Než začnu vymáhat pohledávku
Předpokladem úspěšného uplatnění pohledávky je zejména kvalitní smluvní dokumentace počínaje potvrzenou objednávkou, platnou a účinnou smlouvou (je-li povinné či vhodné písemnou smlouvu uzavřít), podepsaným předávajícím protokolem a fakturou obsahující náležitosti daňového dokladu. V této souvislosti je třeba pamatovat, že faktura je účetním dokladem a nikoliv právním titulem vzniku pohledávky a přestože obsahuje obvykle odkaz na důvod vzniku pohledávky, je zapotřebí u soudu tento důvod nejen tvrdit, ale i doložit (onou potvrzenou objednávkou, podepsanou smlouvou či svědeckou výpovědí osoby, která uzavřela ústní smlouvu).
Nedostatečně podložená pohledávka může být nejen důvodem pro zamítnutí žaloby a vzniku povinnosti věřitele k úhradě nákladů řízení dlužníka, ale může také založit odpovědnost za škodu odpovědných osob ve vedení společnosti nejednající s péčí řádného hospodáře.
V případech, kdy společnost vstupuje do smluvních vztahů s větším množstvím odběratelů, bývá obvyklé pověřit pravidelnou kontrolou a správou pohledávek kvalifikovanou osobu, využívat automatizovaného systému kontroly úhrady vystavovaných faktur či pravidelně nahlížet do insolvenčního rejstříku, rejstříku exekucí či jiné veřejně dostupné evidence obsahující informace podstatné pro rozhodování. Například v situaci zahájeného insolvenčního řízení na dlužníka je rozhodující pro uplatnění pohledávky její včasné přihlášení, insolvenční soud věřitele neobesílá a obvykle stanoví krátkou lhůtu k přihlášení pohledávek za úpadcem.
Vymáhání pohledávky
Základní otázkou pro odpovědnou osobu je, zda vymáhat neuhrazené pohledávky za dlužníky společnosti vlastními silami nebo si najmout odborníka. I v tomto případě je ale vhodné, aby vedení jednalo s péčí řádného hospodáře a po důkladné úvaze o výši pohledávky a její kvalitě rozhodlo, zda svěří případ internímu zaměstnanci, právníkovi či kvalifikovanému oborníkovi.
Výhodou zastoupení advokátem je často jeho vysoká znalost práva a dlouholetá zkušenost v oboru, z finančního pohledu pak fakt, že náklady řízení ve výši stanovené vyhláškou v případě úspěchu v soudním řízení soud přizná zastoupenému věřiteli. Nevýhodou pak v některých případech cena za právní služby. Inkasní agentury často disponují kvalifikovanými zaměstnanci a specializovaným softwarem na správu pohledávek, kde má klient online přístup k informacím o stavu řešených pohledávek. Předností je obvykle nízká cena za poskytované služby a rychlé vyřešení. Zastupování inkasní agenturou je pro věřitele zajímavé zejména v případech, jedná-li se o větší množství menších pohledávek podložených kvalitní smluvní dokumentací (drobné půjčky, pohledávky telefonních operátorů, dodavatelů energií apod.). Třetí variantou je postoupení případu vymáhací společnosti, a to zejména v situaci, kdy se jedná o vyšší částku a složitý skutkový základ případu. Nevýhodou však může být vysoká cena a neznalost práva v řadách zástupců těchto společností, či některé způsoby jednání. Určitou zárukou kvality by mělo být členství inkasní společnosti v Asociaci inkasních agentur.
Věřitelé často využívají vlastních zaměstnanců či externích poradců k jednání o mimosoudní vypořádání pohledávky, zejména v případech, kdy je dlužník ochoten pohledávku do určité výše uhradit, ale argumentuje vzájemnými spornými nároky vůči věřiteli. Z vlastní zkušenosti můžeme potvrdit, že nezaplatí-li dlužník dluh do čtyř týdnů poté, kdy se stala pohledávka splatnou a strany vstoupily do jednání, není ani mimosoudní vypořádání úspěšné, respektive bývá úspěšné jen v řádu několika desítek procent neuhrazené částky. Je třeba si uvědomit, že nárok na zaplacení pohledávky podléhá promlčení a mimosoudní jednání běh promlčecí lhůty, na rozdíl od soudního řízení, nepřerušuje. Dalším rizikovým faktorem spojeným s dlouhotrvajícím mimosoudním jednáním je případná platební neschopnost dlužníka, úmyslné vyvádění majetku či finančních prostředků ze společnosti a v neposlední řadě klesající dlužníkova ochota pohledávku uhradit. Obvykle doporučujeme klientům zaslání předžalobní upomínky a není-li dluh uhrazen ve lhůtě v upomínce uvedené, zahájit soudní řízení podáním návrhu k soudu. Zaslání upomínky není zákonem výslovně vyžadováno, nicméně obvykle ji doporučujeme, jelikož může být dostatečným psychologickým impulsem dlužníka dluh uhradit, zejména je-li zaslána advokátem, a může též ovlivnit soudní rozhodování o přiznání nároku žalobce na úhradu nákladů. Hrozí-li promlčení pohledávky, věřitel nechce zahájit soudní řízení, ale dlužník je ochoten jednat o úhradě pohledávky, doporučujeme uzavřít dohodu o uznání dluhu. Lhůta promlčení se prodlužuje na deset let, respektive na čtyři roky v závislosti na tom, zda smluvní vztah podléhá úpravě občanského či obchodního zákoníku.
V řízeních u soudu prvého stupně zákon nevyžaduje obligatorně zastoupení advokátem ani osobou s právnickým vzděláním. Obecným soudem dlužníka je obvykle prvostupňový soud podle sídla společnosti dlužníka, resp. místa podnikání fyzické osoby. V obchodně-právních věcech se mohou předem strany dohodnout o místní příslušnosti např. podle sídla věřitele, ušetří se tak náklady a čas spojené s cestováním. Dohoda o místní příslušnosti soudu musí být uzavřena písemně. Na rozdíl od mimosoudního řešení pohledávky doručením žaloby soudu se přerušuje běh promlčecí lhůty. Soudní řízení lze zahájit na návrh (žalobu), který musí vedle identifikace stran, tj. dlužníka jako žalovaného a věřitele jako žalobce, obsahovat i vylíčení rozhodujících skutečností, označení důkazů dokládající tvrzené skutečnosti a jejich předložení soudu. Navrhovatel (žalobce) musí dále uvést, čeho se domáhá, tzn. v případě nezaplacených dluhů, bude požadavkem zaplacení dluhu spolu s úroky buď ve výši smluvní, nebo stanovené zákonem. Jedná-li se o pohledávku a vyplývá-li uplatněný nárok ze skutečností uvedených v žalobě, může soud vydat, a to i bez návrhu žalobce platební rozkaz, v němž uloží žalovanému, aby do 15 dnů dluh uhradil nebo aby podal odpor. Obdobně lze postupovat, má-li věřitel pohledávku doloženou směnkou, lhůta pro podání námitek činí pouze 3 dny a soudu je třeba doložit originál směnky. Nepodá-li žalovaný odpor, soud vydá platební rozkaz do několika týdnů (na rozdíl od doby před několika lety, kdy vydání platebního rozsahu trvalo i několik měsíců).
Žalobu lze též zaslat datovou schránkou včetně předkládaných písemných důkazů a většina soudů již nevyžaduje v takovém případě elektronicky zaručený podpis, bohužel praxe v tomto zatím není jednotná. Navrhovatel je povinen spolu s návrhem uhradit soudní poplatek ve výši 1.000 Kč, jedná-li se o pohledávku do částky 20.000 Kč, jinak 5% procent z žalované částky. Bude-li podán návrh ve formě elektronického platebního rozsahu, činí poplatek 800 Kč, resp. 4% z žalované částky. V tomto případě je ale třeba mít elektronicky zaručený podpis. Podání žaloby v podobě elektronického platebního rozkazu je omezeno žalovanou částkou ve výši 1.000.000 Kč (počítáno bez započtení úroků).
Jinou alternativou je rozhodčí soud
Alternativou soudního řízení je řízení před rozhodčím soudem, podmínkou přípustnosti podání návrhu u rozhodčího soudu je platná písemná rozhodčí doložka. Strany si mohou sjednat rozhodčí doložku ve vztahu ke konkrétnímu případu nebo pro okruh sporů, které by v budoucnu vznikly z určitého právního vztahu. S ohledem na obsah rozhodčí doložky může řízení před rozhodci probíhat bez ústního jednání, věc může rozhodnout i jediný rozhodce a rozhodčí nález může být konečný, tzn. bez práva na podání odvolání. Výhodou rozhodčího řízení je obvykle rychlost samotného řízení, nevýhodou pak relativně nekonzistentní rozhodovací praxe v obdobných věcech. I rozhodčí řízení podléhá poplatkové povinnosti, výši poplatku si každý rozhodčí soud stanoví nezávisle, obvykle se minimální částka pohybuje v řádech několika tisíc korun, jinak procento z žalované částky (obvykle od 3% do 5%).
Vydá-li soud platební rozkaz, aniž žalovaný podá odpor, případně je-li žalobce úspěšný ve sporu a soud vydá rozsudek a žalovaný se neodvolá, zašle žalobce originál rozhodnutí soudu k vyznačení právní moci. Obdobný postup platí u rozhodčích nálezů.
Jakmile žalobce disponuje pravomocným platebním rozkazem (rozsudkem či rozhodčím nálezem), a žalovaný ve lhůtě uvedené v rozhodnutí dluh nezaplatí, lze zahájit exekuční řízení (tj. proces vymožení pohledávky za pomoci soukromého exekutora), nebo návrh na výkon rozhodnutí u příslušného soudu. Návrh na zahájení exekučního řízení se ve většině případů podává u téhož soudu, který ve věci rozhodoval jako soud prvého stupně. V podání je třeba uvést exekutora, kterého pověřujete provedením exekuce, soudní poplatek navrhovatel neplatí. Soud musí schválit navrhovaného exekutora a následně návrh posílá exekutorovi. Z těchto důvodů je praktické po předchozí dohodě s navrhovaným exekutorem zaslat návrh rovnou jemu. Exekutor má nárok na odměnu ve výši stanovené vyhláškou nebo sjednanou v mandátní smlouvě uzavřenou s navrhovatelem. Doporučujeme se vždy předem s exekutorem dohodnout o zastupování, jelikož díky vyšší konkurenci jsou dnes exekutoři ochotni v určitých případech, zejména není-li exekuce úspěšná a nepodaří se uhradit vymáhanou pohledávku, sjednat podmínky vzniku nároku na odměnu ve vztahu k částce exekutorem vymožené.
Nechci se soudit
Nezřídka nemá věřitel zájem vymáhat pohledávku ani v zastoupení, ani prostřednictvím třetí osoby, přičemž toto rozhodnutí může být zdůvodněno povědomím o aktuální finanční situaci dlužníka, nedostatku personální kapacity věřitele nebo existencí vzájemných pohledávek.
V těchto případech má věřitel hned několik způsobů, jak se „zbavit“ své pohledávky. Může ji postoupit třetí osobě bez úplaty nebo za úplatu, která bude odpovídat kvalitě postupované pohledávky. Smlouva o postoupení pohledávky vyžaduje písemnou formu. V případě sjednání úplaty, je na místě zmínit, že postupitel odpovídá nabyvateli (postupníkovi), jestliže se postupník nestal majitelem pohledávky v dohodnutém rozsahu, nebo pohledávka již zanikla jiným způsobem. Jako daňově uznatelný náklad může věřitel nárokovat pouze opravné položky do výše uplatněné k datu postoupení pohledávky. Zákon nevyžaduje souhlas dlužníka s postoupením pohledávky. Postoupení je však nutné oznámit dlužníkovi a osobě, která poskytla zajištění dluhu (ručitel, zástavní věřitel apod.). Zejména u dlouhodobých smluvních vztahů strany někdy podmiňují postoupení vzájemných pohledávek souhlasem smluvního partnera. Postoupení pohledávky v rozporu s touto dohodou by bylo neplatné, proto je třeba předem zkoumat obsah příslušné smlouvy. Budete-li postupovat pohledávku přihlášenou v insolvenčním řízení, či pohledávku, k níž bylo zahájeno exekuční nebo vykonávací řízení, musí být podpisy všech zástupců stran úředně ověřené. Bude-li pohledávka postupována na osobu spřízněnou ve smyslu obchodního zákoníku, může hodnota pohledávky a tomu odpovídající výše úplaty podléhat povinnému ocenění znalcem jmenovaným soudem.
Započtení pohledávek
Asi nejjednodušším případem bude situace, kdy věřitel je současně dlužníkem svého dlužníka, tedy eviduje na straně pasiv neuhrazené dluhy. Zákon nevyžaduje provést započtení v písemné formě, nicméně z opatrnosti a pro případ eventuálního soudního sporu doporučujeme zaslat písemné oznámení o započtení, v němž je třeba uvést, jaké vzájemné pohledávky zanikají (odkázat na právní titul, částku a fakturu) a učinit oznámení o započtení. Máte-li za svým dlužníkem splatnou pohledávku, lze ji započítat proti pohledávce nesplatné, naopak započítat vlastní nesplatnou pohledávku nelze. Dohodou stran lze vyloučit právo jednostranného zápočtu pohledávek a v některých zákony stanovených případech není jednostranný zápočet přípustný (pohledávky na náhradu škody způsobené na zdraví, pohledávky z vkladů, pohledávky promlčené apod.). Naproti tomu obchodní zákoník v určitých situacích umožňuje započtení i pohledávky promlčené. Nejen proto je vhodné započtení konzultovat předem s odborníkem.
Krajní varianta
Krajní variantou je podání insolvenčního návrhu na dlužníka. Před jejím podáním je nutné uvážit splnění podmínek úpadku, resp. předlužení jedná-li se o právnickou osobu, a pamatovat na skutečnost, že navrhovatel může odpovídat za škodu, která dlužníkovi vznikne v důsledku neoprávněného a neúspěšného návrhu. Spolu s návrhem je třeba řádně přihlásit také neuhrazenou pohledávku. Navrhovatel je povinen vyplnit návrh v podobě dostupné na internetovém portálu Ministerstva spravedlnosti, podpisy na návrhu i přihlášky pohledávky musí být úředně ověřené. Úřední ověření může nahradit elektronicky zaručený podpis, je-li podání učiněno elektronicky. Je-li pohledávka přihlášena ve lhůtě uvedené v usnesení soudu (obvykle 30 dnů), lze vytvořit pro účely daňové k pohledávce 100% opravnou položku.
Existuje-li třetí dostatečně movitý subjekt ochotný poskytnout zajištění za dlužníka, přistoupit k závazku nebo přímo převzít dluh za dlužníkem, mohou být i některá z těchto řešení vhodnou byť dočasnou variantou ke snížení rizika nezaplacení pohledávky. Souhlas dlužníka je nezbytný pouze v případě převzetí dluhu (závazku). Dodatečné zajištění může být poskytnuto ve formě zástavy movité či nemovité věci, ručitelského závazku, bankovní záruky, zajišťovacího převodu vlastnického práva nebo postoupení jiného práva, například pohledávky. Ve většině případů zákony vyžadují písemnou formu.
Autor: Mgr. Jan Roub, Accace Legal s.r.o.
(Praha)