Kdy společník už není podnikatel: NSS řešil skrytou závislou činnost

Nedávno jsme psali o případu, kdy správce daně překlasifikoval autorské honoráře učitelů na příjem ze závislé činnosti. Soud rozhodl, že pedagogickou činnost nelze vykonávat mimo pracovní poměr, a to ani v režimu samostatně výdělečné činnosti. Případná další činnost tedy může být vykonávána v jiném smluvním vztahu, ale jedině na základě svobodné volby obou stran.

V případě NSS 4 Afs 166/2024-82 se správce daně zaměřil na povahu vztahu mezi společností a jejími společníky. Konstatoval, že pro posouzení závislé činnosti není rozhodující pouze výkon práce na základě přímých pokynů společnosti, ale zejména samotný obsah vykonávané činnosti.

Správce daně společnosti dodatečně stanovil daň z příjmů ze závislé činnosti, neboť její společníci fakturovali společnosti práci na zakázkách. Správce daně, odvolací orgán i krajský soud shodně dospěli k závěru, že se jednalo o práci vykonávanou společníky pro společnost, která naplňuje znaky závislé činnosti, nikoli o samostatně výdělečnou činnost.

Krajský soud zejména zdůraznil, že:

• společníci vykonávali činnost totožnou s předmětem podnikání společnosti (projektová a inženýrská činnost),
• společníci fakturovali společnosti ve značném rozsahu – u jednoho představovaly tyto příjmy téměř 99 % veškerých příjmů, u druhého přibližně 78 %,
• jejich činnost byla ekonomicky i věcně úzce provázána s činností společnosti, šlo tedy spíše o podíl na fungování společnosti než o nezávislé podnikání.

Společnost namítala, že společníci poskytovali „nadstandardní“ služby samostatně a nezávisle, jednali jako externí subdodavatelé a že platby představovaly odměnu za jejich vlastní podnikání, nikoliv za práci pro společnost.

Pohled NSS

NSS vycházel z ustálené judikatury, podle níž jsou rozhodujícími kritérii pro posouzení příjmů jako příjmů ze závislé činnosti zejména:

• zda je příjem odměnou za činnost společníka vykonanou pro společnost,
• zda je činnost společníka osobní a obsahově příbuzná s předmětem podnikání společnosti – vyšší míra obsahové příbuznosti představuje silnější indikátor závislé činnosti,
• zda společník není ekonomicky samostatným podnikatelem vůči širšímu trhu – závislost na jediném odběrateli výrazně posiluje závěr o závislé činnosti.

Dále NSS konstatoval, že v projednávané věci byly tyto indikátory naplněny:

• činnost společníků byla velmi úzce příbuzná a komplementární k činnosti společnosti,
• společníci fakturovali převážně výlučně této společnosti, v jednom případě téměř zcela,
• vztah mezi společníky a společností měl charakter korporačně-právní, nikoli standardní dodavatelsko-odběratelský.

Na základě uvedeného NSS potvrdil, že příjmy společníků mají být posouzeny jako příjmy ze závislé činnosti.

Doporučení

Z rozsudku vyplývá, že pokud společník vykonává činnost obsahově související s podnikáním společnosti, fakturuje převážně pouze této společnosti a je na ní ekonomicky závislý, existuje reálné riziko, že správce daně kvalifikuje tento vztah jako závislou činnost. Při nastavování systému odměňování společníků či externích spolupracovníků je proto nezbytné důkladně posoudit, zda se nejedná o skrytý výkon závislé práce pro společnost, zejména jde-li o osobně vykonávanou činnost pro jediného odběratele.

V návaznosti na uvedené rozhodnutí se správci daně aktuálně soustředí na kontrolu společností, jimž jejich společníci vystavují faktury za poskytované služby.

Lan Anh Mai

Senior Tax Consultant | Accace s.r.o.

Napište nám

Kateřina Hrůzová

Tax Director | Accace s.r.o.

Domluvit online schůzku