Novela zákoníku práce, která vstoupila v účinnost dne 30. 7. 2020, se mimo jiné dotkla i výpočtu průměrných výdělků zaměstnanců. Tato změna bude významná především u zaměstnanců s nižšími příjmy. Zatímco dle předešlé úpravy bylo nutno při výpočtu průměrného výdělku dodržet pouze hranici minimální mzdy, nově je třeba zajistit, aby výše průměrného výdělku dosahovala rovněž hranice tzv. zaručené mzdy. A pokud jí nedosahuje, musí být průměrný výdělek zaměstnavatelem do této hranice dorovnán.

Zaručená a minimální mzda

Pro vysvětlení uvádíme, že zaručená mzda je podobným institutem jako mzda minimální. Zatímco však minimální mzda je obecnou nejnižší hranicí odměny za práci, tak zaručená mzda je nejnižší hranicí odměny za práci dle její namáhavosti, složitosti a odpovědnosti s ní spojené. Výši zaručené mzdy stanoví nařízení vlády č. 567/2006 Sb., které rozděluje jednotlivé práce do 8 skupin. V 1. skupině jsou nejjednodušší práce nevyžadující žádnou speciální kvalifikaci (a zaručená mzda se zde rovná mzdě minimální, tj. 14 600 Kč; sem patří např. úklidové práce). V 8. skupině jsou pak práce co do složitosti a odpovědnosti nejnáročnější, s vysokou psychickou zátěží a vysokými nároky na tvůrčí a abstraktní myšlení (se zaručenou mzdou 29 200 Kč; sem patří např. obchodování na finančních a kapitálových trzích). Výše zaručené mzdy je stejně jako mzda minimální každoročně valorizována.

Aby tedy mohl zaměstnavatel podle nové úpravy zajistit dodržení zaručené mzdy při výpočtu průměrných výdělků svých zaměstnanců, musí každého zaměstnance přiřadit do jedné ze skupin zaručené mzdy. Jestliže zaměstnavatel tuto povinnost nesplní a při výpočtu průměrného výdělku výši zaručené mzdy nezohlední, vystavuje se mimo jiné riziku postihu za spáchání přestupku na úseku odměňování zaměstnanců, a to dle okolností a rozsahu až do výše 1 mil. Kč.

cross linkedin facebook pinterest youtube rss twitter instagram facebook-blank rss-blank linkedin-blank pinterest youtube twitter instagram