vy dostávat zajímavé odborné články a studie, užitečné tipy, informace o novinkách a legislativních změnách přímo do vaší emailové schránky?
Na co se můžete těšit? Nahlédněte do našeho Newsroomu .
Zašleme vám pouze informace, které budeme pokládat za užitečné pro vás a vaši společnost. S vašimi osobními údaji nakládáme v souladu se zásadami Ochrany osobních údajů a Prohlášení ke GDPR.
Nemůžete se přihlásit? Zkuste tuto stránku.
Od roku 2026 vstupuje v účinnost balík změn, který významně promění oblast veřejného zdravotního pojištění. Novinky se dotknou jak zaměstnavatelů, tak zaměstnanců, OSVČ a osob, za které platí pojistné stát.
Dochází ke zvýšení minimální mzdy a tím i částek pro odvody, mění se hranice pro pojistné u dohod o pracích mimo pracovní poměr, zpřesňuje se vymezení OSVČ a nově se nastavují pravidla pro osoby pečující o děti. Spolu s tím se také mění oznamovací povinnosti, digitalizují se procesy vůči zdravotním pojišťovnám a sjednocují se lhůty pro předepisování a vymáhání dluhů na pojistném.
V praxi tak rok 2026 přináší nejen nové částky a definice, ale i nové administrativní „mantinely“, na které bude potřeba se včas připravit, a to zejména v oblasti HR a mzdové agendy. V tomto článku shrnujeme zásadní změny a upozorňujeme na body, které by neměly zůstat bez povšimnutí.
V roce 2026 dojde k nárůstu minimální mzdy na 22 400 Kč měsíčně, přičemž minimální hodinová mzda se zvýší na 134,40 Kč. Navýšení minimální mzdy způsobí rovněž nárůst průměrné mzdy, která v roce 2026 dosáhne 48 967 Kč. Beze změny pak v roce 2026 zůstává rozhodný příjem pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění, jenž je i nadále 4 500 Kč měsíčně.
U dohod o provedení práce (DPP) dochází k posunutí hranice pro povinnost odvádět pojistné na sociální a zdravotní pojištění na 12 000 Kč měsíčně (v roce 2025 to bylo 11 500 Kč). V případě dohod o pracovní činnosti (DPČ) zůstává i v roce 2026 rozhodný příjem pro odvody pojistného stejný, tj. 4 500 Kč měsíčně.
Pro OSVČ bude i nadále účast na nemocenském pojištění dobrovolná. V případě zdravotního pojištění jsou pak OSVČ povinny odvádět v roce 2026 minimální zálohu ve výši 3 024 Kč. Zpozornět by měly také OSVČ, které spadají do I. pásma, neboť v tomto pásmu vzroste měsíční záloha na 9 984 Kč. Nic se naopak nemění pro OSVČ ve II. a III. pásmu paušální daně, kde měsíční zálohy zůstávají stejné jako v roce 2025, tj. 16 745 Kč pro II. pásmo a 27 139 Kč pro III. pásmo.
Od ledna 2026 nabydou účinnosti přijaté změny zákona č. 48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění (ZoVZP), který upravuje podmínky a pravidla pro poskytování zdravotní péče a financování zdravotního pojištění v České republice.
Členové družstva v pracovněprávním vztahu vůči družstvu budou mít od roku 2026 povinnost odvádět pojistné na zdravotní pojištění pouze v případě, že jejich odměna bude vyšší než rozhodný příjem, tedy 4 500 Kč měsíčně. Stejně tak členové společenství vlastníků jednotek (SVJ) budou povinni odvádět pojistné na zdravotní pojištění pouze, přesáhne-li jejich odměna stanovený rozhodný příjem, tj. 4 500 Kč.
Zákon nově vyloženě stanovuje, že přiznané svědečné nebo náhrada ušlého výdělku za podání výpovědi v soudním, správním nebo jiném řízení se pro účely zdravotního pojištění nepovažují za příjem zaměstnance a z této částky tedy není odváděno pojistné.
Novela ZoVZP přináší rovněž změny pro OSVČ. Od ledna 2026 dochází ke zpřesnění definice pojmu OSVČ pro účely zdravotního pojištění, kdy za OSVČ bude nově považována osoba:
Od roku 2026 se tudíž za OSVČ bude považovat nejen ten, kdo skutečně podniká, ale také ten, kdo má příjem z nějaké samostatné činnosti, i když ji fakticky nevykonává.
Další změna se týká hrazení zdravotního pojištění za osoby pečující o děti. Od ledna 2026 bude stát hradit pojištění pouze za osobu pečující o dítě do 7 let věku. Ty, na které má novelizovaná úprava dopad, mají o změně informovat odpovědné úřady. Dotčené pečující osoby budou pak muset potvrdit, že mají zájem do kategorie pečujících osob, za něž odvádí zdravotní pojištění stát, nadále spadat.
Novinky přichází také na poli oznamovacích povinností zaměstnavatelů. Do 31. prosince 2025 je zaměstnavatel povinen příslušné zdravotní pojišťovně oznamovat nejpozději do 8 dnů skutečnosti rozhodné pro vznik nebo zánik povinnosti státu platit za dané osoby pojistné – bez ohledu na to, z jakého titulu tato skutečnost nastala (starobní důchod, osoba pečující o bezmocnou osobu atd.).
Od 1. ledna 2026 budou zaměstnavatelé povinni oznamovat pouze skutečnosti rozhodné pro povinnost státu platit pojistné za ženy na mateřské nebo osoby na rodičovské dovolené. Zaměstnavatelé budou tyto skutečnosti oznamovat elektronicky příslušné zdravotní pojišťovně jen jedenkrát měsíčně, a to do 20. dne následujícího kalendářního měsíce.
Rovněž samotným pojištěncům novela přináší administrativní ulehčení. Zdravotní pojišťovny mají s ohledem na vzájemnou propojenost s různými institucemi k dispozici značné množství informací rozhodných pro zařazení pojištěnce do příslušné státní kategorie ve smyslu ust. § 7 ZoZVP. Pojištěnec tedy nebude od ledna 2026 povinen oznamovat zdravotní pojišťovně veškeré skutečnosti, nýbrž pouze takové, které si nebude moci zdravotní pojišťovna zjistit od jiné instituce.
Od 1. ledna 2026 se také zjednoduší proces při změně zdravotní pojišťovny. Původní zdravotní pojišťovna bude muset do 1 měsíce ode dne změny předat nové zdravotní pojišťovně údaje o skutečnostech rozhodných pro povinnost státu platit za pojištěnce pojistné a u OSVČ také údaje o výši záloh.
Vedle výše uvedených novinek v zákoně o veřejném zdravotním pojištění přináší příští rok také změny v zákoně č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění (ZoP).
S účinností od 1. ledna 2026 nebude minimální vyměřovací základ platit pro osoby, které vykonávají jako OSVČ pouze vedlejší činnost (např. studenti, důchodci, rodiče na rodičovské dovolené atp.). Roční výše zdravotního pojištění bude nově vypočítávána ze skutečného vyměřovacího základu, kterým je polovina daňového základu, a nemusí být dodržen minimální vyměřovací základ, tak jako tomu je při výkonu hlavní samostatné výdělečné činnosti.
Od příštího roku dochází dále k rozšíření podmínek, za nichž se OSVČ snižuje minimální vyměřovací základ pro výpočet pojistného na zdravotní pojištění. Konkrétně se jedná o následující situace, kdy OSVČ:
Další změna, kterou rok 2026 pro OSVČ přináší, je v oblasti záloh. Nově nemusí zálohy v prvním roce samostatné výdělečné činnosti platit žádná OSVČ, na kterou se nevztahuje minimální vyměřovací základ, tudíž výjimka se už neodvíjí od toho, je-li plátcem pojistného stát.
Nadále platí, že OSVČ, která je zároveň zaměstnancem, nemusí platit zálohy a pojistné doplatí až po podání přehledu za uplynulý kalendářní rok.
Většina OSVČ podávala již nyní přehledy elektronickou formou. Od roku 2026 tak budou muset činit všechny OSVČ, a to způsobem, který stanoví daná zdravotní pojišťovna.
Od roku 2026 mají zaměstnavatelé nově povinnost podat do 8 dnů opravný přehled, pokud dodatečně zjistí chybu nebo změnu v již odevzdaném přehledu o platbách pojistného (např. špatně spočítané pojistné, doplnění zaměstnance, chyba v identifikaci). Přehledy (řádný či opravný) lze opět podávat pouze elektronicky.
Rok 2026 přináší také novinky v povolování splátek pojistného za účelem splacení dluhu. Zdravotní pojišťovna může s dlužníkem uzavřít dohodu o splátkách dlužného pojistného (s ohledem na postavení zdravotní pojišťovny se bude jednat o veřejnoprávní smlouvu). Nedojde-li k uzavření dohody, může pojišťovna vydat rozhodnutí, kterým splátky povolí jednostranně. V obou případech vždy záleží na rozhodnutí pojišťovny, zda splátky povolí či nikoliv. A je to také pojišťovna, kdo určuje podmínky splácení.
Splátkový kalendář zdravotní pojišťovna neschválí, pokud je plátce v likvidaci nebo insolvenci, tedy bylo rozhodnuto o jeho úpadku.
Stejně jako je pojišťovna oprávněna jednostranně rozhodnout o splátkách a určit podmínky, je to právě pojišťovna, kdo může:
Novela ZoP přináší sjednocení a zpřesnění lhůt, během nichž může zdravotní pojišťovna předepsat dlužné pojistné a následně jej vymáhat.
Zdravotní pojišťovna má na předepsání dluhu 6 let ode dne splatnosti pojistného s tím, že pokud během této doby pojišťovna aktivně jedná (např. provádí kontrolu nebo vydá rozhodnutí), začne vždy běžet nová šestiletá lhůta ode dne, kdy se o tomto jednání plátce prokazatelně dozvěděl.
Dluh lze vymáhat 6 let od chvíle, kdy byl „formálně potvrzen“ (rozhodnutím nebo výkazem nedoplatků). Pojišťovna ale o pohledávku nepřijde, vymáhá-li během této doby aktivně dluh (např. soudně nebo exekučně). Pokud dlužník vznesením námitky promlčení upozorní, že lhůta uplynula, musí k tomu pojišťovna přihlédnout a od vymáhání dluhu upustit.
I přes možné přerušení či stavění lhůty, které ZoP upravuje, právo pojišťovny dluh vymáhat definitivně zaniká po 20 letech od pravomocného rozhodnutí nebo předepsání dluhu.
Mluvíme-li o dlužném pojistném, je nutné alespoň okrajově zmínit, že ZoP umožňuje institut ručení za dlužné pojistné. Jedná se kupříkladu o zákonné zástupce (např. rodiče) a jejich ručení za dluh na pojistné za nezletilého pojištěnce.
Ačkoliv je s neplacením pojistného běžně spojeno také penále, existují situace, kdy zdravotní pojišťovna dlužné penále nevyměří:
Od roku 2026 se sjednocuje lhůta pro promlčení nároku na vrácení přeplatku. Nově činí 6 let od kalendářního roku, ve kterém vznikl (pozn.: do roku 2025 se nárok promlčoval po uplynutí 10 let).
Zdravotní pojišťovna je povinna vrátit přeplatek pojistného do 1 měsíce ode dne, kdy tuto skutečnost zjistila.
V rámci celkové elektronizace bude od roku 2026 možné pojistné hradit výlučně elektronicky. Hotovostní úhrada na pobočce zdravotní pojišťovny již nebude akceptovaná.
V neposlední řadě novela ZoP upřesňuje, kdo přebírá povinnost platit dlužné pojistné, pokud není původního plátce, a sice:
Od ledna 2026 zaměstnavatelé už nebudou oznamovat všechny skutečnosti, které mají vliv na to, zda za zaměstnance platí pojistné stát (např. studium, péče o osobu, invalidita apod.). Doporučujeme proto zaměstnavatelům, aby zaměstnance upozornili, že tyto změny (rozhodné pro zařazení do tzv. státních kategorií) musí své zdravotní pojišťovně nově hlásit přímo oni sami.
Dále doporučujeme upozornit zaměstnance, že mají další povinnosti související s jejich účastní na zdravotním pojištění. Při nástupu do zaměstnání musí sdělit zaměstnavateli, u které zdravotní pojišťovny jsou pojištěni. Tímto však jejich povinnosti nekončí, zaměstnanci musí také zaměstnavateli oznámit:
Pokud zaměstnanci oznamovací povinnosti nesplní, může zaměstnavateli vzniknout penále za nesprávně odváděné pojistné, které má právo po zaměstnanci vymáhat. V návaznosti na výše uvedené povinnosti zaměstnanců, zaměstnavatel musí nově písemně zaměstnanci potvrdit, že obdržel jeho oznámení o zdravotní pojišťovně nebo změně. Potvrzení může být vystaveno v listinné nebo elektronické podobě a slouží jako důkaz, že zaměstnanec svou povinnost splnil, Chrání tak obě strany v případě sporu o nesprávně odvedené pojistné.
Závěrem je třeba podtrhnout, že rok 2026 přináší poměrně velké množství změn ve veřejném zdravotním pojištění, které se dotknou nejen zaměstnavatelů, ale i OSVČ a zaměstnanců. Nové administrativní povinnosti a zpřesnění pravidel pro odvody a oznamování vyžadují kontrolu stávajícího nastavení a případné zavedení potřebných změn. Rádi vám se všemi náležitostmi pomůžeme, neváhejte se na nás obrátit.

Obchodní právo | Korporátní služby | Pracovní právo | Compliance programy | Whistleblowing | GDPR | Právo nemovitostí | Veřejné zakázky | Dědictví a nástupnictví | Právo duševního vlastnictví | Zaměstnávání cizinců a imigrační služby | Sporná agenda | Zdravotnické právo | Založení společnosti | Likvidace společnosti | Změny v obchodních společnostech | Virtuální sídlo a správa datové schránky | Korporátní dokumenty | Prodej ready-made společností | Registrace skutečných majitelů | Online poradenský portál
Naše služby si můžete pohodlně objednat také prostřednictvím e-shopu: