Dlužník se ocitá v úpadku neboli platební neschopnosti, jestliže:

Dlužník není schopen plnit své peněžité závazky, pokud:

• přestal splácet podstatnou část svých peněžitých závazků;
• má peněžité závazky více než 3 měsíce po splatnosti;
• nelze uspokojit případné neuhrazené peněžité pohledávky exekucí nebo výkonem rozhodnutí vůči dlužníkovi;
• nesplnil soudem uloženou povinnost poskytnout seznam majetku, seznam závazků, seznam zaměstnanců a listiny dokládající úpadek nebo hrozící úpadek.

Preventivní restrukturalizace

V roce 2023 došlo k přijetí zákona č. 284/2023 Sb., o preventivní restrukturalizaci (zákon o preventivní restrukturalizaci). Jeho cílem je napomoci podnikatelům předcházet úpadku a vyhnout se nutnosti zahájení insolvenčního řízení. Možnost preventivní restrukturalizace mohou využít všechny obchodní korporace až na výjimky stanovené zákonem o preventivní restrukturalizaci (banky, pojišťovny, finanční instituce, zdravotní pojišťovny a další).

Má-li podnikatel zájem institut preventivní restrukturalizace využít, musí splnit následující podmínky:

• být v dobré víře v zachování nebo obnovu provozuschopnosti svého obchodního závodu;
• nebýt v platební neschopnosti;
• potýkat se s reálnými finančními potížemi, a to v takovém rozsahu, že by nepřijetím restrukturalizačních opatření došlo k úpadku.

Preventivní restrukturalizace je nepřípustná, pokud ji zahájí nebo v ní pokračuje podnikatel sledující nepoctivý záměr a dále také podnikatel:

• nacházející se v likvidaci;
• u něhož byl v poslední 5 letech zjištěn úpadek;
• u kterého preventivní restrukturalizace skončila v posledních 5 letech před jejím opětovným zahájením vyslovením nepřípustnosti preventivní restrukturalizace pro nepoctivý záměr.

V procesu preventivní restrukturalizace je klíčová role podnikatele, který je povinen monitorovat svoji situaci a v případě potřeby včas přijmout potřebná preventivní opatření. Pro snadnější identifikaci případných potíží spustilo Ministerstvo spravedlnosti webovou aplikaci Finanční zdraví.

Preventivní restrukturalizace začíná výzvou k zahájení jednání o restrukturalizačním plánu a návrhem tzv. sanačního plánu. Podnikatel je povinen zahájení restrukturalizace oznámit také restrukturalizačnímu soudu, kterým je krajský soud. Nejpozději do šesti měsíců je podnikatel povinen předložit dotčeným stranám k hlasování restrukturalizační plán.

Preventivní restrukturalizace může skončit:

Na rozdíl od insolvenčního řízení má preventivní restrukturalizace především umožnit podnikatelům majícím finanční potíže najít řešení společně s věřiteli, a tím dosáhnout vzájemné shody, jak umožnit podnikateli pokračovat ve své činnosti a zajistit uspokojení všech (či alespoň převážné části) pohledávek věřitelů. Preventivní restrukturalizace je v zásadě neveřejným a soukromoprávním procesem, v rámci, něhož není nutné zveřejňovat všechny dokumenty (vč. sanačního plánu a restrukturalizačního plánu).

Způsoby řešení insolvence

V případě, že preventivní restrukturalizace nebyla úspěšná či ji nebylo možné využít a ocitá-li se dlužník v úpadku, je možné tento řešit následujícími třemi hlavními způsoby:

Vedle uvedených hlavních tří způsobů řešení úpadku existují ještě zvláštní způsoby, které stanovuje insolvenční zákon pro určité subjekty nebo pro určité druhy případů.

Fáze insolvenčního řízení

Insolvenční řízení má tyto fáze:

• zahájení insolvenčního řízení podáním insolvenčního návrhu;
• projednání insolvenčního návrhu a rozhodnutí o něm;
• rozhodnutí o způsobu řešení úpadku dlužníka;
• provedení zvoleného způsobu řešení úpadku;
• ukončení insolvenčního řízení a osvědčovací fáze.

Potřebujete právní konzultaci? Jednoduše ji objednáte přes náš e-shop.

Zahájení insolvenčního řízení

Insolvenční řízení lze zahájit pouze insolvenčním návrhem podaným buď dlužníkem, anebo věřitelem. Samotné insolvenční řízení pak začíná dnem podání insolvenčního návrhu u příslušného insolvenčního soudu, kterým je krajský soud.

Insolvenční návrh je možné podat v písemné nebo elektronické podobě.

Je-li podán insolvenční návrh věřitele proti podnikající právnické osobě, je navrhovatel povinen složit zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 50 000 Kč. Pokud je podán návrh proti právnické osobě, která není podnikatelem, nebo proti fyzické osobě, je navrhovatel povinen složit zálohu ve výši 10 000 Kč. Vedle zálohy je věřitel podávající návrh na zahájení insolvenčního řízení povinen uhradit i soudní poplatek ve výši 2 000 Kč.

Vyhlášení insolvence

Insolvenční soud vydá prohlášení o úpadku, jestliže jsou skutečnosti uvedené v insolvenčním návrhu prokázány a jsou splněny podmínky existence úpadku. Poté musí insolvenční soud do 10 dnů učinit potřebné kroky, aby mohlo být o insolvenčním návrhu rozhodnuto nejpozději do 15 dnů od jeho podání.

Rozhodnutí o úpadku dále obsahuje hlavně:

Moratorium

Jestliže je dlužník podnikatelem, může využít moratoria jakožto ochrany před svými věřiteli. Moratorium vyhlašuje insolvenční soud po podání insolvenčního návrhu na maximálně 3 měsíce. Využít moratorium má smysl ve chvíli, kdy se dlužník sice dostal do platební neschopnosti, ale může prokázat, že po uplynutí doby, na kterou bylo moratorium vyhlášeno, bude schopen opět plnit své závazky (např. výpadek výroby, druhotná platební neschopnost, pandemie).

Po dobu trvání moratoria není možné vyhlásit úpadek dlužníka a nastávají stejné účinky jako při zahájení insolvenčního řízení. Věřitelé ale mohou i za trvání moratoria přihlašovat pohledávky a přistupovat do řízení. Účinky přihlášení a přistoupení do řízení však nastanou až zánikem moratoria.

Právní účinky zahájení insolvenčního řízení

Před samotným zahájením insolvenčního řízení může soud předběžným opatřením nařídit omezení práva na započtení nebo povolit započtení tam, kde je zakázáno.

Se zahájením insolvenčního řízení se spojují tyto účinky:

• pohledávky a jiná práva týkající se majetkové podstaty nemohou být uplatněny žalobou, pouze přihláškou;
• právo na uspokojení ze zajištění, které se týká majetku ve vlastnictví dlužníka nebo majetku náležejícího do majetkové podstaty, lze uplatnit a nově nabýt pouze za podmínek insolvenčního zákona;
• výkon rozhodnutí nebo exekuci lze nařídit nebo zahájit, ale nelze jej provést, s výjimkou pohledávek na výživném vzniklé po zahájení insolvenčního řízení – pro tyto lze provést výkon rozhodnutí nebo exekuci v případě, že se jedná o provedení srážkami ze mzdy;
• nelze uplatnit dohodu mezi věřitelem a dlužníkem o srážkách ze mzdy nebo z jiných příjmů.

Započtení vzájemných pohledávek dlužníka a věřitele je po rozhodnutí o úpadku přípustné, jestliže zákonné podmínky tohoto započtení byly splněny před rozhodnutím o způsobu řešení úpadku.

Započtení není možné po rozhodnutí o úpadku, jestliže věřitel dlužníka:

• se ohledně započtení své pohledávky nestal přihlášeným věřitelem;
• získal započitatelnou pohledávku neúčinným právním jednáním;
• v době nabytí započitatelné pohledávky věděl o dlužníkově úpadku; anebo
• dosud neuhradil splatnou pohledávku dlužníka v rozsahu, v němž převyšuje započitatelnou pohledávku tohoto věřitele.

Zaměstnavateli dlužníka vzniká povinnost součinnosti, a to na každou písemnou výzvu insolvenčního správce. Tato povinnost je založena, pokud dlužník byl v pracovněprávním vztahu se zaměstnavatelem v posledních 12 měsících před zahájením insolvenčního řízení.

Přihlášení pohledávek

Věřitelé, jejichž pohledávky jsou zajištěny majetkem náležícím do majetkové podstaty dlužníka na základě zástavního práva, zadržovacího práva, omezení převodu nemovitostí, zajišťovacím převodem práva nebo postoupením pohledávky k zajištění, jsou tzv. zajištěnými věřiteli. Zajištěným věřitelem je i agent pro zajištění podle zákona o dluhopisech. Ostatní věřitelé jsou nezajištění.

Přihlášky se podávají datovou schránkou nebo v elektronické podobě s uznávaným elektronickým podpisem. Pokud není elektronické podání možné, podávají se přihlášky v listinné podobě, a to ve dvou vyhotoveních včetně všech příloh.

Insolvenční soud vyzve věřitele, kteří chtějí své pohledávky uplatnit v insolvenčním řízení, aby podali přihlášky. Věřitelé mohou přihlášky podávat až do rozhodnutí o úpadku a soud nemůže tuto lhůtu nijak zkrátit.

Lhůta pro přihlášení pohledávek činí 2 měsíce ode dne rozhodnutí soudu o úpadku dlužníka. Tato lhůta je procesní, což znamená, že přihlášku pohledávky stačí odeslat poslední den lhůty. Prominutí zmeškání lhůty k podání přihlášek není přípustné.

Uspokojení přihlášených pohledávek

Když je zpeněžen veškerý majetek náležející do insolvenční podstaty, je čas uspokojit přihlášené pohledávky.

Jestliže výtěžek ze zpeněžení insolvenční podstaty nestačí k uspokojení všech přihlášených pohledávek, jsou uspokojeny nejdříve následující pohledávky:

1. odměna insolvenčního správce a jeho hotové výdaje;
2. pohledávky věřitelů vzniklé za trvání moratoria;
3. pohledávky věřitelů z úvěrového financování (poskytované k financování dlužníka v průběhu insolvenčního řízení);
4. náklady spojené se správou a provozem insolvenční podstaty;
5. pracovněprávní nároky zaměstnanců dlužníka;
6. nároky věřitelů na výživné a
7. náhrada újmy na zdraví.

Ostatní pohledávky se uspokojují poměrně podle usnesení o rozvrhu (rozvrhového usnesení).

Pohledávky zajištěné majetkem dlužníka se uspokojují z výtěžku zpeněžení věci, práva, pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty, kterou byly zajištěny. Převyšuje-li výtěžek zpeněžení pohledávku, převyšující částka se rozdělí mezi nezajištěné dlužníky. Pokud výtěžek k uspokojení zajištěné pohledávky nestačí, považuje se neuspokojená část zajištěné pohledávky za pohledávku nezajištěnou.

Ukončení insolvenčního řízení

Ukončení insolvenčního řízení závisí na zvoleném způsobu řešení úpadku.

Sankční odpovědnost za popřenou pohledávku

V případě, že věřitel přihlásí pohledávku, která je následně popřena nebo uznána ve výši menší než 50 % z původně přihlášené částky, nepřihlíží se ze zákona k celé pohledávce. Soud může rozhodnout, že věřiteli uloží, aby zaplatil do insolvenční podstaty částku až do výše rozdílu mezi pohledávkou přihlášenou věřitelem a skutečně uznanou částkou.

Odpovědnost statutárních orgánů

Jestliže se společnost dostane do úpadku, jsou členové statutárních orgánů společnosti povinni podat insolvenční návrh bez zbytečného odkladu. Člen statutárního orgánu, který nepodal insolvenční návrh, odpovídá za škodu nebo jinou újmu související s porušením této povinnosti.

Podle § 66 Zákona o obchodních korporacích, přispěje-li člen statutárního orgánu společnosti k insolvenci společnosti, hrozí mu následující:

Jak vyplývá z výše uvedeného, insolvenční řízení může mít pro člena statutárního orgánu společnosti závažné důsledky. Zejména nebude-li jednat s péčí řádného hospodáře, případně nepodá-li včas insolvenční návrh. V této souvislosti je vhodné upozornit i na skutečnost, že finanční úřady poměrně často podávají na členy statutárních orgánů trestní oznámení v případech, kdy na dani nebyla odvedena částka 50 000 Kč a vyšší. Pro snížení případného finančního rizika – především ve velkých korporacích – je třeba mít kvalitně zpracovanou smlouvu o výkonu funkce, spolu s jejím schválením ze strany nejvyššího orgánu společnosti, a sjednáno příslušné pojištění.

S přihlášením pohledávky i se všemi souvisejícími daňovými záležitostmi vám rádi pomůžeme.