Daň darovací
Problematika daně dědické, darovací a z převodu nemovitosti je upravena v zákoně č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů. V zákoně jsou upraveny základní pojmy – kdo je poplatník, předmět daně, základ daně a sazby jednotlivých daní, resp. rozdělení osob do I., II. a III. třídy. Následující článek by měl sloužit jako základní přehled o daňovém zatížení v případě darování majetku a povinnosti z toho vyplývající v aktuálním stavu zákonné úpravy současně s nastíněním úpravy budoucí.
Darovací daň je daní jednorázovou a odvádí se při bezúplatném převodu majetku.
Poplatníkem daně darovací je nabyvatel, či-li obdarovaný. Výjimku tvoří případ, kdy tuzemská fyzická nebo právnická osoba daruje osobě s trvalým pobytem mimo ČR – v tomto případě je poplatníkem dárce.
Není-li dárce poplatníkem, je ručitelem, tj. pokud nabyvatel darovací daň neuhradí, správce daně se obrátí na dárce.
V případě, že majetek nabyde více osob společně, výše daně darovací bude poměrná k výši jejich podílu na majetku.
Majetkem je rozuměn movitý i nemovitý majetek či jiný majetkový prospěch.
Jestliže byl nabyt movitý majetek nebo jiný majetkový prospěch bezúplatně v tuzemsku, je tento majetek předmětem daně bez ohledu na státní příslušnost, pobyt nebo sídlo dárce nebo nabyvatele.
Z nemovitostí, které se nacházejí na území ČR, se daň vybírá bez ohledu na státní občanství nebo bydliště dárce.
Jestliže byl movitý majetek nebo jiný majetkový prospěch nabyt mimo ČR, předmětem daně je toto nabytí daně v případě, že je nabyvatel nebo dárce fyzická osoba, která je občanem ČR a má trvalý pobyt v ČR nebo právnická osoba se sídlem v ČR.
Z nemovitostí, které se nacházejí v zahraničí, se daň neplatí, pokud mezinárodní smlouva nestanoví jinak.
Pokud bylo s bezúplatným převodem nemovitosti současně zřízeno i právo odpovídající věcnému břemeni nebo právo, jehož obsahem je opětující se plnění obdobné věcnému břemeni, je i takto zřízené právo předmětem daně darovací.
Jestliže například daruje babička vnukovi dům s tím, že babička v domě dožije, jedná se o bezúplatné nabytí věcného břemene a podléhá tak dani darovací a poplatníkem je v tomto konkrétním případě babička (získává prospěch).
Předmětem darovací daně není vyplácený důchod, dotace, příspěvky a podpory ze státního rozpočtu či plnění nebo bezúplatné převody majetku na základě povinnosti stanovené právním předpisem – např. vzájemná vyživovací povinnost mezi rodiči a dětmi (blíže viz § 6 odst. 4 zákona č. 357/2992 Sb.).
Základem daně je cena majetku snížená o prokázané dluhy a cenu jiných povinností, které se váží k předmětu daně, dále je také cena majetku snížená o cenu majetku osvobozeného od daně darovací dle zákona č. 357/1992 Sb.; o clo a daň placené při dovozu v případě, že se jedná o movité věci darované nebo dovezené z ciziny.
Cena majetku je cena zjištěná podle zvláštního právního předpisu – zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku.
Sazby daně jsou diferencované podle zařazení poplatníků do skupin dle vztahu dárce k obdarovanému. Příbuzenským vztahům vzniklým narozením jsou na roveň postaveny vztahy založené osvojením. Osoby zařazené do I. (příbuzní v řadě přímé a manželé) a II. (příbuzní v řadě pobočné, a to sourozenci, synovci, neteře, strýcové a tety a také manželé dětí (zeťové a snachy), děti manžela atd.) skupiny jsou od placení daně osvobozeny, u ostatních osob se sazba pohybuje mezi 7 – 40%.
V určitých, zákonem stanovených případech, kdy darovaný majetek nepřesáhne maximální částku pro osvobození (20.000 Kč), nemusí hradit darovací daň ani osoby zařazené do III. skupiny.
V ostatních případech musí tyto osoby podat daňové přiznání příslušnému správci daně do 30 dnů ode dne, kdy došlo k bezúplatnému nabytí movitého majetku nebo jiného majetkového prospěchu nebo byl tento majetek poskytnut do ciziny.
Občan v daňovém přiznání pouze uvede skutečnosti rozhodné pro vyměření daně a doloží případný nárok na osvobození. Daňové přiznání se nepodává při bezúplatném nabytí nebo poskytnutí majetku, je-li od daně osvobozeno podle § 19 odst. 1 až 4 a 6 (osoby v I. a II. skupině atd.), podle § 20 odst. 1 nebo podle § 20 odst. 14 zákona č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí.
U nemovitostí musí občan podat daňové přiznání do 30 dnů ode dne, kdy mu byla doručena smlouva o bezúplatném převodu vlastnictví k nemovitosti nebo o bezúplatném zřízení práva odpovídajícího věcnému břemeni s doložkou o povolení vkladu do katastru nemovitostí. V případě nemovitostí, které nejsou evidovány v katastru nemovitostí, je nutné podat daňové přiznání do 30 dnů ode dne, kdy nabyla účinnosti smlouva o bezúplatném převodu vlastnictví k nemovitosti.
Součástí daňového přiznání je ověřený opis nebo ověřená kopie smlouvy nebo jiné listiny, kterou se potvrzují nebo osvědčují vlastnické vztahy k nemovitosti, a znalecký posudek o ceně nemovitosti. Znalecký posudek se nevyžaduje v případě, kdy jde o převod nebo přechod vlastnictví k nemovitosti, který je zcela osvobozen od daně, nebo pokud jde o pozemek bez trvalých porostů a staveb.
Správce daně pak daň vypočte a vyměří tzv. platebním výměrem. Tato daň se poté musí zaplatit do 30 dnů ode dne doručení platebního výměru.
U podílového spoluvlastnictví i společného jmění manželů podává každý poplatník (tedy i manželé) své vlastní daňové přiznání. Daňové přiznání se podává i v případě, že je výsledná daň nižší než 100 Kč. Vyměřenou daň ale správce daně nepředepíše a poplatník ji neplatí.
Ohledně budoucí úpravy ve stručnosti dodáváme, že ministerstvo financí plánuje v budoucnosti sjednotit sazbu daně darovací na 19 %. V jednání také zůstává to, že by v druhé fázi daňové reformy (navázané na chystaný nový občanský zákoník) byly tyto daně zrušeny a začleněny pod daň z příjmů.
Pozitivní změnou bude zvýšení limitu pro osvobození daně z movitého majetku z dnešních 20.000 Kč na 50.000 Kč. Zůstat má také osvobození I. a II. skupiny určených příslušným zákonem.
Autor: Mgr. Marie Zimáková, Accace Legal s.r.o.
